Možnosti, jak se připojit k internetu, se stále rozšiřují.

Internetové modemy, zejména pro Commodore 64 a příbuzné stroje, do kterých pasuje zařízení určené pro commodorácký user port, se vyrojily ve velkém množství a vvyrábí je snad každý, kdo má v zadku… víte co.
Většina těchto výrobků je založena na ESP8266, což je miniaturní Arduino s wifi modulem.

Atari ST či STE dovoluje připojení zařízení EtherNEC, což je v podstatě redukce na ISA, do které se připojí ethernetová ISA karta, nebo NetUSBee či NetUSBee Lite (NetUSBee za 57 EUR obsahuje USB a ethernet, NetUSBee Lite za 45 EUR jen ethernet).
Ještě že Lotharek NetUSBee vyrábí a dají se koupit.
Další možností pro Atari je interface CosmosEx, založené na Raspberry Pi, v ceně 160 EUR.

Mnohobitové stroje od Acornu umožňují připojení ethernet podulu (A3xx/4xx, A3000, RiscPC, A5000) nebo minipodulu (A3020, A4000, …), který si samozřejmě musíte sehnat a nikdo je už nevyrábí.

Přesto – tato zařízení vyžadují instalaci TCP/IP stacku (u Atari STiNG) a použití příslušných internetově orientovaných programů, jako je telnet klient a podobně.
Terminálové programy a BBS programy, určené pro připojení sériovou linkou k modemu, v této sestavě nebudou použitelné.

Máme tedy jinou možnost.
Připojit Atari (nebo Acorn) přes sériák k jinému počítači, který bude nahrazovat modem a poskytovat přes sériový kabel svoje internetové připojení. Lidově se tomu říká lopata na komára.

Můžeme použít zařízení, jako je například Lantronix, které nabízí převod RS-232 na ethernet (k dostání v ceně stovek euro) nebo Lantronix X-Port (od 40 euro, ale potřebujete k němu koupit nebo vyrobit nějaký evaluation board) či Gnome232 od Papoucha za tři tácy a připojovat se přes drát, zapomenout na wifi.
Zařízení musíte sdělit, kam se má připojovat.
Ta od Lantronixu se nastavují ze strany ethernetu buď webovým rozhraním, nepo připojením telnetem a provedete nastavení v menu, nebo ze strany RS-232 tak, že při zapnutí nebo resetu zařízení držíte v terminálu stisknuté x a vyvoláte tím stejné menu.
Pokud zařízení přepnete do modemového režimu, přijímá AT příkazy, tedy i připojení a volbu adresy a portu provedete AT příkazem.
Levné řešení to tedy není.

No a další možnost je, že přijde hodný strýček, vezme ESP8266, nafrká do něj firmware s AT příkazy, přidá převodník úrovní pro Arduino na RS-232, a můžete jet.
Ovšem v součesné době se to dělá tak, že se modem umí připojovat jen přes wifi, bez možnosti připojit si ethernet.
Takže tu máme WiModem232 s OLED displejem za 55 dolarů (ještě nedávno stál 150) nebo bez displeje za 45 dolarů (nedávno stál 130).
(Pozor, prodejce nezasílá do ČR.)

Nebo vezmete zavděk mým řešením:

Vyvinul jsem
* internetový modem, obsluhovaný normálně AT příkazy.
* Umí ethernet i wifi.
* Zvládá autoconnect a příchozí spojení.
* Umí sloužit jako accesspoint pro jiná wifi zařízení.
* Není založen na Arduinu, ale na routerboardu s miniaturním linuxovým počítačem s procesorem ARM (a není to Raspberry).
* Nastavitelná rychlost připojení.
* Měl by být v kvalitní krabičce ladící designově k počítači.
* Cena kompletu by mohla být kolem 750 korun (asi 35 dolarů bez nutnosti doplácet clo, DPH a poštovné přes půl planety).

Předběžný název je AutoMagic modem, protože se po zapnutí „automagicky“ připojí k přednastavené BBS (nebo jinému serveru).

Tím se majiteli stroje, který se předtím nemohl připojit k ničemu (představte si Acorn 3020 bez ethernetového minipodulu), otevírá cesta pro připojení k BBS a stahování souborů z nich.

Po přepnutí do režimu serveru je možné odpovídat na příchozí spojení a provozovat tak vlastní BBS!

Bylo by možné i naprogramovat něco jako WGET a stahovat soubory přes http zasláním příkazu GET /path HTTP/1.0, Host: URL.

A aby toho nebylo málo, můžete pomocí PPP driveru navázat spojení na PPPoE server.
SLIP a PPP drivery existují jak pro Atari (STiK, STiNG), tak pro Acorn (slipdriver, pppdriver, …).
Získáte tak normální plnohodnotné TCP/IP připojení do internetu!

Aby toho nebylo málo, zvažuji i speciální limitovanou edici.
Co byste řekli pár kouskům v „Darth Vader Atari“ provedení?

