Mikropočítačové konstrukce některých výrobců elektronických stavebnic (I. díl – Tesla Petr a Kosmos CP-1)

Autor návrhu mikropočítačové stavebnice Tesla Petr se inspiroval západoněmeckým počítačem Kosmos CP-1. To víme. … celý článek

hra pro opravdové muže (a ženy): Fortran

„Fortran“ není jen programovací jazyk, ale i společenská hra od izraelské firmy Orda, a s programovacím jazykem má kupodivu i něco společného. … celý článek

Počítače bez procesoru: Arkay CT-650 a „paperclip computer“ z kancelářských sponek a plechovky

Roku 1967 vyšla kniha „How To Build a Working Digital Computer“ (Jak postavit funkční číslicový počítač), podle které jste si z kancelářských sponek, cívek od nití, drátu, žárovek a plechovky od džusu mohli postavit vlastní podivné monstrum. Co ale toto monstrum opravdu umělo? Byl to počítač? … celý článek

VideoCast: Chip-8, SuperChip-8 a Tesla Ondra SPO-186

Československý mikropočítač Ondra je dnes o nějakou stovku her a dem bohatší. … celý článek

VideoCast: COSMAC Elf – operační systémy

V Popular Electronics byly publikovány dva „operační systémy“ pro Elfa. … celý článek

VideoCast: COSMAC Elf – ukázkové programy

Co dělat s věcí, která má jen dvouciferný displej a 12 přepínačů? … celý článek

COSMAC: Handheld computer

V těch dávných dobách, kdy počítače ještě mely čelní panel s přepínači a obvykle stály vedle pracovního stolu s dálnopisem, vznikl amatérský kapesní počítač. … celý článek

COSMAC

Psal se rok 1975. Toho roku přišla forma RCA s procesorem, který nazvala COSMAC. … celý článek

Chip-8 a SuperChip-8

Osmibitový virtuální herní stroj. … celý článek

Chybějící programové vybavení Tesla Ondra SPO-186 (II. díl – programy, co chybí)

Co nám na Ondrovi v jeho softwarovém vybavení schází? … celý článek

Chybějící programové vybavení Tesla Ondra SPO-186 (I. díl – programy, co nechybí)

Kolik je vlastně programů pro Ondru – a kolik programů pro Ondru není? … celý článek

Jak to dostat do Apple ][?

Přenos dat z internetu do počítače. … celý článek

Možnosti emulace Sinclair QL

Které emulátory umí spouštět programy pro Sinclair QL? … celý článek

Tesla Ondra a periferie? Vnitřní.

Jaké zatím existují periferie pro počítač Tesla Ondra SPO-186? … celý článek

Basic na PMI-80?

Je to tak. Osmibit bez Basicu, to je něco jako osmibit bez Forthu. Prostě divnost. … celý článek

PiPod

Kolik ještě počítačů budeme upgradovat pomocí Raspberry Pi? … celý článek

Používáme (už zase) starý počítač seriózně

Nemusíte se namáhat, staré stroje za Vás používají seriózně jiní. Třeba Stephen Hurrell. … celý článek

DOWNHL a UPHL pro Tesla Ondra

Rutiny DOWNHL a UPHL pro pohyb v adresovém prostoru videoRAM ZX Spectra známe z knihy Assembler a ZX Spectrum od Universuma.
… celý článek

Pojem komerce v QL komunitě

Víme, že komunita kolem Sinclairu QL děsně řeší autorská práva, autoři nedovolují volně šířit své třicet let staré programy, protože to jsou stále ještě „komerční tituly“. … celý článek

1984

Uvidíte, že rok 1984 nebude jako v románu „1984“.
… celý článek

Motorkář úplně nejvíc

Taky se vám nechce jezdit do práce čtyřkolovou věcí poháněnou uhlovodíky z dávno mrtvých zvířátek, respektive nechce se vám platit za ty uhlovodíky, které nejsou zadarmo a navíc je na ně uvalena značná spotřební daň (na spotřebních daních se v ČR vybere 142 miliard ročně – 23% všech daňových příjmů)?
Pohonná jednotka Jaguaru, i když byla inzerována jako “Malý, lehký, úsporný. Nový motor 3.6 litru”, tyto uhlovodíky bez náhrady spotřebovává a vy začnete hledat něco, co jich spotřebuje pokud možno co nejmíň, protože dávat za cesty do práce polovinu mzdy nechcete. … celý článek

