Přijde doba, kdy váš Sinclair ZX81 začne zastarávat a vy začnete pošilhávat po ZX Spectru.

Též je to okamžik, kdy začne zastarávat váš VIC-20 a vy šilháte po Commodore 64.

Okamžik, kdy Apple ukončí podporu vašeho Apple 1 a nabízí místo něj nový Apple II.

Uživatelé samozřejmě ve velké většině na nový model přejdou a svůj Apple 1 pošlou do stoupi (s čestnou výjimkou Joe Torzewskiho).

Uvedené počítače byly příklady toho, že uživatelé jsou schopni nezůstat dlouho u jednoho modelu a migrovat na nový, i když jeho zpětná kompatibilita je neúplná nebo žádná, jak ukazuje třeba přechod od osmibitů k šestnáctibitům, které byly se starším modelem i téže firmy nekompatibilní (s čestnou výjimkou Apple II GS a tak trošku i Acornu).

Na druhou stranu, zatímco ZX81 nebo VIC-20 nikdo neprovozoval déle než rok či dva (nepočítáme-li socialismus, kdy byl člověk i za to ZX81 vděčný – jen v Amatérském Rádiu se o ZX81 psalo od roku 1982 do roku 1988), počítače s CP/M, ZX Spectrum, Atari 800, Commodore 64 i Apple II měly poměrně dlouhou životnost, viz výroba jednotlivých osmibitů (v různých modelech):

Apple II: 1977-1993 (Apple IIe Platinum, 1995 Apple IIe Card pro Macintosh), 16 let
Atari 800: 1979-1992 (800 XE), 13 let
Amstrad PCW: 1985-1998 (PcW 16, ale PcW 10 končí už 1995), 13 let (PCW s Locoscriptem jen 10)
Commodore 64: 1982-1994 (C64-G, C64-IICR), 12 let
Sinclair ZX Spectrum: 1982-1992 (ZX Spectrum 128 +2B), 10 let
Amstrad CPC: 1984-1990 (Amstrad Plus 64/128), 6 let
Robotron 1715: 1985-1990 (1715W), 5 let
VIC-20: 1980-1985, 5 let
Sinclair ZX81: 1981-1984, 3 roky

Zajímavé, že obvykle výroba nekončí nejvyšším modelem řady.

IIe Platinum je opravdu „jen“ IIe Enhanced, výroba Apple II GS byla ukončena dříve (dokonce tak brzy, že Apple //c Plus, který původně měl být jakési „přenosné II GS bez slotů“, zůstal nakonec v klasické IIe Enhanced architektuře jen s akcelerátorem navíc).

Atari končí osmistovkou XE s 64 KiO RAM, zatímco 130 XE se 128 KiO RAM se přestalo vyrábět dříve.

Commodore ukončuje C128 a vrací se k architektuře C64, které jen cenově optimalizuje.

Amstrad opustil u ZX Spectra disketovku modelu 128 +3 a vydává +2A / +2B s kazeťákem (nejprve s deskami z +3 bez osazeného diskového řadiče, pak řadič zcela vynechává).

Snad jen CPC končí „pluskovou“ řadou a ke starší se nevrací (ale i tam stihli během toho necelého roku, co se Plus prodávalo, přestat dodávat firmare V4 a začali dávat do cartridge starší firmvare V3 ze CPC 6128).

A PCW sice končí PcW 16, to ale s předchozí řadou nemá skoro nic společného, není na něm Locoscript a CP/M se na něj dostalo jen neoficiálně.
PcW 10, které bylo „poslední skutečné PCW“, mělo Locoscript 1.5 místo Locoscriptu 2 z 9512 a jehličkovou tiskárnu (konkurenční wordprocesory i některé předchozí modely PCW měly typové kolo).

No a teď o tom:

“

Zbrojováček je sice pěkný počítač a jako klon PMD 85-2 funguje dobře, ale webové bankovnictví na něm neuděláte a maily nepřečtete (byť by se na tom dalo zapracovat).

Můj počítač, který používám „na ty fejsbůky a internety“, je z roku 2005 nebo 2006 (kdy se PowerMac G5 zároveň přestal vyrábět).

