Máme velikonosční prázdniny a můžeme se věnovat filozofování o nesmrtelnosti chrousta.
Nebo lidlskopu, ten je taky zatím nesmrtelný.
Je to malý dalekohled Skylux 70/700 (f/10) od firmy Bresser, prodávaný už mnoho let po sobě řetězcem Lidl.
Zpočátku s více kovovými prvky, jako kovovou rosnicí, na německé ekvatoriální montáži (snímek z roku 2004), s třemi Kellnerovými okuláry, později, ač montáž zůstala, přibývalo plastů (snímky z roku 2007), nakonec ve verzi Skylux AZ (kolem roku 2008) dostal azimutální montáž a dva okuláry Huygensovy, dnes se v této konfiguraci prodává jako Skylux SF.
Existuje ještě delší varianta Skylux EL 70/900 (f/12.8), ta poskytuje menší optické vady a menší zorné pole, a podobný, ale lépe vybavený a dražší dalekohled Bresser Messier 70/700.
Dalekohled je oblíbený hlavně kvůli ceně, původně dokonce pod dva tisíce, roku 2020 se před Vánoci prodával za 2199 korun.
Za tu cenu nelze čekat nějakou kvalitu, ale oproti tomu, co se levně nabízí například z Číny, tímhle už opravdu je něco vidět.
Je to malý refraktor, samozřejmě achromát, celkem slušně vybavený, v aktuální verzi s 5x zvětšujícím hledáčkem, plastovým „rack and pinion“ okulárovým výtahem, plastovými upínacími kruhy a plastovou malou Vixen lištou pro upevnění do montáže.
Ve výbavě jsou dva Huygensovy okuláry, 20 mm (zvětšení 35x) a 4 mm (zvětšení 175x, což je nad možnosti dalekohledu, který trpí mírnými optickými vadami a jeho 2D zvětšení je 140x).
Přiložený trojnásobný Barlow by pak měl umožnit dosáhnout zvětšení 105x (s 20 mm okulárem) a teoreticky 525x (se 4 mm okulárem, to ale asi už nebude nic vidět).
Dál je ve výbavě poměrně dlouhý převracecí člen zvětšující 1,5x, zajišťující vzpřímený obraz (pro terrestrická pozorování, ale i pro začátečníky, které převrácený obraz dokáže překvapit), který by tak umožnil zvětšení 52,5x (s 20 mm okulárem).
(Se 4 mm okulárem by pak vycházelo zvětšení 262,5x, v kombinaci s Barlowem pak 157,5 a 787,5x, všechna tato zvětšení jsou za hranicí 2D a kvůli nevalné kvalitě optických členů nebudou dávat dobrý obraz.)
Montáž je na délku dalekohledu trochu třaslavá, dá se použít jako azimutální i jako paralaktická, disponuje možností jemných pohybů (ovladače jemných pohybů jsem ve videu neměl nasazené, takže je neuvidíte).
V sadě je i fólie pro pozorování slunce, není to sice etalon pro Halfa pásmo, ale k pozorování slunečních skvrn nebo zatmění poslouží (pro pozorování Slunce je ale třeba zbavit dalekohled hledáčku).
Dalekohled by tedy šel vylepšit jak?
1) o něco silnější montáží (já si oblíbil paralaktickou s hodinovým strojem; objekt je sice potřeba najít ručně, ale hodinový stroj jej pak pěkně udržuje v zorném poli).
2) lepším zenitovým zrcátkem (s větší odrazivostí a v tužším provedení).
3) lepšími okuláry – ohnisková vzdálenost objektivu není ohromující, a tak jsou potřeba pro větší zvětšení už poměrně krátká ohniska, 2D zvětšení dosáhne 5 mm okulár, ale na kvalitu použité optiky i to může být moc.
Postačit by měly i kvalitnější Plösslovy okuláry rozumných ohniskových délek.
S tímto dalekohledem budou zvětšení dosažená okuláry, které mám, takováto:
SVBONY 20 mm – 35x
SVBONY 15 mm – 46x
SVBONY 9 mm – 77x
SVBONY 6 mm – 116x
Omegon 5 mm – 140x
4) plastový okulárový výtah patří mezi věci, co se rozbíjí, a dá se za nemalý peníz nahradit kvalitnějším (pravděpodobně by mohl jít tento, ale stojí jako dva lidlskopy).