Úpravy československého mikropočítače Consul 2717 „Zbrojováček“ během výroby

Ačkoli se vyrobilo jen něco přes 8 000 těchto počítačů (pravděpodobně do 10 000 kusů), existují 4 varianty počítače: … celý článek

Cena mikropočítače Tesla Ondra SPO-186, ZVT PP-01, TNS, PMD a počítačů Consul

V době, kdy se vyráběl, měl Ondra cenovku 3200 Kčs. Jaká je ale jeho hodnota teď? … celý článek

Montérky

Každý, kdo se zajímá o jednodeskové mikropočítače, zejména o školní jednodeskové počítače, a někteří z těch, co se zajímají o československé mikropočítače, a možná i někdo z těch, kdo se zajímají o mikropočítače tak nějak vůbec, narazil někdy na web Nostalcomp.cz.
… celý článek

Hned tři videa naráz

Videa budou nyní nudná a ještě nudnější, až budou nejnudnější na celém světě. … celý článek

Německý tank znovu útočí

Němci prohlašovali, že vyrobí měsíčně 5000 tanků. Americké tajné služby odhadovaly produkci na 1500 měsíčně. Statistickým šetřením bylo vypočteno 256 tanků měsíčně, skutečná produkce byla 255 tanků měsíčně. Statistická chyba jednoho tanku se vrací na scénu. … celý článek

Basic pro Tesla Ondra SPO-186: (4) Řetězce

Správný Basic by měl umět nějak pracovat s textovými řetězci, aby bylo možné napsat si alespoň nějakou textovku. … celý článek

Basic pro Tesla Ondra SPO-186: (3) Pokračování

Pokračoval jsem v tvorbě Basicu pro Ondru. … celý článek

Basic pro Tesla Ondra SPO-186: (2) Převod na Ondru

Jako základ jsem vzal Wang Basic (Palo Alto Tiny Basic).

Jeho autorem je Li-Chen Wang, který je, mimo jiné, i autorem minimalistického jazyka WFSN pro programování robotů.
V upravené verzi (s želví grafikou místo ovládání robota) se tento jazyk dostal i na osmibitové Atari – pod jménem Extended WSFN.
Jeho 127bajtový program Kaleidoscope pro barevný grafický interface od Cromemco zastavil dopravu na 5. Avenue v New Yorku!

Wang Basic (Palo Alto Tiny Basic) je extrémní kousek z roku 1976.
Originál má 1,7 kB!
Do toho nacpal Wang kompletní interpret Basicu i s editorem.

Vlastně se mi tento Basic nabídl sám, protože implementací Tiny Basicu v mnemonice Z80 moc dostupných není.
Máme sice výpis MikroBasicu ze SAPI-1, ale to je mnemonika 8080 a vzhledem k tomu, že jsem předpokládal přidávání částí určených pro Ondru, chtěl mít možnost používat rozšířených schopností Z80, kterou Ondra má (je škoda, že pro MIKOS na Ondrovi byl k dispozici Tool pracující „jen“ s instrukcemi 8080 v mnemonice Intelu).
Sháněl jsem sice archiv „Dr. Dobb’s journal of Tiny BASIC Calisthenics & Orthodontia„, ale je to bohužel jen automatické OCR, a tak jsou nejen v textu a zdrojácích chyby (např TINT BASIC místo TINY BASIC), ale zdrojáky, které jsou vytištěny „otočené na bok“, nejsou čitelné vůbec. Takže jiný zde uveřejněný Tiny Basic taky nebylo možné zpracovat.

Wang Basic je opravdu extrémní kousek kódu, každá pitomá instrukce, každá neobvyklá konstrukce nebo jen nezvyklý zápis mají význam, je to neskutečně navzájem provázané a promyšlené. Že si připadám až svatokrádežně, že to kurvím.
Obtížněji se do toho dělají zásahy (never touch a running system!), ale je to krása.

