Pořízení slušné fotografie planet je věda.
Namíříte dalekohled, připojíte foťák a cvak!
… a planeta se v zorném poli pohybuje tak rychle, že se po dobu otevření závěrky stihne máznout.
Proto se to dělá jinak.
Věc první – místo fotoaparátu se používá kamera.
Klidně nechlazená, obyčejná, čínská, upravená webkamerka – klidně.
(Platí ovšem, že čím menší pixely čip v kameře má, tím podrobnější zachytí detaily.)
Video pořídí stovky, tisíce krátkoexpozičních záběrů planety, ze kterých se dají algoritmem vybrat ty nejlepší, seskládat a zprůměrovat, zaostřit registrací waveletů – i hle, začnou vylézat detaily, které předtím nevidno.
Jen abyste si udělali obrázek o tom, jaká je to paráda:
Původní video ZDE: http://youtu.be/9v29cPKNy9w
Výsledný obrázek ZDE: http://www.astro-forum.cz/download/file.php?id=20362
No, ale …
Věc druhá – planeta se pohybuje, takže by bylo dobré, kdyby se dalekohled pohyboval s ní.
Proto se používají dalekohledy na montážích, které to umí – buď ekvatoriální montáže s hodinovým strojem či GoTo, které sledují pohyb objektu v rektascenzi, nebo aspoň azimutální montáže s GoTo, které sledují planetu pohybem v obou osách.
Ovšem to je určitá investice peněz.
Doporučovaným dalekohledem pro začátek je dobson, tedy Newtonův dalekohled na Dobsonově azimutální montáži, pohříchu nepoháněné.
Je to proto, že v této podobě dostane člověk “nejvíc dalekohledu za nejméně peněz”, tedy zalevno výkonný stroj s mocnou aperturou, schopný velkého zvětšení, s celkem pohodlným pohledem do okuláru, stabilní a dobře ovladatelný (byť třeba ručním postrkováním).
Zvlášť po doplnění o koma-korektor, který odstraní komu v okrajích zorného pole, by to byl ideální stroj na natáčení planet, kdyby je uměl sledovat…
Ano, i takový dalekohled se dá vybavit GoTo (což není levné a neřeší problém rotace obrazu) či levnější alternativou v podobě Poncetovy plošiny, která dalekohledem v náklonu otáčí.
V moderním věku se ale takový problém dá řešit ještě levněji!
A to jak jinak, než softwarově.
(zdroj)
Tedy postačí “obyčejný” dobson (nejlépe obohacený koma-korektorem), kamera a notebook s programem SharpCap, i hle, planetární astrofotografie je tady.
Fór je v tom, že SharpCap dovoluje zpracovat scripty, a jeden takový dělá přesně to, co potřebujeme.
Principem je “stabilizace ROI” (region of interest) a sledování oblasti zájmu v snímaném poli.
Po nastavení zvětšení se natočí kamera tak, aby se objekt pohyboval rovnoběžně s delší stranou čipu zleva doprava.
Zesílení a expozice kamery se má upravit tak, aby se dosáhlo alespoň 80 fps (výhodou jsou USB3 HD kamery firmy ZWO; QHY kamery – kromě modelu 178 – trhají při pohybu ROI obraz).
Ono by to šlo i bez skriptu tím, že by se ROI během snímání posouvalo ručně, ale jsme zas u toho – kdo má tak jistou a pevnou ruku?
Skript se nahrává a spouští v IronPython Console.
Konstanty na začátku scriptu ovlivní jeho fungování:
END=konečná poloha ROI vpravo.
Např. pro ROI 808×810 na čipu 1920×1080 (kamera ASI482MC) je END=1112 (1920-808).
NPIC a NPAN určují rychlost pohybu: po NPIC snímcích se ROI pohne o NPAN pixelů, NPAN nemusí být celé číslo.
Jak praví autor skriptu, toto učiní z každého dobsonu planetární speciál!
Skript byl původně publikován na fóru SharpCap (důležité jsou příspěvky 5 a 13).
A protože jde o práci českých rukou, jde se dočíst i v češtině na http://www.astro-forum.cz/viewtopic.php?p=475923#p475923.
Skript vypadá takto:
import time
import clr
start = 0
end = 1024
npic = 1 #pictures
npan = 1 #pan inc
pan = start
SharpCap.SelectedCamera.PrepareToCapture ()
SharpCap.SelectedCamera.RunCapture ()
SharpCap.SelectedCamera.Controls.Pan.Value = start
pic = SharpCap.SelectedCamera.CapturedFrameCount
picc = pic + npic
while pan <end:
while pic <=picc:
pic = SharpCap.SelectedCamera.CapturedFrameCount
pan = pan + npan
SharpCap.SelectedCamera.Controls.Pan.Value = pan
picc = pic + npic
SharpCap.SelectedCamera.StopCapture ()
SharpCap.SelectedCamera.Controls.Pan.Value = start
(zdroj)