Ano, Sinclair QL se dočkal moderního klonu.

On se tedy klonů dočkal už dříve, ale já mám na mysli jeden konkrétní, Q68.

Peter Graf, autor strojů Q40 a Q60 (s procesory 68040 na 40 MHz a 68060 na 66 nebo 80 MHz) vytvořil roku 2013 středně výkonný klon, který se od roku 2017 v malých sériích ručně vyrábí.

Q68, jak se počítač jmenuje, má videočip a procesor ve společném FPGA.

Procesor je plně 32bitová verze 68000, běžící na 40 MHz.

Video výstup na VGA pracuje vždy v režimu 1024×768 pixelů, režimy v nižším rozlišení vytváří zdvojnásobením nebo ztrojnásobením velikosti pixelu.

Původní QL videorežimy procesor nezpomalují, stejně tak nové režimy s 65535 barvami v nižším rozlišení (512×256 / 512×384) nebo čtyřbarevný režim v plném rozlišení.

Naopak ostatní režimy v plném rozlišení, tedy režim kompatibilní s kartou Aurora (256 barev) a další dva režimy s 65535 barvami (1024×512 / 1024×768) zpomalují procesor až na polovinu rychlosti.

Zajímavé je, že libovolný režim lze softwarově přepnout na monochromatický výstup – Q68 podporuje barvy klasických monochromatických luminoforů, tedy bílou, zelenou a jantarovou.

K dispozici je 32 MiO RAM, z toho 4 MiO pro video.

Standardně není k dispozici joystick (existuje ale přídavná deska pro připojení originální QL klávesnice, USB myši a joysticku), zato Q68 obsahuje dva sloty pro SD karty, sériák (ze kterého lze i bootovat!), samozřejmě VGA a zvukový výstup (SSS – stereo sampled sound 20 kHz, na kterém se ne úplně věrně emuluje i původní QL pípák – nezpracovává parametry “wrap”, “random” a “fuzziness”), Ethernet, PS/2 konektor pro připojení klávesnice a myši i s podporou kolečka, I2C konektor (kompatibilní s I2C, které zavedla Minerva ROM) a sběrnici pro další rozšíření – lze sem připojit modul, který vyvede I2C ven a přidá ke Q68 vývody sítě QLAN.

Dále obsahuje čítač a hodiny reálného času.

Neobsahuje baterii, hodiny jsou napájené ze superkondenzátoru.

Q68 běhá pod systémem SMSQ/E, pro staromilce se ale připravuje i upravená verze Minerva ROM.

Základní SMSQ/E systém se v zásadě neliší výrazně od klasického QDOSu s okenním prostředím Pointer Environment – filozofií systému je, že zůstává v příkazové řádce Basicu a pokud se má program ovládat kurzorem myši a mít okna, tak si je prostě vytvoří, ale není to doplněno žádnou plochou, ikonkami a podobně.

Rozšíření QPAC2 přináší “věc” (thing) Buttons, která umí minimalizovat okna programů do pásu tlačítek.

A možností, jak si SMSQ/E dále rozšířit, je mnohem víc, dokonce vznikly i nějaké ty doplňky typu doku nebo manažeru plochy.

Aby se uživatel nemusel trápit s kompletací různých rozšíření, existují předpřipravené “distribuce”.

Ve videu si ukážeme ty, které se s Q68 dodávají.

Hrábnutím trochu mimo je textová hra 198?, která je na distribuované SD kartě jako jeden z dostupných “systémů”.

Nicméně pro každého, kdo chce hrát textovku, to je skvělá volba.

Hra je plná různých sinclairovských reminiscencí v alternativní budoucnosti (nebo spíš už minulosti) a potěší určitě každého, kdo tu dobu, na kterou se hra odkazuje, pamatuje.

Je vytvořena v editoru ACT, už jsem o ní psal.

Nyní si už ale popišme jednotlivé distribuce SMSQ/E:

QPAC 2, jak jsem už nastínil, obsahuje v podstatě základní konfiguraci SMSQ/E, které má „pointer environment“ PTR_GEN a okenní manažer WMAN (oproti klasickému QDOSu) už zabudovaný, stejně jako Toolkit II a rozšíření s „horkými klávesami“ HOT_REXT.

K tomu, jak název napovídá, je ale balík QPAC2.

QPAC2 obsahuje “věc” (thing) Buttons, která umí minimalizovat okna programů do pásu tlačítek.

Vedle toho obsahuje i jednoduchý souborový manažer Files, který prostě umí zobrazovat obsah adresářů v oknech a kopírovat, přesouvat soubory mezi nimi nebo mazat.