Měl v základu to podstatné – integer Basic (-32767..32767), proměnné, pole (je jen jedno, jmenuje se @(), zato zabírá celou volnou paměť), a je tu velmi dobře zpracovaná základní matematika.
Základní příkazy, PRINT, INPUT, vstupy, výstupy, nějaké funkce.

Napsaný byl celý kompletně přímo v assembleru.
V té době bývalo zvykem, aby se opravdu šetřila paměť, vytvořit jakousi virtuální mašinu (jakási proto-Java), z jejíž interpretovaných základních instrukcí (typu „vytiskni čílo“, „porovnej řetězec se seznamem příkazů a při shodě vykonej příkaz, při neshodě skoč na zadanou adresu“) je interpret Basicu vytvořen – na kompletní interpret prý stačí 120 takovýchto instrukcí.
Basic psaný ve virtuálním stroji je pak opravdu krátký, ale penalizací za použií interpretovaných pseudoinstrukcí je pak pomalejší provádění – no jako v Javě.
Wang tedy touto cestou nešel a jeho zdroják je opravdu zdrojákem v assembleru, který je pro assemblerového programátora čitelný a modifikovatelný.

Originální manuál, kde si můžete nastudovat schopnosti původní Wangovy implementace Basicu, najdete ZDE.

Bylo to jako vrátit se do roku 1976, kdy Tiny Basic dával tak velký smysl, že mu byl věnován celý časopis, Apple ][ ještě nebylo ani na rýsovacím prkně a Apple I teprve mělo vzninout jako jedna z mnoha kutilských konstrukcí.
A pro všechny ty desky ve skříních z ořechového dřeva nebo plechu (či jak všelijak byly mikroprocesorové napodobeniny minipočítačů vytvořeny) si každý sám napsal nebo převedl či upravil svůj Basic, vzhledem k velikosti tehdy dostupných ROM a RAM čím méně toho uměl, tím lépe.
Jako třeba Minol, „Tiny Basic podporující řetězce“, který měl osmibitovou aritmetiku, takže 16bitovou adresu bylo třeba zadat jako dvě čísla – LET (24,15)=201 uložilo hodnotu 201 (kód instrukce RET) na adresu 6159. A „řetězce“ byly ještě ubožejší, než se povedlo mně.
Ale ten návrat o roky zpátky zafungoval. Pocítít ten pocit, který měli tehdejší autoři implementací Basicu na tehdy dostupném hardware, a přitom se nemuset omezovat jako oni a využít zkušenosti, které jejich generace nashromáždila, to vše stálo za to.

Wangův Basic netokenizuje.
Nevýhoda – delší zdroják Basicu, pomalejší provádění (plné dekódování slov při běhu).
Výhoda – zdroják je (kromě čísel řádku) čitelný prostý text.
A není potřeba řešit, jak kombinovat tokeny s češtinou (v Basicu EXP řešeno řídícím znakem „následující token není token“ a předznamenáváním každého českého znaku tímto řídícím znakem, který musel samořejmě vkládat chudák uživatel).

V orignále má Basic jen omezený repertoár chybových hlášení:
WHAT? – je v podstatě něco jako SYNTAX ERROR, špatně zapsaný povel.
HOW? je vlastně BAD PARAMETER – interpret neumí něco zpracovat, Spadala sem i přetečení a patřila sem i dělení nulou a chyby při LOAD a SAVE, ale ty jsem oddělil (pokud jste na Ondrovi, který má k dispozici nějakých 52 kB RAM volných, a nahrajete do něj program délky 1,7 kB, opravdu se nemusíte bát jej prodlužovat).
SORRY? – to je v podstatě OUT OF MEMORY.
No a jak jsem se neomezoval, stejně počet chybových hlášení nestoupl na víc jak 7.
A délka kódu Basicu zatím, i se zabudovanou hudební rutinou a Kecalem (pro příkaz SAY) dosahuje celých dlouhých 6 kB!

