Digitální dalekohled, nebo jen hračka?
A podaří se s ním nasnímat Saturn?
Digitální a chytré dalekohledy jsou teď v módě.
Inteligentní dalekohled, ten chce jen, abyste si vybrali objekt, na obloze jej najde, provede expozice a zobrazí výsledek na displeji telefonu nebo tabletu.
Jsou tu zavedené značky jako Vaonis a Unistellar (minimálně o eVscope od Unistellaru jsem už psal).
Unistellar nabízí svůj eVscope a levnější Equinox, Vaonis pak modely Stellina a levnější Vespera, pořád jde ale o přístroje za mnoho peněz.
Nedávno se přidal osvědčený výrobce astrotechniky, Celestron, který poskládal několik svých již existujících produktů (vedle RASA dalekohledu, montáže, kamery a fokuséru i navádění StarSense) do modelu Celestron Origin se skvělými parametry, ale taky vyšší cenou.
Nedávno byl svět u vytržení z dalekohledu SeeStar S50, kdy čínský výrobce astrokamer ZWO opět poskládal své již existující technologie (řídící počítač a software AsiAir, kamery, ostření, zkušenost s výrobou montáží včetně harmonických) a přišel s neuvěřitelnou cenovou nabídkou, kdy velmi slušný dalekohled prodává až neuvěřitelně levně.
Je pravda, že většina mechanických dílů je z plastu, včetně převodů na montáži, ale zatím SeeStar S50 představoval nejlepší poměr cena / výkon.
Pak jsou tu malé dalekohledy Dwarf, které jsou levné, zatím šlo spíše o hračku, ale Dwarf III už pozvedá laťku použitelnosti.
U těchto dalekohledů odpadá nejen pracné sestavování, propojování, nastavování a většina obtíží se složitostí ovládání astronomické kamery a technikálií okolo (jako je dodržení backfocusu), zakopávání o kabely, ale i to pracné, byť krásné hledání objektu, prohlížení oblohy během této činnosti a nutnost naučit se ji znát.
Všechno to jsou ale produkty vážně míněné.
Teď se nám tu sešla další symbióza dvou již dříve existujících technologií.
Firma VTech je výrobce výukových hraček.
Už jsem její produkty zmínil v článku o výukovém počítači s procesorem Motorola 68000.
Vedle všemožných dětských notebooků, tabletů s pohádkami, fotoaparátů, smart hodinek, komunikačních pojítek, karaoke a dětské “DJ konzole” se teď objevily tři produkty, které má společné se značkou LeapFrog.
LeapFrog Magic Adventures Telescope a VTech Video Interactive Telescope jsou ten samý výrobek pro různé jazykové trhy (VTech firmu LeapFrog roku 2016 koupil a používá její značku na americkém trhu).
Vedle dalekohledu nabízí i digitální binokulár a digitální mikroskop.
Máme tu tedy digitální okulár pro dalekohledy a mikroskopy, v podstatě zrovna takový, jako ten od Číňana, který jsem nedávno vyzkoušel (viz starší článek a video).
No a pak tu máme firmu se zkušenostmi z výroby výukových hraček.
Digitální binokulár je zaměřen na pozorování přírody, tedy učí znalost zvířat a rostlin, mikroskop cílí pochopitelně na mikrosvět a dalekohled, byť i ten je na pozorování přírody obecně, je ve výukové části zaměřen na vesmír.
Když se výukový software a elektronický okulár dají dohromady, co vznikne?
Bude to jen hračka?
Pojme hračkářská firma ten elektronický okulár trochu uchopitelněji a praktičtěji, než čínský inženýr, aby byl použitelný pro děti?
Dokážou vylepšit snímání, které je primárně navrženo pro práci s mikroskopem, aby byl dalekohled použitelný i na noční obloze?
A dokáže ukázat Saturn?
Každé z těchto tří výukových zařízení má zabudovaný displej, bohužel ne moc velký, na který se promítá obraz, zabudovaný fotoaparát (i se samospouští) a úložiště na fotografie s galerií.
Nezbytná je výuková část, kde probírá dané téma, obsahuje i kvízovou část, kde přezkušuje ze znalostí získaných ve výukové části, a je tu nezbytná hra, samozřejmě opět vzdělávací.
V případě dalekohledu se VTech chlubí 200 fotografiemi NASA, což ale není nic zvláštního, neb NASA, jakožto organizace placená z daní amerických poplatníků, poskytuje výstupy své práce, tedy i tyto fotografie, těmto poplatníkům zdarma, jsou to tedy pro každého nejdostupnější obrázky vesmíru.
Vzdělávací část je pojata opravdu velkoryse, rozčleněna do mnoha kapitol.
Například u souhvězdí najdete nejen ta řecká, ale i čínská či egyptská (víte, že třeba souhvězdí Lva pochází právě už od Egypťanů?).
