Pojem komerce v QL komunitě

Víme, že komunita kolem Sinclairu QL děsně řeší autorská práva, autoři nedovolují volně šířit své třicet let staré programy, protože to jsou stále ještě „komerční tituly“.

Někteří jedinci se pak baví zachraňováním software – tedy tím, že vyhledávají původní autory nebo držitele autorských práv, a žádají je o převod na sebe – a dotyčné programy pak buď sami normálně prodávají, nebo je mají ve sbírce a nikomu je nenahrají, protože původní autor nevyslovil jasný souhlas s dalším prodejem.
Pak jsou ovšem jiní, kteří sbírají všechno, o čem se dozvědí, že to bylo uvolněno k šíření a dávají to zdarma na svůj web.

Je to zcela v souladu se světem, kde herní značka Atari nechává právnické firmy psát Fandalovi, aby smazal svůj archiv her, protože zveřejněním titulů „Útok šíleného ataristy“ nebo „Tajemnice Atari“ působí jejich právům újmu.
Je to v souladu se světem, kdy Martin van der Heide, původní provozovatel webu World of Spectrum, dostával od jiné herní firmy dopisy, ať okamžitě odstraní možnost stažení her pro ZX Spectrum s 007, protože tím narušuje jejich práva a snižuje jim zisk, a to přesto, že Martin měl písemný souhlas firmy Domark, skutečného držitele autorských práv.
Je to v souladu se světem, kdy celý World of Spectrum může přestat existovat jen proto, že hostingová společnost, na jejíchž serverech web běží požaduje písemný souhlas držitele autorských práv pro každý jeden titul, a pokud bude nějaký chybět, hrozí zastavením provozu webu.

Já samozřejmě jsem zastáncem zákonnosti a práva, ale takhle pokřivovat svět jenom kvůli tomu, aby někdo mohl vydělávat na 90 let staré kreslené myši?

Nyní tedy víme, že QL týpci, podobně jako nadnárodní zábavní firmy s managery v sakách a kravatách, na svém software pro QL zřejmě těžce rýžují a proto jsou asi takoví, aby neporazili svou dojnou krávu a nezarazili ten přísun žlutých lesklých … ehm … liber.

Podívejme se tedy, jak QL komerce vypadá, jakých dosahuje rozměrů, jaké jsou počty prodejů – z čehož lze odhadovat i objemy peněz, které se točí, a zisky.

Víme, že se vyrobilo něco kolem 150 000 kusů Sinclairu QL – Urs König odhaduje 140 000 (přes 120 000 britské verze – mně vyšlo 129 000, 5-6 000 NTSC – mně vyšlo přes 8000, 10-11 000 německé verze – mně vyšlo přes 12 000).

Nejprodávanějším QL artiklem dneška budou zřejmě membrány do klávesnice.
Dal by se podle toho odhadnout počet aktivních uživatelů QL (nebo těch z nich, jimž stará membrána už odešla a vadilo jim to tak moc, že si koupili novou).

RWAP prodal od roku 2010 580 QL membrán. Sintech prodal 540 QL membrán. To je dohromady 1420 prodaných membrán a tedy 1420 dýchajících QLkářů! (Pokud si každý nekoupil hned tři membrány najednou.)

Nejprodávanějším programem, který RWAP nabízí, je tahová strategie D-Day MkII.
Původní distributor, GCH Services, prodal 89 kopií hry, RWAP pak prodal dalších 14 kopií a SellMyRetro hlásí 0 prodaných kopií.
(To znamená, že kromě mě je někde na světě ještě 13 lidí, co si od RWAP program koupilo!)

Podle údajů ze SellMyRetro se Sinclair QL Games Collection 1 určené pro PC (na které jsem se podílel i já) prodalo dosud 33 kopií.

Kolekce her nebo adventur pro QL, distribuované na disketě pod názvem QL Box Set, dosahují těchto prodejů:
QL Games 1 – 7 prodaných z 15, 8 zbývá
QL Games 2 – vyprodáno!
QL Games 3 – 5 prodáno z 9, 4 zbývají
QL Games 4 – 8 prodáno z 9, 1 zbývá
QL Games 5 – 6 prodáno z 9, 3 zbývají
QL Games 6 – 3 prodány, 22 zbývá (takže kromě mě to mají jen 2 lidi na světě?)
QL Adventures 1 – vyprodáno!
QL Adventures 2 – vyprodáno!
QL Adventures 3 – 3 prodány z 12, 9 zbývá
Hlavně je všude uvedeno, že držitelé autorských práv dostanou poplatek z každé prodané kopie.

Takhle tedy vypadá komerce na Sinclairu QL.

V 90. letech se dobrých programů pro QL prodaly desítky až stovky.
Nejprodávanější program, distribuovaný Dilwynem Jonesem, byl Genealogist. Protože ale nebyl program jeho a dělil se s autorem, vydělal si program sotva na zaplacení těch velkých inzerátů v časopise QL World…
Ačkoli uživatelé projevovali zájem o program na tvorbu bannerů, Banter, vzniklý na tuto objednávku, zaznamenal prodej jen několika desítek kopií.
Nejvýdělečnější prý byly ty měsíce, kdy navštívil nějakou QL show a prodával tam.

Podle mne tedy tato statistika říká jasné poselství:
Těch 1420 lidí, co si vyměnili membránu v QLku, na nákup těch „dodnes komerčních“ programů prostě prdí!

Mimochodem, do 1.6.1990 u nás software nebyl zákonem chráněn a počítačová díla (programy nebo data), vniklá před tímto datem, podle právních výkladů této ochrany nepožívají nadále.

Nejde ovšem o nějakou naši zaostalost za světem.
Třeba v Itálii byla podle toho, co mi Italové sdělili, autorská ochrana počítačového software zavedena o několik let později, než u nás.