Basic využíval toho, že je v paměti sám, a obsazoval vstupní body RST svými často používanými subrutinami.
Volání takové rutiny pomocí RST pak zabere jen jeden bajt místo tří (CALL XXYY) a pomáhá to zmenšit velikost výsledného kódu.
To jsem ale na Ondrovi nemohl potřebovat, RST využívá jeho vlastní systém pro své účely a já se do toho nechtěl míchat (zjišťovat, co je obsazeno a co není, implementovat RST pro Basic jen částečně, a podobně).
Z důvodu bezpečnosti a proto, aby se celý Basic umístil do jednoho bloku kódu a netoulal se po kouscích po paměti, přesunul jsem provádění RST rutin normálně dovnitř programu a všechna RST přepsal na CALL.

Ještě ani nebyl upraven pro hardware Ondry (výstup znaku, čtení klávesnice) a už přestal být proveditelný.
Nejětší problém bylo volání RST1.
Podproram nazvaný TSTC (test character) za svým voláním očekává dva bajty. Znak a hodnotu relativního skoku.
RST 1 ; TSTC
DEFB "*" ; is it an asterisk?
DEFB 3 ; if no, jump 3 bytes ahead
JP ASTERISK ; it s asterisk
... ; it is not

No a teď si představte, že přeskakujete nějaký kus kódu (třeba 182 bajtů dopředu – a v Basicu byly snad i ještě delší skoky), a ten kód obsahuje další RST volání, která jsem nahradil CALLem a tím z jednoho bajtu prodloužil na 3… Čiže skok nyní směřuje někam jinam, než původně měl.

Takže bylo potřeba všechny hodnoty relativních skoků (které 8080 normálně neumí) prověřit (zjistit, kam mají správně směřovat, tedy kam skáčou před úpravou RST skoků), kam směřují teď (kolik bajtů bylo přidáno nebo ubráno) a hodnotu přepočítat na nový cíl.
Vzhledem k tomu, že všechny relativní skoky byly zapsány hodnotou (většinou v osmičkové soustavě), a ne návěštími, byl to úkol opravdu jen pro borce.
Ale naštěstí 8080 nepoužívá instrukce s prefixem, takže délka instrukcí se dala odpočítat přímo podle mnemoniky a použitých parametrů, tož jsme se s tím popasoval a jsem borec.

Samozřejmě další úpravy zdrojáku pak cíli skoků opět hýbou, takže se musí znovu přepočítávat, nebo převádět na návěští, která je potřeba nově přidat.
Ale jo, jak to tak po sobě čtu, jsem borec.

Pak už to byla sranda, přizpůsobit hardwarově závislé části.
Výpis znaku a čtení z klávesnice, to se rozumí samo sebou.

Protože mne štval pomalý scroll obrazu, doplnil jsem provádění tisku konce řádku (znak CR, kód 13) o vypínání zobrazování, posun obsahu obrazovky je pak mnohem rychlejší.
Bohužel, funguje to opravdu jen při tisku CR. Pokud se přechází na nový řádek proto, že ten předchozí prostě přetekl, stará se o přechod na další řádek sám systém Ondry a scroll je pak pomalejší, protože je bez probliknutí obrazu, které provedení scrollu urychlí.

Systém zhasínání obrazu je samozřejěm trochu komplexnější, protože bylo potřeba doplnit užitečné povely SLOW a FAST (jako na ZX81), přičemž některé procesy musí probíhat se zapnutým zobrazováním (třeba editace z klávesnice), i když je aktivní režim FAST, jiné zas potřebují zobrazování vypnuté (hudba, mluvení, …) i když je aktivní režim SLOW.
Protože občas je potřeba zvýšit rychlost provádění (tedy vypnout obraz), ale přeci jen je potřeba u toho i něco málo zobrazovat, přidal jsem později povel LINES, který zapne zobrazování jen zadaného počtu mikrořádek (takže je možné zobrazovat jen jeden řádek s nápisem PLEASE WAIT nebo s ukazatelem, že je hotovo 59%), takže je to ještě komplexnější.
Hlavně proto, že LINES 0 není to samé, co FAST (ale to je dáno tím, jak je to implementováno v systému Ondry).

Ondra má vlastní zabudovaný celoobrazovkový editor, takže původní zpracování vkládání řádku a vkládání dat při INPUT jsme vyhodil a nahradil vlastním voláním zabudovaného editoru Ondry.