Operační systém (Mac OS X 10.4.11 Tiger) je z roku 2007 (i když by šel nainstalovat novější 10.5.8 z roku 2009).

Takže letos (konec roku 2019) mám počítač starý 14 a operační systém 10 let.

To odpovídá životnosti Atari 800 nebo „genuine“ ZX Spectra.

Problém není samostná práce – tvorba prezentací funguje jako před lety, stejně tak úprava fotek nebo kreslení, dokonce se díky Libre Office vyřešil problém s .docX dokumenty (což byla ve sféře Office asi jediná zásadní změna, kterou za dobu posledních cca patnácti let bylo nutno řešit).

Problém je web.

Neustále se zavádí nové verze HTML, nová skriptování, nové vymoženosti typu WebGL, a především nové a nové způsoby šifrování, přičemž ty staré se většinou zahazují.

Takže s browserem z příslušné doby si web moc neprohlídnu.

Se Safari 4.1.3 hodí Aukro jen chybovou hlášku SSL, zatímco webový banking aspoň slušně oznámí, že „váš browser už nepodporujeme“.

Naštěstí existuje TenFourFox – pro PowerPC optimalizovaná a udržovaná poměrně aktuální verze FireFoxu, otázka ovšem je, jak dlouho to vydrží, navíc vychází z Firefoxu 45 a spoustě webů se tak jeví jako už nepodporovaný browser.

TenFourFox je skvělý, dobře funguje https (což se o použitelné verzi Safari nedá říct), funguje přehrávání videí na You Tube, ba ještě pracuje i webové bankovnictví (i když ty javascripty lagují), ale občas něco nefunguje.

Většinou nějaký javascriptový formulář (naposledy formulář pro vystavení aukce na Aukru, pokročilá verze Studia pro autory na YouTube, posun pomocí šipek v textovém editoru Google Docs) nebo tlačítko ve formuláři (většnou pro odeslání vyplněného formuláře, hlavně na webech cestovek, ale i třeba volba oblasti na eBay).

Zatím jsem to řešil tak, že služby, které mne chtějí odstřihnout, nechám, ať to udělají (DropBox, …).

Ovšem pocit, že na vlastním počítači nevystavím nic na Aukru nebo že se jednoho krásného dne nepodívám do webového bankovnictví, moc povzbuzující není.

A to, že mi čerstvě přestal fungovat upload videí na YouTube, není moc dobrá zpráva pro můj VideoCast.

Z PowerPC G5 už ale není moc kam upgradovat.

Intelovský Mac?

Pošilhal jsem po iMacu s Core Duo od Intelu, ale moc bych si nepomohl.

Nejvyšší systém, co do Core Duo stroje nahraju, je 10.12.6.
Sice jde o letošní update, ale tím ten systém zřejmě končí a Core Duo počítače už nejsou podporovány.

Už se distribuuje OS X 10.15 a prosakují zprávy, že 10.15 už nepodporuje 32bitové aplikace, jen 64bitové (takže zahodit své staré aplikace a hledat 64bitové alternativy nebo doufat, že vývojář na aplikaci i po více než 10 letech stále pracuje a připravuje nové verze).

(Je otázka, zda podporu 32bitových aplikací odhodí i Linux nebo Windows.
Microsoft to zřejmě neudělá, protože by přišel o spoustu zákazníků z řad průmyslu, nebo by je donutil schválně používat zastaralé verze operačního systému jen kvůli pro ně životně důležité 32bitové aplikaci.)

Problémy Windows počítačů moc neřeším, protože svá Windows XP téměř nezapínám a i tak jsou na hardware tak pomalém, že nemá smysl s tím lézt na web a snažit se o aktuální browser.

Ale vidím to v práci.

Počítače s Windows XP se celkem poslušně po ukončení podpory vyházely a pořídily se nové, na nichž šly instalovat sedmičky, a teď se jede na těch sedmičkových počítačích a všichni se bojí desítek, protože ty na naše staré sedmičkové počítače nainstalovat nejdou a musely by se opět pořídit nové stroje.

