Kopání do tříregistrových mrtvol. Další urážlivý VideoCast Hexadecimálního Doupěte!
Vrtíte hlavou nad titulkem jak z bulváru?
Je opravdu SID, populární zvukový čip, který se osazoval do Commodore 64 a který mu (a mnohým hudebníkům – Rob Hubbard, Chris Hülsbeck, Jeroen Tel) zajistil slávu takřka nehynoucí, tak špatný?
Ten SID, který je tak populární a montuje se i do profesionálních hudebnických mašin, jako je SIDstation? Copak to není zdroj kvalitní hudby?
SID, ze kterého skladby přepisovat František Fuka pomocí své rutiny Amadeus 128 na ZX Spectrum? Copak může být lepšího?
Evidentně si někdo musel myslet, že existuje něco lepšího než SID.
A ten někdo byl uvnitř firmy Commodore.
A ten někdo rozhodl o tom, že by bylo dobré prodávat pro Commodore 64 modul se zvukovým čipem, který by (dosud ubohé) hudební možnosti Commodoru pořádně vylepšil.
Prostě něco jako Melodik u Didaktiku.
Pravda, modul zřejmě nevznikl přímo v Commodore, ale převzali ho od firmy Music Sales Ltd.
Kromě možnosti připojit externí klaviaturu obsahoval to podstatné – zvukový čip pro FM syntézu, Yamaha OPL.
Pro nás je podstatné, že OPL je pinově a registrově kompatibilní s DIL verzí čipu OPL 2, který se montoval do zvukových AdLib na PC. OPL 2 má jen nějaké registry navíc. Však si prý taky majitelé modulu původní OPL čip vyměňovali za OPL2 (což není úplně sranda, protože čip není v patici).
(Oba čipy jsou kompatibilní s OPL 3, který má jiné pouzdro.)
Modul tak není jen tak nějakou zajímavostí z historie – vzhledem k jeho jednoduchosti, a při dostupnosti OPL (či OPL 2) čipu v dnešní době by byl snadno vyrobitelným doplňkem, který by i dnešní commodoristi a specificky pak demosceneři mohli uvítat.
Škoda, že ve své době nebyl Sound Expander dost populární, aby se rozšířil a vryl do povědomí uživatelů. Třeba by se to ale v kontextu dnešní doby dalo napravit.
Software pro editaci samplů a hudby už existuje, a umožňuje nejenom editaci hudby v editoru, ale i hrani v reálném čase, a kombinaci obojího (jako to vídáme na některých klávesových nástrojích – počítač pouští rytmus, doprovodnou melodii, případně nějaké riffy, a člověk do toho hraje první hlas).
Je znám i způsob, jak přistupovat k registrům OPL čipu ze strojáku.
;
load x with register, a with data for that register
stx $df40 ; select ym3526 register
nop
nop
nop
nop ; wait 12 cycles for register select
sta $df50 ; write to it
ldx #4
lup:
dex
nop
bne lup ; wait 36 cycles to do the next write
Stačí jen vyrobit si modul, osadit OPL čip, případně si napsat ještě nějaký lepší tracker – a může se hudba valit.
Předesílám, že při natáčení VideoCastu žádný Commodore nezemřel ani nebyl utracen.
Software ke stažení a schéma modulu můžete najít na http://www.floodgap.com/retrobits/ckb/secret/sfx.html
(Web na Floodgapu mi momentálně nefunguje, takže nemůžu dát konkrétnější odkaz; až zase poběží, článek doplním a odkazy upřesním.
Najít lze ale i jinde manuál k programu Sound Studio, schéma a další informace.)
Možná ale, spíše než Commodore 64, by OPL čip slušel Commodore 16/116/+4, které má zvukové možnosti přeci jen chudší – a je blbost připojovat k němu SIDa a dělat z něj C64, kterým není.
Zajímavé, o tomto doplňku jsem nikdy neslyšel. Přitom vím, že když se objevila zvuková karta AdLib, majitelé Commodoru 64 se o ní obvykle vyjadřovali jako o sračce z úpadkového světa PC, především kvůli absenci drsného dunivého zvuku, což je pravda, i když na druhou stranu měla zase jiné zvukové možnosti a devět hlasů. Ale je fakt, že pokud si s tím člověk neumí pořádně pohrát, na první poslech to nezní jako pokrok. Ovšem proti OPL3 se čtyřmi operátory, osmi vlnami a osmnácti hlasy stereo už je SID přece jen chudý příbuzný, takže by bylo zajímavé, kdyby se tenkrát rozšířil doplněk s tímto čipem.
Děsně rád bych donutil někoho schopného, kdo to umí, aby interface naklonoval (třeba s OPL-2 nebo i OPL-3 čipem).
Těch pár LS okolo se vejde do jednoho GALu, D/A, filtr, zesilovač, průchozí konektor, vždyť v tom celkem nic není. A software k tomu už taky nějaký máme.
A doba, kdy používají počítače retrogameři a především demosceneři, takovým hudebním doplňkům marketingově přímo nahrává.
Koncem týdne zkusím ještě nahrát kompletní ukázkové melodie z diskety v co nejlepší kvalitě rovnou z výstupu modulu do počítače (a ne jen vzduchem z chrchlátka na mikrofon foťáku).
Jen škoda, že zatím není známo zapojení kláves, které k tomu byly. Já dostal modul se slevou právě proto, že klávesy chyběly.