Divte se nebo ne, ale po těchto úpravách by měl být Basic teoreticky funkční.
No, trochu to fungovalo, nějaké drobné chyby (které jsem do původního bezchybného kódu zavlekl samozřejmě já) jsem postupně odstranil a nakonec byl skoro funkční interpret Basicu.

Cokoli jsem se snažil po Wangovi opravit, dopadlo špatně.
Vezměte si třeba tento kód:
LD HL,ST2+1 ; LITERAL 0 POINTER
LD (CURRNT),HL ; CURRNT->LINE # = 0
ST2: LD HL,0 ; HERE POINTS LITERAL 0: DO NOT CHANGE
LD (LOPVAR),HL
LD (STKGOS),HL

Takže CURRNT (číslo aktuálně prováděného řádku) se nastaví na nulu, pak se uloží nula do dalších (dvojbajtových) proměnných Basicu…
Jenže moje úprava, kde se do (CURRNT) uložila nula, nefungovala. Já si nevšiml, že ST2+1 není v závorkách!
(CURRNT) je jen pointer, který ukazuje na hodnotu, takže v něm nikdy není uloženo číslo řádky, která se provádí, ale adresa začátku řádky v paměti, kde je její číslo uloženo.
Na tuto skutečnost jsme narazil ještě jednou při úpravě povelu INPUT, bude o tom řeč.

Dodělal jsem LOAD a SAVE programu, ale záhada – při návratu po dokončení programu to házelo chybu What?
Což bylo divné, protože LOAD a SAVE můžou házet chybu How?, LOAD může hodit i Sorry? (v tomto okamžiku již přejmenovanou na Out of memory!) a moji novou chybu I/O error !, která zobrazuje číslo chyby, které vrátil systém Ondry při chybě během nahrávání (a o jejichž kódech se dostupná dokumentace moc nezmiňuje, nebo jsem je moc nehledal).
Ale What?

I řekl jsem si, že jsem asi nechal nějaký bordel na zásobníku, že to tak divně skáče, a nechal to na později.
Teprve později jsem zjistil, že to žádný zásobník nebyl (ale, jak se později často opakovalo, byl akorát programátor debil. Takové chybové hlášení ale Basic implementováno nemá).

Bylo načase začít upravovat samotný Basic.

Ten potřeboval jméno. Už to nebyl Wangův Tiny Basic.
Začal jsem ho nafukovat a svou původní velikost 1.7 kB překročil násobně.
Zase to ale nebyl plnotučný Basic, pořád to byl jen ten jednoduchý základ, jen doplněný o grafické a další příkazy.
Zatím mu říkám Piko-Basic.
Nic lepšího mne nenapadlo, a názvy, jako Ondra Basic, nechávám do budoucna někomu, kdo bude chtít implementovat něco opravdovějšího. Třeba převést Basic EXP.
Protože tohle je, přese všechno, jen ukázka toho, že to jde, a že ten malý mikropočítač na svůj Basic teprve čeká.

Původně jsem potenciálně nebezpečné (protože Ondra s okolím prostě komunikuje jinak, než standardně, a instrukci IN jeho systém používá pro nastavování zobrazení a nahrazuje ji čtením memory-mapped a navíc stránkovaných portů) povely … už nevím, jak se jmenovaly, já je hned přejmenoval na INPORT, OUTPORT a WAITPORT … chtěl ponechat, ale nakonec jsem je vyhodil, aby si nepoučený uživatel nerozhodil jejich použitím počítač.

Čekaly mne úpravy matematické části.
Tak, jak to bylo, na tom nešel spustit ani Logoutův retrobenchmark.
Tož jsem doplnil modulo.

Aby se daly doplňovat složitější podmínky, doplnil jsem i operátory AND, OR, XOR, které slouží nejen jako operátory logické, ale zároveň i aritmetické.

A pak už jsem dodal jen nějaké funkce. Jako třeba sinus a cosinus.

Nelíbila se mi funkce SIZE, vracející velikost volného místa.
Tedy ona byla hezká, ale protože volné místo bylo větší, než 32767, zobrazovala jako výsledek nějaký záporný sranec.
Štvalo mne, že musím to záporné číslo pořád nějak přepočítávat.
Přišla tedy možnost výpisu čísla jako normální unsigned integer.

