Jaké dalekohledy se kupovat vyplatí?
Na tuto otázku existuje mnoho variant odpovědi.
Pokud ale přemýšlím o něčem na vizuální pozorování, případně natáčení planet (tedy nikoli astrofotografii), vždy existuje možnost zvolit Dobsonův dalekohled.
Co to je, Dobsonův dalekohled?
Inu, John Dobson, již zesnulý budhistický mnich a astronom, skloubil své dvě životní cesty v popularizaci astronomie a jejím šíření mezi lidi tak, že jednak postával na chodníku s dalekohledem a nabízel lidem pohled na různé zajímavé objekty, druhak se snažil vynajít způsob, jak by si lidé mohli jednoduše a levně sami postavit dostatečně výkonný přístroj.
Výsledkem je dalekohled s montáží nazvaný jeho jménem.
A ani si jej nemusíte sami vyrábět, protože tento typ dalekohledu je v nabídce mnohých výrobců.
Dobsonův dalekohled se vlastně sestává z Newtnova dalekohledu a jednoduché, ale stabilní, alt-azimutální montáže.
Newtonůw dalekohled, respektive jeho výroba, je levný proto, že dochází k broušení jen jedné zakřivené optické plochy na primárním zrcadle, sekundární zrcadlo je rovinné.
Přitom zrcadla je možné levně vyrábět v mnohem větších průměrech než bloky skla k broušení čoček pro refraktory, velká čočka (a zvláště pak objektiv sesazený z více čoček z různých typů skel) znamená mnohem vyšší náklady.
Ten hlavní Dobsonův vtip tkvěl v montáži, která byla tvořena celkem jednoduchou bedničkou nebo kolíbkou, stojící pevně na zemi, ve které se dalekohled pohyboval prostým ručním strkáním.
V dnešní době sice máme dobsony i motorizované a počítačem řízené, ale elektronika dalekohled prodražuje a je jen spravedlivé říct, že i ty ručně strkací jsou normálně použitelné a dokonce i rychleji připravené na pozorování.
Samozřejmě se vyrábí i menší verze, kterou je možno postavit na stůl (v tom případě co nejpevnější, aby se na něm dalekohled neklepal).
Newtonovy dalekohledy pro konstrukci Dobsonova přístroje mohou být, tak jako každý newton, buď s plným tubusem, nebo příhradové, trubkové, označované jako ultra lehké (obvykle jsou rozkládací a snadno přenosné), třetí variantou je výsuvný tubus označovaný jako flex (umožňuje poněkud zkrátit tubus, hmotnost je ovšem vyšší oproti plnotubusu).
Motorizované verze pak mohou mít navíc i enkodéry, které hlídají odchylku dalekohledu od cíle například při nechtěném drknutí, aby nebylo nutné přikaždé takové nešťastné události znovu ustavovat, i tato vymoženost ale dalekohled prodražuje.
Velikosti dostupných dalekohledů jsou nejrůznější, například Sky-Watcher (tedy taiwanská Synta) nabízí dalekohledy až do půl metru apertury.
Faktem je, že dobson představuje „nejvíc dalekohledu za nejméně peněz“, tedy největší aperturu v příslušné cenové relaci.
Jsou to tedy dalekohledy, které se kupovat vyplatí.
A mám tu i kratičké video, podívat se můžete ZDE: https://youtu.be/xU-oL8bwmIs
Tentokrát jsem se snažil o video v HD, bohužel kamera vzala poměr stran jiný než 4:3, i když jsem se jej snažil nastavit, tak uvidíme, zda bude mít vyšší rozlišení nějaký pozitivní dopad.
Omlouvám se, že to dávám sem, ale notifikace na Youtube ne vždy fungují. Jsem celkem spokojeným majitelem lidlskopu, ale zaujalo mě Vaše video „06 Astro video: Opticon Star Navigator, klon lidlskopu“, kde jste na montáž od lidlskopu úspěšně připevnil katadioptrický Bresser Messier 127. To mě přimělo k tomu, že jsem začal uvažovat, že bych si ho taky koupil. Ale jedna věc mi tady dělá starosti. Na internetu jsem zjistil, že lišta od Bresser Messier 127 má šířku 44 mm. Tak jsem vzal obyčejný rolovací metr a změřil jsem, že lišta u lidlskopu má šířku 40 mm. Objímka na montáži, do které se lidlskop připevňuje, má vnitřní šířku u základny 45 mm, na horním okraji pak 43 mm. Takže to vypadá, že Messier 127 by se do ní mohl taktak vejít, ale přece jen si tím nejsem úplně jistý. Tak bych se Vás chtěl zeptat, jaké v tomto směru byly Vaše zkušenosti.
1) maksutov 127 na téhle montáži je opravdu spíš nouzovka, aby se to dalo sbalit do letadla. Dost se to klepe, ale na planety u moře se to snést dalo. S C90 (90 mm maksutov) to funguje mnohem líp, se stovkou (102 mm) by to mohlo být dobré taky.
2) rybina na montáži je řekl bych spíš dost zanesena lakem. Klasická Vixen lišta (lidlskop má opravdu užší) se vejde, ale ten Messier má na boku šroubky přidělaný plíšek, aby se lak na liště neotřel, a tím pádem o pár mm větší šířku. Musel jsem lak na montáži kapku sbrousit pilníkem, pak to fungovalo i s tím přídavným plíškem.