Commodore 64 se pomocí RR-Netu a příbuzných pomůcek dá připojit k Internetu. Co ale VIC-20 a ti ostatní?

Zdá se to být vyřešeno. Majitelé Commodore 64 a některého z přípravků, které jsou kompatibilní s RR-Netem, prostě připojí svůj MMC-Replay / 1541 Ultimate / IDE64 v 4 s RR-Net modulem, zacvaknou ethernetový kabel a nahrají Contiki (nebo některou z mála aplikací vybavených uIP stackem).
Vymalováno.

Majitelé VIC-20 a strojů řady PET al měli smůlu a museli se spokojit s propojením přes sériák a nějaký terminál.

Pro svůj Commodore 8032 SK jsem původně hledal obdobu SD2IEC, něco, co by umožnilo připojit SD kartu podobně, jako u C64 nebo VIC-20. Řada PET a B, tedy i 8032 SK, ovšem nepoužívá „serializovaný“ IEC, ale IEEE-488, tedy HP-IB sběrnici.
Zařízení PetSD, které by požadavky splňovalo, je dlouhodobě vyprodáno.
Zajímavá je jeho obdoba PETdisk, ošetřuje i vstup a výstup kazeťáku (i když jen posílá zvukový signál do PC, a po jeho invertování v programu pro zpracování zvuku ho umí načíst zpět).
Ale když už jsem byl v tom hledání, objevil jsem novinku.
Flyer.

Zbystřit mohou i majitelé Commodore 64 a VIC-20.
I pro ně je totiž Flyer určen. Je totiž vybaven jak IEEE-488 rozhraním, tak IEC konektory.
(IEEE rozhraní skrývá malou zradu, do nového konektoru úplně přesně nepasují původní GP-IB konektory, poloha jistících šroubů je totiž nepatrně jiná a pokud je trochu nevyhnete od sebe, nejdou konektory do sebe zatlačit).

Flyer má sice zabudovánu emulaci diskové jednotky, ale s poměrně malou kapacitou 3.5 MB, protože jeho hlavní role spočívá v něčem jiném.
Je to „internet modem“.

Pokud se ptáte, zda je nějaký rozdíl mezi RR-Netem a Flyerem, tak ten spočívá hlavně v tom, že Flyer je transparentní a systémové zařízení.
Když k Commodore připojíte RR-Net, visí vám prostě na nějakých pinech nějaký brouk a pokud nenahrajete sofwtare, obsahující uIP stack, je vám ethernetový konektor k ničemu.
Na Flyer můžete proti tomu přistupovat normálně z Basicu.
Dokonce k Flyeru nedostanete ani žádnou disketu se software.
Tedy, jeho emulátor disketovky má vytvořen zvláštní oddíl, nakterém je nahrán konfigurační program (i když je v konfiguráku volba DHCP, současná verze firmware ještě neumí DHCP a tak je potřeba IP adresu, masku a gateway nastavit ručně) a diskmanažer.
Jak konfigurák, tak diskmanažer chodí na všech strojích, pro které je Flyer určen – tedy všechny PETy od 16 kB RAM s 80 znaky na řádek, VIC-20, C64 a C128.
V zásadě je možné provést nastavení IP adresy, masky a dalších parametrů i bez konfiguráku, jen pomocí příkazů Basicu.
A víc ani nepotřebujete, protože pak si už další programy můžete nahrát normálně z Internetu.
Příkazem LOAD.

Zatím pro Flyer existuje jen pár programů.
Telnet pro Commodore 64 a IRC klient pro Commodore 64 a pro PET (pro stroje s 80 znaky na řádek, což můj 8032 SK je). Snad se objeví i verze Telnetu pro PET.

Programy si stáhnete z Internetu jednoduše, například:
load“http:retroswitch.com/programs/telnet64″,7 
Kromě jednotlivých souborů umí Flyer stahovat i obrazy disků, které jsou pak přístupné přes emulátor disketovky.

Jako systémové zařízení podporuje Flyer samozřejmě nejen SAVE a LOAD (včetně LOAD „$“), ale i OPEN, CLOSE a další příkazy: 
open2,7,2,”tcp:someserver.com,1234”:print#2,”hello”:close2 
Klidně si tak můžete v Basicu napsat program, který se baví s nějakým serverovým scriptem, tahá nějaká data, nebo provozuje jiné síťové hrátky.

Aby toho nebylo málo, s Flyerem se váš Commodore ocitá v cloudu.
Stačí se zaregistrovat ve službě Commodore Online a získáte zde cloudový prostor pro ukládání souborů a obrazů disket.

A pokud nepočítáte s tím, že budete připojeni „ven“ na Internet, a chcete si vystačit s propojením Commodore se svým stolním počítačem, je tu CloudServer (který nejspíš pohání i Commodore Online) hned pro tři hlavní platformy (Windows, Mac OS X, Linux).
Jde o na ovládání jednoduchou okenní aplikaci, která ale umí rozpoznávat i uživatelské účty a chránit soubory příslušných uživatelů hesly, nebo přidělit uživatelům různé domovské adresáře.

Aby totiž uživatel nemusel kolem dokola vypisovat dlouhé URL adresy, a taky pro zkrácení programů v Basicu, kde by se jedna a tatáž adresa mohla často opakovat, je možné nadefinovat si do Flyeru v Basicu 4 aliasy a ke každému z nich nakonfigurovat i přihlašovací jméno a heslo.

Systémovost je hlavní devizou tohoto zajímavého zařízení.
Ano, v zásadě to znamená, že k Commodoru s 6502 připojujete periferii, která obsahuje vlastní procesor výkonnější, než celý Commodore (možná by zvládl jen tak mimochodem během stahování z Internetu celý Commodore ještě emulovat), ale toto zařízení poslouchá na běžné Basicové příkazy a podporuje práci s kanály pomocí PRINT# a INPUT# tak, jak se to očekává.
Mnohem lepší řešení, než blikající nestandardní turboloadery.

Takže všechno je již dnes v cloudu.
I Commodore. A to včetně PETu.