Chtělo by to ještě výpis desetinných čísel, jednak jsou užitečná a druhak už tam stejně mám SIN/COS, tak by se to aspoň pořádně využilo, ale to ještě musím promyslet a je to věc budoucnosti.
Napsal jsem k tomu tuto poznámku:

„Sinus, cosinus a rudimentární podporu desetinné čárky mám vymyšlenou (ale rozsah bude omezený, od -127,996 do 128,996, na goniometrické funkce, číslo pí a možná i Mandelbrotovy fraktály to ale stačí).
Nepůjde porovnávat mezi sebou INT a FLOAT, ale INT mezi sebou a FLOAT mezi sebou ano.
Dělat oddělené proměnné celočíselné a floatové, kdy s každými by se prováděly jiné operace, mi přišlo divné. Jaká proměnná nese hodnotu v INT a která FLOAT si ale bude muset pamatovat programátor sám.

Funkce SIN bude samozřejmě dávat výsledek v desetinné čárce a pro vypsání bude potřeba použít speciální příkaz.
Nutno mu vymyslet název, PRINTFLOAT je moc dlouhé a nedá se dobře zkracovat (PR. by se považovalo spíš za obyčejný PRINT), PFLOAT nevím, jestli je dost intuitivní, FPPRINT je moc divné a FPRINT může znamenat cokoliv, PRTFLOAT a PRTF jsou taky dlouhé nebo divné.

Název FLOAT bych vyhradil pro samostatnou funkci, která by sloužila pro vstup desetinného čísla, respektive by číslo sestavila z části před a za desetinnou čárkou (dvouparametrová funkce). Např. číslo pí LET P=FLOAT (3,14159)
PRINT P ovšem vypíše INTeger 804 (tak je číslo uloženo) a pro vypsání původní formy má sloužit právě nějaký PFLOAT, který vypíše 3,140 nebo 3,141 – podle zaokrouhlení, je to jen jednoduchá úprava celočíselného Basicu s malou přesností, ne plnohodnotný floating point Basic.

Už jsem testoval, že sčítání, odčítání a dělení čísel je v pohodě (opět jen INT mezi sebou a FLOAT mezi sebou, ne navzájem).
Násobení FLOAT*FLOAT je problém, tam by se musela použít upravená funkce násobení.
Což je ale dost častá operace, například 2*pí, musel bych na to udělat buď funkci, což by bylo pro uživatele krkolomné – například známý vzorec o=2*PI*r – D=FPMULT(2,PI):o=FPMULT(D,r).
To je lepší udělat operátor „násobení s desetinnou čárkou“ třeba ^ a zapisovat o=2^PI^r
Pak bude ale potřeba hlídat, abych náhodou nenapsal třeba B=2*SIN(90) a pak se nedivil, že lezou hausnumera, místo B=2^SIN(90).

MODULO u floatu nedává moc smysl, tak bych ani neřešil, co z něj leze za čísla.“

Problém s násobením upřesňuje pozdější poznámka:

„Desetinná čísla. Musím ještě promyslet – nechtělo se mi řešit je jako tříbajtové a nechal jsem jen dvoubajtovou přesnost, je pak ale potřeba dávat pozor, aby uživatel nemíchal INT a FP čísla mezi sebou (2+2 bude fungovat, 2,0+2,0 bude fungovat, ale 2+2,0 fungovat nebude, protože 2,0 není 2).“

K poznámce bych dodal, že žádný PRINTFLOAT nevznikne, používat by se měl normální PRINT, s nastavením formátu výpisu čísla „F“ (stejně, jako se už teď přepíná mezi „S“ signed a „U“ unsigned integer).
No a protože vkládání a výpis desetinných čísel stále zatím nejsou zpracované, je zbytek poznámky zatím opravdu jen poznámka.