5) hledáček sice nemá úplně standardní upínání, ale s pomocí 3D tiskárny se dá taky nahradit.
6) zajímavým doplňkem by mohla být astrokamera – už od 8 EUR se dá sehnat barevná nechlazená na USB s rozlišením 640×480, ta bude dostatečně lehká i na plastový okulárový výtah; kolem 40 EUR už seženete planetární kameru s vyšším rozlišením (například SVBONY SV105 s rozlišením 1920×1080).
7) binohlava!
Ano, skvělá pomůcka, která díky vidění oběma očima umožní se opravdu panoramaticky „ponořit do vesmíru“ a uvidět víc detailů (protože mozek vady jednoho oka koriguje obrazem z oka druhého a naopak), je teď cenově zpřístupněna Číňanovou plastovou produkcí.
Sice to znamená pořídit dvojnásobný počet okulárů, ale panoramatické prohlížení vesmíru se dobře dělá i v menším zvětšení, na které lidlskop stačí.
8) pokud máte lidlskopy dva, lze z nich za pomoci 3D tiskárny vytvořit opravdový astronomický binokulár, jistě vyjde levněji než ty běžné astronomické binokuláry, co se prodávají.
Bohužel už delší dobu čekám celkem marně na lepší počasí, aby se dal dalekohled otestovat a porovnat v různých konfiguracích a s jinými stroji – berte tedy toto video spíš jako úvodní, určitě budu chtít tento populární dalekohled ještě podrobit zkoumání.
Video najdete TADY!
Dakujem za tieto clanky o lidlskope. Na zaklade vasej recenzie som kupil jeden pouzivany detom. Povodne som mal vybrany Levenhuk LabZZ T3, ale kedze ma okulary len 0,95″, vratil som ho.
Chcem sa Vas spytat, ci by ste vedeli okrem SvBony okularov doporucit nejake bezne dostupne v EU. Dakujem
Na jasné cíle, jako jsou planety a Měsíc, se pro dobrý poměr cena/výkon doporučují okuláry HR Planetary (s označením různých výrobců, například TS, Binorum, myslím, že sem patří i Omegon Cronus) nebo Sky-Watcher Planetary, o něco dražší Omegon LE (neplést s Omegon Super LE).
Planetární okuláry jsou o něco lepší než „červená sada“ SVBony, hlavně v okraji pole, které ale mají užší (60/55/58 st. proti 68 st.). Mám otestovaný Omegon Coronus a Omegon LE.
V delších ohniskových vzdálenostech (asi nad 10 nebo 15 mm) jsou ale dobré i Super Plössl nebo Plössl okuláry – mají méně skla a tak vnáší méně vad a jsou levné.
Proto používám 26 mm Super Plössl a až kratší ohniska (9mm, 5mm) mám planetární okuláry.
Velmi levné a přitom celkem celkem dobré jsou okuláry SVBony Aspheric (k dostání i pod značkou Celestron nebo Meade), stojí doslova pár stovek (asi 270 korun). Nevýhoda je, že jsou jen v ohniscích 23 a 10 mm (jejich sourozenec 4 mm okulár má kvůli vložené Smythově čočce velkou barevnou vadu, navíc 4 mm ohnisko už pro lidlskop není vhodné) a jejich asférická oční čočka je z plastu.
Z širokoúhlých okulárů (68 st.) jde doporučit Explore Scientific, ale jeden okulár už stojí víc, než celá SVBony sada.
SVBony prodává prodejce v Německu (Hamburg) přes eBay, zasílá i do ČR.
https://www.ebay.de/sch/m.html?item=284553397090&_ssn=retevis.eu&_osacat=0&_odkw=&_from=R40&_trksid=p2046732.m570.l1313&_nkw=svbony&_sacat=0
Dobrý den,
já ho koupil před týdnem ve výprodeji za 800. Vůbec se v této problematice neorientuji a potřeboval bych poradit ohledně okuláru. Chtěl bych pozorovat planety a nevím jaká je ideální a možná univerzální ohnisková vzdálenost pro okulár. Nějak jsem vydedukoval z Vašeho článku že by to mohlo být 6mm. Je to správně? Uvažuju o tomto kousku za 29 usd. https://www.aliexpress.com/item/1005002395247191.html?spm=a2g0o.cart.0.0.2c583c00oyk2Vf&mp=1
Pokud to má být opravdu na planety, tak lepší než ty širokoúhlé okuláry z AliExpresu (i když by použít šly taky a neukazují špatně) budou čistě planetární okuláry s užším zorným polem – HR Planetary (od TS, Binorum), Sky-Watcher Planetary nebo poněkud drahý, ale velmi dobrý Omegon LE.
