Odvěké hledání ideálního dalekohledu.

Ale nic takového, jako univerzální dalekohled nebo naopak planetární speciál neexistuje.

Každá konstrukce i její konkrétní provedení má nějaké vlastnosti, které ji k něčemu předurčují, a je tím na něco vhodnější, na něco méně, a závisí, co zrovna požadujeme.

Refraktory obsahují skleněné čočky, jimiž světlo prochází.

Mohou mít různé nebo naopak různě korigované vady jako barevnou vadu, sférickou vadu nebo naopak krásně rovné pole díky rovnači a barevnou vadu minimalizovanou použitím vhodných skel nebo dokonce oleje.

Využívají plný průměr apertury, nemají zástin, obraz je briskní a kontrastní.

Dalekohled s metrovým ohniskem je ale metrová roura a s třímetrovým ohniskem třímetrová roura, s určitou hmotností a s velkou pákou na montáž.

Obtížně se vyrábějí ve větším průměru, ale jsou pozorovatelsky oblíbené.

Dalekohled katadioptrický nemá rád nikdo, ani příznivci refraktorů, ani zrcadlových dalekohledů.

Podle mnohých spojují v sobě nectnosti obou, což jsou centrální zástin s nižším kontrastem obrazu, koma, do určité míry korigovaná, případně vady skleněné korekční desky včetně té barevné.

Přitom ta dioptrická část je tam většinou kvůli tomu, aby korigovala vady té katoptrické části, zejména komu či sférickou vadu.

Stavebně jsou ale katadioptry kratičké, dalekohled s třímetrovým ohniskem neměří ani metr, na montáž působí mnohem menší pákou a snáze se přenáší.

Stejně tak výroba zrcadel dovoluje snáze a levněji dosáhnout větších apertur než u refraktorů.

Zorné pole obvykle dlouhoohniskových katadioptrů je užší a relativní otvor menší, ale dlouhé ohnisko jako by je předučovalo na planety, kde snáze dosáhnou větších zvětšení.

Pro potřeby hvězdáren se vyráběly i obří maksutovy, ale kvůli náročnosti výroby dostatečně kvalitního bloku pro broušení silného menisku se komerčně vyrábějí do 180 mm průměru (a vejde se do 35 tisíc korun).

Rekordman mezi sériově vyráběnými stroji je maksutov s 200 mm aperturou od Orion UK, ten stojí ovšem 6900 liber.

Vyrobit poměrně plochou Schmidtovu desku je jednodušší, a tak se schmidt-cassegrainy běžně dělají klidně i šestnáctipalcové (400 mm průměru, o něco menší sériový výrobek čtrnáctipalcový najdete například na hvězdárně v Benátkách nad Jizerou, tak veliký už ale vyjde na více jak 200 000 korun, šestnáctipalec i přes 350 000 korun).

Srovnávat je jest těžké, ale pokusil jsem se o to.

Borci soupeřící spolu jsou Bresser Messier AR 152L, achromát 152/1200 mm f/7.8, a Bresser Messier MC 127, maksutov-cassegrain 127/1900 mm f/15.

Možná by bylo kvůli apertuře a centrálnímu zástinu férovější srovnávat refraktor s maksutovem rovněž 152 mm průměru nebo dokonce 180 mm, kdy po odečtu centrálního zástinu by se mohl rovnat refraktoru s průměrem kolem 150 mm.

Já se ovšem rozhodl, že ohnisko je už tak delší než u refraktoru a menší apertura a snazší transportibilita tak budou aspoň představovat výzvu.

Tu nakonec představovalo i samotné ohnisko, které s ne moc tuhou montáží Sky Watcher EQ 3-2 způsobovalo přeci jen i při krátké fyzické stavbě a nízké hmotnosti dalekohledu kmitání obrazu a zhoršení kvality snímání.

No a video, video najdete TADY!