I hra je vzdělávací, v tomto případě putujete od jednoho tělesa Sluneční soustavy k druhému, dozvídáte se o nich zajímavosti během plnění herních úkolů, přičemž je hra sice rozsáhlá, ale i dostatečně rozmanitá, aby nenudila.
K dalekohledu jsou navíc krom manuálů přibaleny i vzdělávací kartičky.
Galerie umožňuje manipulace se soubory (mazání, kopírování na mikroSD kartu), fotoaparát má zase možnost nastavit samospoušť, což se u dalekohledu hodí, aby se mohlo ustálit třesení při manipulaci.
O české verzi nevím, ale dalekohled existuje minimálně v anglické, francouzské a německé mutaci.
Já zkoušel právě francouzskou a zdá se mi, že by se dalekohled dal využít i při výuce cizího jazyka.
Ovládání je převážně pomocí ikonek, aby se dal dalekohled ovládat i bez znalosti čtení, a rozsáhle využívá hlasový výstup.
Vzdělávací a zábavná část tedy, z hlediska dítěte, je zpracována vlastně perfektně, jen škoda, že ten displej není větší.
A jak dalekohled obstojí coby dalekohled?
Apertura je malá, asi dvoucentimetrová, ohnisková vzdálenost neznámá a neznám ani čip použitý v kameře.
Prakticky všechno je plastové.
Dalekohled i s AZ montáží tvoří jeden celek, pokud si odmyslíme rosnici, krytku objektivu a páčku pro manipulování.
Stativ k montáži se naopak sestavuje z poměrně velkého množství plastových dílků, snad jediná kovová věc na něm je standardní fotošroub, kterým se ke stativu dalekohled připevní.
To je dobrá zpráva, protože dalekohled sice nejde přesadit na jinou montáž, ale jde alespoň použít s pevnějším fotostativem, než je ten dodávaný.
Špatná zpráva je, že plastový stativ není moc pevný, dalekohled se třese a zvlášť u větších zvětšení to strašně, strašně vadí.
To je ale obvyklá nemoc těchto levných věciček.
Výrobce inzeruje zvětšení až 110x.
Není jasné, jak takové zvětšení u systému s kamerou a displejem vlastně počítá, ale prostě to tvrdí.
Kamera umí tři režimy, denní, měsíční a noční, mírné rozdíly mezi nimi jsou, ale vše je natáčeno jako video v reálném čase, tedy velmi krátkými expozicemi, jas obrazu si dalekohled mění automaticky, takže třeba Měsíc může být přesvětlený, že na něm nevidíte detaily.
Nejlépe automatika pracuje ve středu obrazového pole.
Tedy, ve dne na přírodu funguje dalekohled, pokud bychom si odmysleli ten plastový třes, obstojně.
Bohužel ten třes tady je, tedy i ve dne je potřeba pomýšlet na nějaký pevnější stativ.
V noci, pokud by nebyl třes, by šel dalekohled použít pro pozorování Měsíce.
Ten se v největším zvětšení ani nevejde do zorného pole, jednoznačně viditelné jsou detaily moří a kontinentů, ba i větší krátery jsou jasně patrné.
Na hvězdy ani objekty hlubokého nebe to při tomto režimu snímání opravdu není.
Napadlo mne ještě vyzkoušet jej na planetách.
Jas Saturnu byl dostatečný na to, aby jej kamera dalekohledu zachytila, ba i bylo vidět, že nejde o bodový zdroj světla, ale o planetu.
Bohužel miniaturní apertura, nemožnost ovlivnit přímo délku expozice a jistě i ne moc ohromující kvalita optiky způsobují, že je planeta bez detailů, je sice vidět, že kolem ní něco je, ale že by to byl jasně rozlišitelný prstenec, to ne.
Ještě se nabízí vyzkoušet s Jupterem, zda budou vidět Měsíce, ale ten pro mne vychází dost pozdě (východní obzor mám zakrytý), tak jsem si ho nechal na jindy.
Co říci závěrem?
Dalekohled ukázal, že s ním je možno něčeho dosáhnout, ale že je to primárně vzdělávací hračka.
Jediné, čím ho lze trochu vylepšit, je pevný stativ.
Škoda, že je dalekohled s montíží spojen pevně.
Mít dalekohled (nejlépe s vixen lištou) a montáž zvlášť, výsledky by mohly být lepší.
O to tu ale úplně nejde.
Je asi jasné, že se slušnou montáží a libovolným začátečnickým dalekohledem (třeba i lidlskopem) s nějakou kamerou (například SVBony SV105, může být i s kvalitním Barlowem) umožňující alespoň v nějakém rozsahu ovlivňovat expozici lze dosáhnout lepších výsledků.
Co závěrem?
No přeci hejbací vobrázky!