Konec starých časů

Počítač není máslo, nežlukne, nekazí se. Ale trvanlivost stejně omezenou má.

Nemusíme ani čekat, až zteří plasty a součástky se rozpadnou věkem a oxidací.

Počítače se dostávají do role mobilů, které každé dva roky zahodíte a pořídíte nový.

Jak to?

Počítač, pokud funguje, je přeci neměnný, neztrácí výkon, který měl, nezmenšuje se mu paměť (spíš naopak, ve spoustě případů se s časem dá paměť dokonce rozšířit na hodnotu, která byla původně utopická kvůli nesmírné ceně paměťových čipů, a najednou se stává dostupnou).

Stejně tak software – chyby v něm nepřibývají, a protokoly jsou jednou definované a nemění se.

Mění se ale přístup k nim!

To, že webové služby se stále mění, mění své vlastní API a aplikace k nim přistupující (Facebook klienti, YouTube stahovače, Google Talk …) při každé takové změně odpadávají, na to už jsme si zvykli.

V době, kdy jsem měl Palm Centro, přestal náhle fungovat Facebook klient, stejně tak mi na Macintoshi přestal fungovat MacTube pro offline pouštění YouTube videí, ze stejného důvodu už nefunguje ani pouštění YouTube videí pro RiscOS.

Že se ve webovém skriptování objevují novinky, kvůli kterým občas některý web, většinou naštěstí jen dočasně, přestane fungovat, na to jsme si už zvykli (experty na tohle jsou Aukro a elektronická bankovnictví).

Mám stále PowerMac G5 s procesorem PowerPC, pro který se operační systémy už nekompilují, poslední použitelná je 10.5 a já mám 10.4 (ono je to v zásadě jedno, upgrade o tu jednu verzi toho moc nemění).

Služby, které kdysi fungovaly a postupně mne odřezávaly, jsem prostě přestal používat.

Postupně jsem tak opustil Skype, DropBox a další.

Snad jen díky aktivitě kolem TenFourFoxu můžu z PowerPC počítače přistupovat k moderním webům, ba i to YouTube nějak funguje (částečně díky online stahovátku NoTube, které používám).

Nefunguje mi ovšem YouTube Studio a tak nemůžu ze svého počítače uploadovat ani editovat Videocast Hexadecimálního doupěte ani jiná svá videa (3-5minutové video, mou astronomickou sérii nebo videa úplně jiná).

To, že SSH klienti a X11 servery pro starý MacOS jsou v dnešní době nepoužitelné, protože do X11, který fungoval desítky let beze změny, se teď najednou zaváděly nějaké změny, které se starými klienty nepočítají a SSH, které mělo nahradit Telnet (který se taky leta neměnil), zavádí stále nová a nová šifrování a ta stará zahazuje, takže starší klient nemá šanci, je dnes už bráno taky jako normální samozřejmost.

Že se nové vrstvy, hlavně šifrovací, zavádí i u historicky zavedených protokolů, kde jednoduchost byla jejich výhoda, překvapí třeba u Gopheru, kde najednou počítač, kterým se na Gopher po celou dobu jeho existence dostat dalo, se nedostane na nový, šifrovaný a tudíž mnohem lepší Gopher.

Nebo u IRC, stařičkého protokolu, který šlo implementovat i na osmibitech.

Najednou počítač, kterým se na IRC dostat dalo, se nedostane na nové, šifrované a tudíž mnohem lepší IRC, znáte to…

U mne něco podobného potkalo i klasický e-mail.

Najednou mi přestaly fungovat e-mailové účty.

Tedy ty na mailových serverech nakladatelství Economia (kam patří centrum.cz, volný.cz, atlas.cz) přestaly komunikovat s mým klientem, který se tváří, že nebylo navázáno spojení.

Lze k nim tedy přistupovat jen přes webové rozhraní, což je zdlouhavé, komplikované a pohodlí klienta to prostě nenabízí.

Gmail stále funguje, tam problém (zatím) není.

Problém je pravděpodobně v tom, že na serverech se jaksi zavedlo zase novější šifrování a to staré se zas nejspíš zrovna teď povypínalo.

Smůlu mají i jiné starší systémy, na Mac OS X bych musel upgradovat na Intel a verzi alespoň 10.12 (protože před pěti lety vydané 10.11 El Capitan je už moc staré).

Problém budou mít i stále používaná Windows XP nebo Windows 7, ba i Androidi starší než 5 a iOS starší než 10.

Což znamená, že mi s e-mailem nepomůže ani nový notebook s Windows 7, který jsem pořídil pro komunikaci s astrokamerou.

Tak to je, staré časy budou prostě končit.

S dosud fungujícím počítačem, který obsahuje mailový klient, Gopher klient, SSH, IRC, ba i webový prohlížeč se prostě najednou nikam nepřipojíte, protože ty protokoly se tak změnily, že už nemůžete ani nikomu ukázat, jak na té Amize / Commodore PET / SGI Indy ta která služba fungovala, natož to nějak používat (pokud nenajdete v pavučinami zarostlém koutu Internetu nějaký zapomenutý a jinak nepoužívaný server, který protokol neaktualizoval a stále se na něj lze připojit).

Nebude to pro mne znamenat nic jiného, než shánět nějakou moderní, podporovanou platformu, nejlépe bez x86/x64 a bez Microsoftu, což bude problém.

Byť Apple chystá přechod mimo vody Intelu, jeho systém spíš upadá a portfolio ARM počítačů od Apple ještě není uspokojivé.

Jako alternativa se nabízí BlackBird s procesorem Power9, který ale není úplně zadarmo a asi bych musel lavírovat mezi Riscy Slackem a Void Linuxem.

Vše ostatní je buď PC, nebo příliš alternativní platforma bez dostatečného množství užitečných aplikací, nebo to není počítač, ale jistá forma čehosi dotykového, tabletu nebo mobilu.

A víte co?

Čím víc mi to nutí „modernizovat“ rychleji, než chci, tím větší chuť mám hodit si na stůl SGI O2 a na ty jejich internety se vykašlat, nebo raději něco s CP/M a pracovat offline, psát dopisy na ZX Spectru v Desktopu nebo Textmachine, či si na stůl posadit úplně PDP-8 nebo tak něco a cvakat přepínači.

Protože já jsem o tu možnost číst maily na starém PowerMacu, procházet web z SGI, dostávat facebookové zprávy na Palm Centro, připojovat se na IRC z osmibitového Commodore či ZX Spectra nebo stahovat z FTP na MSX opravdu nikdy přijít nechtěl!

Paradoxně program v Basicu pro ZX81, počítající třeba zatmění Slunce (nebo program pro Sinclair QL, počítající nafukující se Zemi), je tak v dnešní době použitelný více, než FTP klient, protože i na tom FTP může někdo začít šifrovat něčím, co váš počítač nezvládne…


IRC na Commodore 8032. Zdroj