Astro video: Celestron Astromaster, srovnání dalekohledů

Umí renomované značky vyrábět levné dalekohledy?

Od bezejmenného Číňana se dá levný šmejd očekávat.

Pak může být stejný Číňanův výrobek s nálepkou nějaké evropské nebo americké značky a tam je to jak kdy.

Viz dalekohledy firmy Bresser – věnoval jsem se několikrát “lidlskopu” Bresser 70/700.

Ten dalekohled není vyloženě špatný – prostě malý achromát f/10, něco málo tím vidět je, je to lehké a na refraktor ani ne moc velké.

Je ale na montáži určené pro mnohem kratší a lehčí optiku, má nekvalitní plastový výtah a jsou k němu přibalené nesmyslně vybrané okuláry (pro 0.5 D a 2.5 D), nepočítaje v to úplně zbytečné příslušenství (Barlow 2x, převracecí čočka 1,5x v dlouhém tubusu), naopak hezký nápad je držák na telefon, ovšem s tragickou aplikací.

Víc potěší od stejného výrobce řada Messier (achromáty, maksutovy a newtony), dají se zkombinovat s montážemi až po EXOS-2 (tedy EQ-5, byť těm větším modelům by slušela ještě tužší), menší modely mají sice ještě plastový výtah, ale tam, kde dali kovový, jde o dobré dalekohledy – dokonce Hexafoc u větších modelů je velmi kvalitní výtah.

Objevují se značky, jejichž název se stává synonymem celkem dobré kvality za ještě nízkou cenu, jako je Omegon (zajímavé je, že její vlastník, firma Nimax, má i značku Zoomion, které je naopak lepší se vyhnout).

A do toho se objevují levné dalekohledy od známých značek, jako Meade či Celeston.

Oproti tomu Officina Stellare, ta má nejlevnější dalekohled za 200 000 korun, ale má i dalekohled (samotná optika, bez montáže) za víc jak pět milionů, to jen abychom věděli, o čem se bavíme, když je řeč o astronomických dalekohledech.

Od Celestronu je nejlevnější řadou PowerSeeker.

Obsahuje různé kombinace azimutální montáže bez jemných pohybů nebo ekvatoriální montáže EQ-1 s achromátem, v nabídce jsou i dva newtony, PowerSeeker 114 EQ a PowerSeeker 127 EQ.

Když odhlédneme od naprosto poddimenzovaných montáží (chtělo by to alespoň EQ-3), tradičně plastových výtahů a “úžasného”příslušenství jako je “převracecí okulár” a barlow 3x, máme tu tuto optiku:

PowerSeeker 114 je dlouhoohniskový newton 114/900, f/7.89, se sférickým zrcadlem.

Víme, že sférická vada je zanedbatelná tak nějak od f/8, takže v tomto případě skoro už nebude rušit, dá se čekat ucházející obraz.

PowerSeeker 127 ce sice taky chlubí ohniskem 1000 mm (127/1000, f/7.87), ale jeho stavba je krátká – odpovídá kratší ohniskové délce asi 450 nebo 500 mm a dohání to Bird-Jonesovým korektorem v okulárovém výtahu.

Zrcadlo je sférické.

Nápad s korektorem není v zásadě špatně, ale u levných dalekohledů kulhá provedení a není snad levný dalekohled, kde by přes centimetr tlustý kus skla obraz nezhoršoval.

S korektorem taky silně stoupají nároky na přesnost kolimace, tedy seřízení zrcadel.

Kolimace bude trochu problém i pro PowerSeeker 114, protože jeho sekundární zrcátko není ani uchyceno na pavoukovi, ale jen na takové tyčce.

Řada AstroMaster by měla být o něco lepší, ale jak se jí to daří?

Vedle refraktorů (ke kterým z nějakého důvodu cpe střechové Amiciho hranoly) nabízí tři newtony, buď na azimutální montáži bez jemných pohybů (Astromaster LT 76) nebo na ekvatoriální, a to buď s hodinovým strojem (MD – motor drive) nebo bez něj.

Astromaster 76 a Astromaster 114 jsou na montáži Celestron CG-2 (tuhostí a konstrukcí odpovídá EQ-1), Astromaster 130 je na CG-3 (odpovídá EQ-2).

Z mého pohledu jednoznačně poddimezované, když zkusíte ostřit s původní montáží a porovnáte třeba s EQ-3-2 (to je trochu zesílená EQ-3).

Astromaster 76 má malou Vixen lištu přišroubovanou přímo na tubus (z měkkého plechu), Astromaster 114 a 130 jsou umístěny otočně v kruzích (které rády praskají).

Opticky (psal jsem to už minule) jsou na tom takto:

Astromaster 76 má sférické zrcadlo 76/900, f/9.21.

Astromaster 114 se chlubí parametry 114/1000, f/8.77, ale narozdíl od svého PowerSeeker 114 sourozence má krátkou stavbu a Bird-Jonesův korektor se sférickým zrcadlem.

AstroMaster 130 má zrcadlo 130/650, f/5, ovšem sférické, do newtonů s takovýmhle relativním otvorem se obvykle dává zrcadlo parabolizované – při sférickém bude horší obraz a nepůjdou větší zvětšení.

V čem vítězí, tak je design, za cenu toho, že je spousta dílý plastových (včetně pavouka) a všude jsou loga Celestronu, i na držáku primárního zrcadla a na držáčku hledáčku (s úžasným nápisem NEWTONIAN, ten ale při nasazení hledáčku není vidět, ani to logo).

Pokud chcete dát dalekohledu lepší výtah, musíte z držáku pavouka odříznout plastové ucho, které dělá základnu plastovému okulárovému výtahu, a ve většině případů si i upravit velikost otvoru a umístění šroubů.

Suma sumárum, z Astromasterů vychází nejlépe ten nejmenší Astromaster 76, protože dává nejlepší obraz.

Vzhledem k parametrům ukáže asi to co “lidlskop”, ale bez barevné vady.

Podobně na tom bude PowerSeeker 114 s podobnou optickou stavbou (dlouhoohniskový newton), jen s větším průměrem ukáže o něco víc, takže byl-li by méně levné konstrukce, například kdyby měl pavouka, byl by asi nejlepší z obou řad.

Konstrukce Astromaster 130 je už z principu špatně, využitelný bude jen v malých zvětšeních na velké objekty.

Protože Newtonovy dalekohledy 130/650 od jiných výrobců mají zrcadla parabolizovaná a celkem to funguje, dal by se Astromaster 130 vylepšit výměnou zrcadla za parabolické.

Astromaster 114 a PowerSeeker 127 s Bird-Jonesovým korektorem budou dávat viditelně horší obraz než jejich bratříčci bez korektoru.

Vylepšit by se tyto dva dalekohledy daly vyhozením korektoru a výměnou zrcadla za parabolické se změnou ohniska, k dispozici jsou 114/500 nebo 114/450 a u většího nejspíš 130/650 (pokud ty tři milimetry průměru nebudou hrát moc roli).

Při porovnání jsem jako cíl použil Měsíc (cca 300 000 kilometrů daleko) a stromy, které stojí u silnice vzdálené 1860 metrů, měřil jsem to.

obrázek

Dodatečně mne napadlo, že jsem mohl srovnat výkon na Měsíci s tím malým pozorovacím katadioptrem C90, co se ve videu taky objevuje (a špatně by ve srovnání s Astromastery nedopadl!), ale ve skutečnosti to nešlo, protože se během natáčení kolem půlnoci přihnaly mraky (ve videu už jsou vidět na displeji notebooku).

No a to video?

To najdete TADY!