Jaké další platformy by mohl podobný internetový modem potěšit?

Především ty, které mají RS-232 s konektorem Cannon DE-9 nebo DB-25, který se dá připojit redukcí nebo dostupným konverzním kabelem.
V úvahu by připadal Apple II se SuperSerial Card nebo kompatibilní, TI 99/4A se sériovým modulem, s konverzním kabelem pak Sinclair QL nebo ZX Spectrum 128/+2/+2A/+3.

Pak jsou platformy, pro které je vhodnější varianta modemu bez ethernetu, jen s wifi, založená na Arduinu ESP8266. Z něj vystupuje sériák v TTL úrovních (3.3 V nebo 5 V).

Sem bych zařadit Apple II GS a Macintosh, jejichž LocalTalk v zásadě není RS-232, ale RS-422 (i když je zapojeno tak, že se na ně dá RS-232 zařízení pověsit) a proto bych za vhodnější považoval ESP8266 s konvertorem TTL-RS422.
Apple II GS i Macintosh podporují rychlost připojení 19200 (AppleTalk komunikuje ještě 3x rychleji, ale tato rychlost není obecně využitelná pro RS-232, neboť AppleTalk je half-duplex, extenzivně využívá přerušení a dalších vlastností použitého sériového čipu od Zilogu, a přenáší vysokou rychlostí krátké pakety, které se pak delší dobu zpracovávají).

Proveditelnost připojení ESP8266 modemu k Apple II GS hodlám otestovat.

Protože ale sériový port Apple II GS emuluje Super Serial Card, bylo by vhodnější použít stejný model modemu pro různé varianty počítačů Apple II.
Proto bych si představoval modem založený na ESP8266 s RS232 převodníkem i pro Apple II/Plus/IIe s DB-25, i pro Apple IIc s DIN pětikolíkem.

I pro Sinclairy (QL, 128, …) by bylo možné místo většího modemu s ARM procesorem využít variantu modemu s ESP8266. Mohl by tak odpadnout konverzní kabel.
Předpokladem je ovšem černá krabička. Design je totiž důležitý!

Varianta s ESP8266 by byla samozřejmě vhodnější i pro Z88 (s nutností nestandardního kabelu) a Amstrad NC-100 (ten se připojuje stejně jako PC) – vejde se do menší krabičky a předpokládám i menší spotřebu, takže by mohl být modem napájen třeba z powerbanky přes mikro USB a splnil by tak lépe nároky na přenosné zařízení.

ESP8266 varianta by byla samozřejmě možná i pro TI 99/4A, i když sériové interface pro tento počítač používají standardní DE-9 nebo DB-25 konektory.
Přizpůsobení designu počítače by mohla zajistit na černé krabičce samolepící hliníková fólie, která se používá na ochranu před přehřátím.

Sériový port s DIN konektorem mají počítače Dragon 64, Tandy Color Computer, Tandy MC-10 a Matra Alice.
BBC Micro sice používá na DIN konektoru RS-423, ale to by k RS-232 mělo být připojitelné.
Modem ESP8266 se signály vyvedenými s pinů RS-232 převodníku přímo na DIN bez nutnosti konverzního kabelu DE-9/DIN by byl výhodou.

Překvapivě je pro ESP8266 variantu modemu vhodným kandidátem československé PMD-85, především nejedničkové verze se zabudovaným terminálem.
Z počítače je možné vyvést přímo sériák v TTL úrovních a vyhnout se tak dalším konverzím signálů.

Zbrojováček, ač s PMD-85 jinak kompatibilní, by se bohužel neobešel bez externího interface.

Počítače Commodore neřeším, pro ně je dostupný dostatek různých variant modemů (a snad všechny dostupné jsou založené založené na ESP8266).

Mimořádnou smůlu mají osmibitové počítače Atari.
Zde SIO používá svůj vlastní protokol, kterému musí zařízení rozumět, aby dokázalo odlišit data určená modemu od dat určených například disketové jednotce.
Jsou dvě schůdnější možnosti:
1) modem s ESP8266 připojit na TTL sériák SIO přes zjednodušený R-Verter kabel (zahrnoval by hradlové pole 7400) a používat jej s R-Verter / SX driverem (předpokládám, že SX-212 modem je R-Verter kompatibilní).
Programové vybavení (SX Express!) určitě podporuje 1200 bd, ale SIO zvládne bez problému 19200 bd!
2) připojit TTL sériák na joystickový port #2 a použít programové vybavení Smart Terminal určené pro modemy MPP.
Drobný problém je, že nevím, jaké přesně Smart Terminal využívá piny, tedy kam jednotlivé signály modemu připojit.
Navíc originální MPP modemy měly 300 bd, Smart Terminal sice umí měnit přenosovou rychlost, ale nevím, v jakém rozsahu, je tedy možné, že by komunikace nedosáhla takových rychlostí jako přes SIO.