Zvažoval bych sadu na zvětšení kolem 50x, 100x nebo těsně pod, 120x až 140x. Menší zvětšení je vhodné na vyhledávání planety a při horších podmínkách, a když pak podmínky dovolí, zkoušet nakládat kratší okuláry a větší zvětšení.
Tedy od 15mm (46x) až po 6mm (116x) nebo 5mm (140x).
Mezi tyhle vmezeřit něco na těch 100x nebo lehce méně – 9mm (78x), 8mm (87x) nebo 7mm (100x).
Takže asi tři (15mm, 8mm, 6mm nebo 15mm, 7mm, 5mm) nebo čtyři (například 15mm, 8mm, 6mm, 5mm) okuláry.
Pokud by to měly být ty širokoúhlé, tak v sadě jsou 20mm, 15mm, 9mm a 6mm – tím je výběr omezen.
Díky za informace. Ještě jsem objevil okulár se zoomem Není to cenově nejoptimálnější řešení? Máte s tím nějaké zkušenosti? https://www.aliexpress.com/item/4000944107808.html?spm=a2g0o.detail.1000014.57.7a5a4880Qgw4vH&gps-id=pcDetailBottomMoreOtherSeller&scm=1007.13338.228846.0&scm_id=1007.13338.228846.0&scm-url=1007.13338.228846.0&pvid=a2b8aeda-0169-46ca-9c0d-a9ce42f09f44&_t=gps-id:pcDetailBottomMoreOtherSeller,scm-url:1007.13338.228846.0,pvid:a2b8aeda-0169-46ca-9c0d-a9ce42f09f44,tpp_buckets:668%232846%238109%231935&&pdp_ext_f=%7B%22sceneId%22:%2223416%22,%22sku_id%22:%2210000011390974232%22%7D
Takový mám, taky 24-8mm, značený Meade, ale bude to stejný výrobek.
Není to ono – je těžký (zvlášť na lidlskopácký plastový výtah), má malé zorné pole, které se mění podle zvětšení.
Je dobrý tak na to vyzkoušet si, jaká zvětšení budu nejčastěji používat, a podle toho koupit pevné okuláry, které budou lepší.
Jediné, proč si ho ještě držím, je T2 závit pod očnicí k našroubování redukce pro připojení fotoaparátu (fotografie projekcí okulárem).
Mám poslední otázku. Zatím si koupím jeden okulár. Už nad tím dumám týden a nemůžu se rozhodnout. Prosím poraďte který je z těchto nejlepší volba.
1. volba – https://www.aliexpress.com/item/1005002337291041.html?spm=a2g0o.cart.0.0.387b3c00Ru17E3&mp=1
2. volba v 9mm https://www.aliexpress.com/item/4000163618931.html?spm=a2g0o.cart.0.0.387b3c00Ru17E3&mp=1
3. volba 7,5 nebo 8 mm https://www.aliexpress.com/item/4000351002662.html?spm=a2g0o.cart.0.0.5c483c00hTV9iY&mp=1
Tak kterej mám vzít? Moc díky 😀
Na planety nejlépe trojka – je to sice trochu těžší okulár (na plastový výtah lidlskopu) a má užší zorné pole, ale kvalitní, zrovna tyhle se začátečníkům na planety doporučují.
Možnosti 1 a 2 jsou si velmi podobné (rozdíl 2 stupně zorného pole), mám je oba, zorné pole mají širší než planetární okulár, ale v tom okraji už se trochu horší kresba. Širší zorné pole by se mohlo hodit na krajinu na Měsíci a některá jasná DSO.
Jen škoda, že teď velké planety končí a jsou zrovna hodně daleko – nejlepší bude Saturn v srpnu, Jupiter v září a Mars až v prosinci 2022. Před ránem budou ale vidět už koncem jara.