Nová Windows 10 navíc neumožňují instalaci programů třeba z CD nebo internetu, jen z microsoftího app shopu, a pro povolení této „nebezpečné činnosti“, kterou já bych dělal asi dost často, potřebujete upgradovat z Home vydání na profesionální verzi.

Seznámení s Risc OS na Acornu 3020 a RiscPC mne nadchlo pro ARM desktopy.

Bohužel, když si projdeme všechna na RiscPC se StrongARMem a všechny ty Phoebe a další počítače a desky, přijdeme na to, že v současné době se dají koupit poměrně drahá řešení kolem osmi set liber (TiMachine, ARMX6, …, většinou s vícejádrovými procesory, z nichž RiscOS stejně používá jen jedno), jako levná alternativa pak Raspberry.

Risc OS má ale stejný problém s webem jako starý Mac OS.

Firefox z roku 2009.

Šancí by mohlo být, že se stále vyvíjí NetSurf (poslední aktualizace 2019).

Otázka je, co umí a co neumí (oproti třeba TenFourFoxu) a zda pojede dobře na Raspberry (byť operační systém sám je psaný pro mnohem pomalejší stroje), nebo bude třeba některou z výkonnějších desek.

Otázka je podpora češtiny mimo web – stařičký systém jede mimo Unicode a byť jsem našel balíček podpory češtiny pro Risc OS 3, je otázka, jak si bude rozumět s novějším.

Další platformou, která v nějaké podobě vydržela do dnešní doby, je Amiga.

Sice dávno ne s architekturou 68k, ale PPC je už dlouho taky Amiga.

(Chystá se ale Vampire V4 Standalone, což je deska s „procesorem“ 68080 ve FPGA na mnoha a mnoha MHz – trhač asfaltu.
Alternativa za 550 EUR pro ty, kdo nikdy nepřijali PPC procesory jako pravou Amigu.)

PPC klonů existovala celá škála.

Bohužel z celé řady, zahrnující modely Amiga One X500 a Amiga One X1000, zůstaly jen dva:

Sam460ex za 1000 EUR.

Amiga One X5000 za 2000 EUR (zatím dvoujádrová verze, ale slibuje se už čtyřjádro).

Odyssey Browser sice přehrává YouTube videa, ale v dostupných ukázkách je vidět jen, že s ním jde procházet internetová fóra – komplexnější weby, jako bankovnictví, jsem v ukázkách nenašel.

V Atari oblasti se už nejspíš nedá koupit ani FireBee.

NetSurf sice vyšla verze 3.9, pro Atari je ale k dispozici jen 2.9.

Skvělý (byť v zásadě textový) browser Links je z roku 2008.

HighWire má poslední verzi z roku 2010.

Skvělý nápad měl Logout s pořádným Power9/Power9+ počítačem.

Bohužel Talos II je (se čtyřmi nebo osmi jádry) od tří tisíc do šesti tisíc dolarů a Blackbird v osmijádře samotná deska za dva tisíce, samozřejmě taky dolarů.

Jako operační systém pro něj určitě existuje Ubuntu a též Void Linux.

Tedy za počítač pálka, ale zřejmě aktuální browser by se na něm měl pár let vyskytovat.

Kdysi výkonné stroje, unixové stanice, které si ještě schovávám, jako Sun Blade, Hewlett Packard 9000/C100, SGI O2, všechny by asi měly trošku problém s browserem (musel bych nějaký nejspíš neustále kompilovat) a bojím se, že ani výkonem nepřekonají tu mou starou dvouprocesorovou G5.

Nicméně jsem i zvažoval myšlenku nechat si PowerPC Mac (možná něco méně žeroucího, než G5) či rovnou Acorn RiscPC a přes nějaký remote desktop či VNC (pokud si stařičký RiscOS klient bude rozumět s VNC serverem v moderním stroji) si na něm pouštět browser z nějakého moderního Windows nebo Linux počítače (či aspoň Raspberry, to moc nežere a schované za monitorem není ani vidět).

Jenže to bych už rovnou mohl sedět u té moderní potvory.

Nebo si stáhnout IRC a Gopher klienta pro MSX a na web se úplně vykašlat.

Měl bych tím pádem jak na to IRC, tak na Gopher, ale třeba i na programování v assembleru víc času.