Je-li lidlskopem něco vidět?

O tom nás obvykle mají přesvědčit fotografie nebo videozáznamy, protože dojem viděného se jinak zprostředkovává nesnadno, možná třeba ještě kresbou.

Ano, na dalekohledu od Lidla je něco fascinujícího, je levný, ale jinak je na astronomii velmi malý, málo kvalitní, optika má své mocné vady, mechanicky je to poddimenzované, jak se budeme moci přesvědčit.

Tak se podíváme, co nám ukáže planetární astrokamera strčená do lidlskopu, ať víme, zda achromát 70/700 v ceně lehce nad dva tisíce kaček je co k čemu.

Je potřeba se připravit na to, že dalekohled je sice velmi silný na pozemní pozorování, ale v měřítku astronomie to je jen malé prskátko.

Prvním cílem byl vrchol vysílače BTS, vzdálené 1,2 kilometru.

S kratšími okuláry bylo možné sledovat podrobně detaily až do úrovně šroubků na stožárových svítilnách.

Dalšími cíli byly pochopitelně velké planety, jasnější Jupiter a na obloze méně jasný a vzdálenější Saturn.

Aby nebyl Saturn v obraze jen malá tečka, byla použita i Barlow čočka zvětšující 2x.

První testovanou astronomickou kamerou je „astronomická kamera“ za 8 Euro.

Za základ bere malou webkameru s rozlišením 640×480 (0.3 megapixelu), její výhodou je, že po zapojení do USB na skoro libovolném moderním zařízení je rozpoznána jako kamera a jako s takovou se s ní dá zacházet, jednoduše notebook nebo tablet tak může zprostředkovávat obraz z dalekohledu více lidem.

Úspěšně byla otestovaná na Měsíci, jasná velká tělesa jí nedělají problém, na Jupiteru dokonce ukázala oblačný pás.

Na Saturnu už se ale nechytila a pokusy s Barlow čočkou na Jupiteru bych měl sice ještě zopakovat, ale ani tam se mi zatím nedařilo.

Problém bude v tom, že ovladač nedovoluje hrát si s dobou expozice a dalšími parametry, spoustu věcí si nastavuje sám, a málo světlý Saturn už má problém se v poli kamery správně ukázat.

Druhá na řadě byla SVBONY SV105, dvoumegapixelová nechlazená barevná kamera.

Planety jsou v zorném poli maličké, takže z rozlišení kamery se využije jen pár pixelů, jejichž velikost je 3 μm.

Zobrazuje ovšem i Saturn přes Barlow čočku, není problém si upravit expozici a zvýraznit tak třeba měsíce na úkor planetárního povrchu.

Třetí kamera by byla bývala skvělá, moje SVBONY SV205, osmimegapixelová kamera, má ale vadu.

Snad špatná Bayerova maska na čipu, ale střed zorného pole jde do zelena.

Jinak její 1.8 μm velké pixely jsou předurčeny pro zobrazení detailů, škoda, že to vada čínské výroby tak kazí.

Při fotografování objektů hlubokého nebe, mlhovin, galaxií, se v chlazených kamerách lépe uplatní větší pixely, protože posbírají více světla.

Na planetách, alespoň těch dobře viditelných, je ale světla obvykle dost a zvýhodnění tu má možnost dostat se k detailu.

Technická poznámka:

Záběry BTS jsou upraveny tak, aby ve videu bylo (skoro) celé zorné pole (jen u SV105, která má širokoúhlejší obraz, jsou nepatrně ořezány okraje).

Planety by vypadaly jako tečka v zorném poli, proto je naopak ukázán výřez vždy stejné velikosti v pixelech (640×480 pixelů).

Za kvalitu obrázků planet se omlouvám, ale nebylo moc příležitostí pokus opakovat a získat hezčí.

Zrnitost je daná softwarovým doostřením, bohužel originály před úpravou už nemám.

No a slíbené video?

To najdete TADY.