Pak jsou Procedures, které umožňují spouštění úloh pomocí horké klávesy nebo tlačítka v pásu tlačítek, ale obsluhují například i schránku (Stuffer buffer), a Extensions, které přidávají nové příkazy Basicu pro obsluhu tlačítek, horkách kláves a schránky.

Konkrétní instalace na SD kartě u Q68 nahrává rozšíření mnohem více, podle mne i zbytečných (protože JÁ je nepoužívám), například knihovny a rozšíření pro kompilátor QLiberator, pro kompilátor Turbo, knihovny pro programy kompilované pomocí kompilátoru C68 nebo rozšíření klient/server, databázové rozšíření Basicu a systém ProWESS, což je rozšíření okenního manažeru s vektorovou grafikou PROforma od belgické firmy PROGS, používající i proporční fonty, takže pak může být hezky typograficky zobrazena nápověda, využije je editor Paragraph, vektorový editor ProLine a lze pak proporčními fonty i tisknout.

Hezkými rozšířeními jsou naopak FDI a MDI, které umožňují s obrazem diskety nebo microdrivové pásky pracovat jako s reálným médiem.

Q-Dock obsahuje podobnou konfiguraci systému, jak ale název napovídá, součástí je i dok Q-Dock zobrazující se u dolního okraje obrazovky, určený primárně pro mnohobarevné systémy, umožňující umístit v několika skupinách ikony pro spouštění různých programů.

Dok je tedy jakýsi jednoduchý spouštěč, ovládaný pohodlně myší.

Q-Dock vytvořil Dilwyn Jones z Walesu.

Distribuce obsahující Q-Dock má i Launchpad, což je další pokus o nahrazení chybějící pracovní plochy v prostředí Pointer Environment.

Jde o program běhající v okně, tedy ne úplně plochu, čímž trochu připomíná starý Správce programů ve Windows 3.x.

Launchpad je program od Dilwyna Jonese z Walesu.

Verze 1 běhá i na nerozšířeném QL, verze 2 pak vyžaduje WMAN2 s dostatkem barev.

I zde najdete ikony organizované do skupin a k tomu několik utilitek a nastavení.

Aby Správci programů nechyběl i Správce souborů, je součástí balíku Launchpadu i dvouokenní souborový manažer Q-Trans, který funguje tak, jak jsme zvyklí z Norton, Volkovů, Totalůa Servant Samalanderů

Další dostupnou distribucí je QL/E ze Švýcarska od Urse Königa (firma CoWo).

QL/E je takovou lopatou na komára, neboť se snaží být poměrně komplexní distribucí s všemožnými aplikacemi a rozšířeními a obsahovat pokud možno úplně všechno.

Navíc se snaží inkorporovat i co nejvíc různých ploch a spouštěčů.

Počátkem byl Ursův vlastní spouštěč úloh s výběrem z menu, QTOP, samozřejmě ale zahrnul i Pointer Environment utility QPAC (kalkulačka, kalendář, hodiny, …) a časem přidával další, jako Quascade (postupně rozbalované kaskádové menu), ProWESS, Cueshell a nakonec i Launchpad a QDT.

Výsledkem je, že QL/E (respektive procesy běžící na pozadí) v klidu žere asi čtvrtinu výkonu procesoru.

Náhrada desktopu, která ale opravdu stojí za zmínku, je QDT.

QDT od Jima Hunkinse, původně komerční program, nyní freeware, je desktop tak, jak jej známe z moderních systémů, s obrázkem na pozadí (JPEG se natahuje dlouho kvůli velikosti dat, dekompresi a konverzi do formátu vhodného pro QL), ikonami na ploše, procházením adresářové struktury disku v oknech, spouštěním programů i základními souborovými operacemi jako přesouvání nebo mazání.

Black Phoenix je distribuce podobného ražení, ale narozdíl od QL/E, které začalo vznikat na rozšířeném původním QL, je Black Phoenix od začátku zaměřen na moderní klony a emulátory, od začátku je založen na okenním prostředí a desktopu QDT, obsahuje tedy převážně programy a aplikace pro okenní prostředí s využitím mnohobarevných grafických režimů.

V systému jsem sice narazil na moderně se tvářící vymoženosti, jako je lupa pro zrakově slabé, ale vzhledem k tomu, jak pomalu reaguje, se domnívá, že jde o tvorbu v Basicu, což na QL není nijak neobvyklé.

Na průběh mého procházení jednotlivých distribucí SMSQ/E na SD kartě dodané ke Q68 s emůžete podívat na videu.

Tradičně VIDEO ZDE!