Nemohu souhlasit s tak tvrdým označením SIDa za sračku. SID má velmi specifický zvuk, který nenahradí žádné tuctové OPLko. Můj názor je ten, že SID je super, ale mohl by být ještě daleko víc super, kdyby to nebyl nedodělek. Z toho vyplývá slušná řádka divností a omezení, které vyplují na povrch při jeho programování. Zatytý commodorista, který nikdy pro jiný soundchip neskládal, toto nemůže poznat. Pro něj je SID dokonalý. Ovšem v porovnání s jinými, zejména AY, má SID při skládání hudby podivná omezení a "vlastnosti". Přesto pro SID vzniklo tolik hudeb, že by zavedení nějakého OPL jen vylepšilo zvukové portfolio C64, ale SID zůstane SIDem a demoscéna na něj nedá dopustit. Přirovnejme to k příkladu AY a TurboSound FM. TSFM je sice pěkná věc, ale moc se neujala. ZX scéně vládne AY a tak to bude už věčně. Stejně tak C64 scéně vládne SID a nerozšířený C64 a 1541, Ataristi mají zase jejich "standard" 320kB a dva POKEYe. Ale zpět k SIDu. I když se třeba mě osobně pro něj skládá obtížněji, má super zvuk. Dokáže vygenerovat daleko víc druhů zvuků – byť s typickým zněním – než AYčko, SAA, RICOH (v Gameboyi) či OPL, které emuluje reálné nástroje a nedokonalost emulace si nahání ve sprostém přidáváním kanálů. Ještě bych to řekl jinak.. udělat hudbu pro omezeného SIDa, hrát si se všemi omezeními a nastavovat a zaonačovat je k obrazu svému je určitý druh satisfakce. To, že jednou někdo řekl, že se mu nelíbí jak SID hraje, že mu vše příjde stejné, je jen jeho subjektivní názor, skrývající možnou zášť vůči tříregistrovému počítači jako takovému. Nemůžeme nikmu diktovat to, co se mu má líbit, ale zrovna právě C64 scéna nabízí těch hudeb tolik v tolika různých žánrech, že si prostě musí vybrat každý. Sound Expander byl ve své době určen profesionálním hudebníkům. Dnes by jeho klon určitě leckoho potěšil. Ale říkat kvůli tomu, že SID je sračka?
Samozřejmě, že SID není sračka, a řekl bych, že to tak nikdo nemyslel doslova. Prostě má super zvuk a hotovo. Jen bych se trochu vyjádřil k OPL3. Jednu dobu jsem si s ním dost hrál a podle mě, i kdyby měl jen tři hlasy (přesněji řečeno tři párové kanály kvůli čtyřoperátorové syntéze), jeho zvukové možnosti by nezaostávaly za SIDem. Bohužel to skoro nikdo neví, protože 99,9% zvukové produkce hrající přes některý OPL, využívá jen možností OPL2. Kdybych měl srovnat OPL2 a OPL3, bylo by to asi jako AY a 2x SID. A mimochodem, není určen k emulaci reálných nástrojů.
S OPL2 (?) mono 9 kanálov na nejakom starom Soundblasteri som sa voľakedy hral. Spravil som v tom asi 5 hudieb. Zvuk príjemný mäkučký analógový, príjemne sa počúva, nebolí z toho hlava. Perkusie zaujímavé veľmi príjemne kovové, kopáčik krásne mäkký ale tichý. Proste fakt milý 9 kanálový nástroj. Rozhodne to ale nie je a ani nikdy nebude taký masívny cool nástroj ako SID, pretože na to proste nemá zvuk. Na side som sa neskôr pokúšal napodobniť ten kopák. S tým problémom nebol. Ale tie ostatné technické perkusie sa moc spraviť nedali , nehovoriac o tom, že by mi vôbec nevadilo keby sid mal tiež tych kanálov aspoň 6. (CreaMD)
Podle myho jde stejne o celkovy dojem. Nektere skladby jsou udelany na miru moznostem cipu resp. pouzite syntezy a celkove pusobi skvele na posluchace zvukem, aranzi, melodii, technickym provedeni. Totez na jine synteze je obvykle pruser. Staci si poustet General Midi soubory na ruznych nastrojich. Převedeno na nase milacky, tak treba Cybernoid 1 pro AY ma obrovske kouzlo na posluchace, nema prilis komplikovane zvuky, nesnazi se napodobit napr. bici technikou zvuk + sum a vitezi obrovskym kontrastem a skvelou aranzi a zaziraci melodii – navic technicky komplikovane – pustte si kazdy kanal samostatne. To same plati pro Sid napr. Last Ninja intro, Myth, Target Renegade. Rovnez mužů hodnotit 48k pipak 😉 Pak muzu hodnotit celou radu seriove vyrabenych syntezatoru pocinaje Yamaha DX7, Roland Juno v kontrastu s Korg Prophecy nebo Yamahou EX-5 anebo vektorovou Yamahou SY35. Vse konci zhruba v polovine 90-tych let. Hrabnete do klavesnice a hraje zvuk – bud vas na dany zvuk napadne melodie nebo ne, resp. vsechno je to o frekvencich a jejich zmenach. Takze verim, ze na OPL lze udelat skvelou hudbu pro OPL. Ale porad je to generator. Svagrova ma pianino a tady uz se zadny cip nechyta, zivy nastroj je genialni a neopakovatelny. Pouceni: Wham The Music Box NAFURT 😉
Určitě by to bylo zajímavé. Jinak souhlasím s tím, co níže napsal poxoft, a podle mě ten expander nebyl myšlen jako náhrada SIDu, ale jako doplněk nebo alternativa. To mi připomíná, že commodorovská skupina Vibrants a někteří členové Maniacs of Noise považovali podle vlastních slov OPL2 (tedy slabšího předchůdce OPL3) za něco jako SID pro PC a skládali pro něho hudbu stejným stylem, takže určitě by si vyhráli i s expanderem. Ale myslím, že i přes současnou retro módu je na to u C64 pozdě, a jak napsal F6, vládne tam prostě SID.