VideoCast: SID je sračka! (neberte to ale tak vážně)

Kopání do tříregistrových mrtvol. Další urážlivý VideoCast Hexadecimálního Doupěte!

Vrtíte hlavou nad titulkem jak z bulváru?

Je opravdu SID, populární zvukový čip, který se osazoval do Commodore 64 a který mu (a mnohým hudebníkům – Rob Hubbard, Chris Hülsbeck, Jeroen Tel) zajistil slávu takřka nehynoucí, tak špatný?
Ten SID, který je tak populární a montuje se i do profesionálních hudebnických mašin, jako je SIDstation? Copak to není zdroj kvalitní hudby?
SID, ze kterého skladby přepisovat František Fuka pomocí své rutiny Amadeus 128 na ZX Spectrum? Copak může být lepšího?

Evidentně si někdo musel myslet, že existuje něco lepšího než SID.
A ten někdo byl uvnitř firmy Commodore.
A ten někdo rozhodl o tom, že by bylo dobré prodávat pro Commodore 64 modul se zvukovým čipem, který by (dosud ubohé) hudební možnosti Commodoru pořádně vylepšil.
Prostě něco jako Melodik u Didaktiku.

Pravda, modul zřejmě nevznikl přímo v Commodore, ale převzali ho od firmy Music Sales Ltd.
Kromě možnosti připojit externí klaviaturu obsahoval to podstatné – zvukový čip pro FM syntézu, Yamaha OPL.
Pro nás je podstatné, že OPL je pinově a registrově kompatibilní s DIL verzí čipu OPL 2, který se montoval do zvukových AdLib na PC. OPL 2 má jen nějaké registry navíc. Však si prý taky majitelé modulu původní OPL čip vyměňovali za OPL2 (což není úplně sranda, protože čip není v patici).
(Oba čipy jsou kompatibilní s OPL 3, který má jiné pouzdro.)

Modul tak není jen tak nějakou zajímavostí z historie – vzhledem k jeho jednoduchosti, a při dostupnosti OPL (či OPL 2) čipu v dnešní době by byl snadno vyrobitelným doplňkem, který by i dnešní commodoristi a specificky pak demosceneři mohli uvítat.
Škoda, že ve své době nebyl Sound Expander dost populární, aby se rozšířil a vryl do povědomí uživatelů. Třeba by se to ale v kontextu dnešní doby dalo napravit.
Software pro editaci samplů a hudby už existuje, a umožňuje nejenom editaci hudby v editoru, ale i hrani v reálném čase, a kombinaci obojího (jako to vídáme na některých klávesových nástrojích – počítač pouští rytmus, doprovodnou melodii, případně nějaké riffy, a člověk do toho hraje první hlas).
Je znám i způsob, jak přistupovat k registrům OPL čipu ze strojáku.

;
load x
with register, a with data for that register
 
stx $df40              
; select ym3526 register
 
nop
 
nop
 
nop
 
nop                    
; wait 12 cycles for register select
 
sta $df50              
; write to it
 
ldx
#4
lup
:
 
dex
 
nop
 
bne lup                
; wait 36 cycles to do the next write

Stačí jen vyrobit si modul, osadit OPL čip, případně si napsat ještě nějaký lepší tracker – a může se hudba valit.

Předesílám, že při natáčení VideoCastu žádný Commodore nezemřel ani nebyl utracen.
Software ke stažení a schéma modulu můžete najít na http://www.floodgap.com/retrobits/ckb/secret/sfx.html
(Web na Floodgapu mi momentálně nefunguje, takže nemůžu dát konkrétnější odkaz; až zase poběží, článek doplním a odkazy upřesním.
Najít lze ale i jinde manuál k programu Sound Studio, schéma a další informace.)

Možná ale, spíše než Commodore 64, by OPL čip slušel Commodore 16/116/+4, které má zvukové možnosti přeci jen chudší – a je blbost připojovat k němu SIDa a dělat z něj C64, kterým není.

src=”http://www.youtube.com/v/wL1kyBCu8b8?version=3&f=user_uploads&c=google-webdrive-0&app=youtube_gdata” type=”application/x-shockwave-flash” allowfullscreen=”true”>