Pokračování příště…

Basic pro Tesla Ondra SPO-186: (1) Počátek

První díl: Vraťme se k Basicu pro Ondru.
… celý článek

VideoCast: jiný Basic

Po delší odmlce tu máme nové video ze seriálu VideoCastu z Hexadecimálního doupěte. … celý článek

Nové hardwarové doplňky méně běžných platforem

Nejen DivIDE a SDrive živ je člověk. Existují i jiné platformy, které čekají na vstup do moderní doby, na moderní úložiště a moderní propojení se světem.
… celý článek

Microbits Peripheral Products 1000C pro Atari

Válí se tam snad už několik let a asi si jej ještě nikdo nevšiml. … celý článek

Sinclair QL – přenos souborů a zip

Rozhodl jsem se uspořádat software pro QL, který mám, tak, aby mohl běhat na QubIDE. Chtěl jsem tím vytvořit image pro ty, kdo si QubIDE nebo QL-SD taky pořídili a zkompletovaná sbírka her a programů by se jim hodila. No ale nebude to taková prdel, jak jsem myslel. … celý článek

Sinclair QL – systém a architektura

Máme tu několik novinek a je potřeba je nějak využít.
… celý článek

Apple II GS: úspěch, neúspěch, omyl, Macintosh a Amiga

Povedl se Apple II GS? Byl to propadák? Byl Macintosh lepší? Byla Amiga lepší? … celý článek

Bez relátek

Pokud někomu, kdo se v oboru nepohybuje, řeknete, že se zabýváte starými počítači, většinou se zeptá, co máte nejstaršího. … celý článek

Záhadný Sinclair

Někdy prostě nevíme.
… celý článek

Budoucnost už byla: příběh prvního domácího šestnáctbitu

Ne, nebude řeč o Amize, o Atari ST, ani o slavném Jobsově Macintoshi.
Řeč nebude ani o Sinclairu QL.
… celý článek

Síť na počítači Thomson MO5

Když počítače do škol, tak jedině v síti. Jako u Zbrojováčku! To platí i ve Francii.
… celý článek

QL pro MIST a nová série diskových a paměťových periferií pro QL

Je zajímavé, co se najednou děje v létě v QL světě.
… celý článek

Východ slunce nad MSX

Počítače MSX2, používající standardně disketovku s formátem FAT12, dostaly před časem již dosti dlouhým šanci připojit IDE harddisk, CD-ROM či později i CF kartu. … celý článek

Čtení o černém počítači

V poslední době ticho a málo článků. … celý článek

Projekty z Doupěte

Nejsou to zrovna novoroční předsevzetí, jaká zveřejnil Logout na svém gopher blogu.
Existují ale projekty, které by Hexadecimální Doupě, aby obhájilo svou existenci a užitečnost pro ostatní, mělo oživit, podpořit, či dotáhnout do konce. … celý článek

Zpět do hry. Na okamžik. Vaše QL.

Pro zoufalé majitele holého Sinclairu QL, kteří přemýšlejí, co a jak k němu připojit, se objevují nové jiskřičky nadějí. Nebo aspoň povánoční novinky. … celý článek

Slepice nebo vejce

„Tvrdit, že Consul 2717 je klon PMD-85 je vrchol totálního kretenizmu obecně rozšířený na internetu.“
… celý článek

Obsluha disku na počítači Thomson MO5

Existují věci, které nepotkáte třeba ani jedenkrát za život. Letět do vesmíru, provádět neurochirurgický zákrok, stanout na nejvyšší bedně na olympijských hrách, případně připojit disketovou jednotku k Thomsonu MO5.
… celý článek

Červený a bílý – Matra Hachette Alice a Tandy TRS-80 MC-10

…aneb když dva dělají totéž, není to totéž. … celý článek

Sinclair QL – zjišťování informací o počítači

Znáte to – každý den se vám dostane do rukou nové QLko a potřebujete o něm zjistit alespoň základní informace. Nejlépe bez mučení a bez použití šroubováku (protože rozebraný počítač je potřeba opět složit, a to může být pruda). … celý článek

Počítačové hybridy

…aneb počítač jako terminál nenativního operačního systému, moderní akcelerace pro Apple ][ / Apple IIGS a lopata na komára. … celý článek

Podzimní návrat z Hradu

„Právě jsem se vrátil z Hradu“, oznamoval Klement Gottwald jednoho únorového dne.
Já se však teď v říjnu vrátil ze Smíchova. Z Bytefestu 2014, tradičního setkání věnovaného domácím osmibitům a historickým domácím mnohobitům. (Ano, akce je opravdu tak důležitá, že o ní informuje i root.cz!) … celý článek