V těch dávných dobách, kdy počítače ještě mely čelní panel s přepínači a obvykle stály vedle pracovního stolu s dálnopisem, vznikl amatérský kapesní počítač.

Sandy Robson je možná magor, který neuznává caps shift, ale vytvořil jeden počítač, který si v souvislosti s COSMAC Elf prostě musíme připomenout.

Pracoval na univerzitě, měl kontakt s minipočítači (Data General Nova 820), později s mikropočítači (Nascom, DAI, …).
Seznámil se i s programovacím jazykem Forth.

Chtěl si postavit vlastní počítač a původně vymýšlel modulární systém s různými kartami.

Oslovil ho ale i chystaný koncept kapesního počítače Panasonic / Quasar HHC, který připomíná pozdější kapesní počítače Sharp nebo Casio, ovšem místo Basicu měl jazyk SNAP založený na Forthu. Byl však stále odkládán a na trh se dostal až roku 1981.

Pro svůj výtvor chtěl použít procesor Motorola, ale i když si v roce 1978 vybral 6809, nakonec se díky článku v Popular Electronics rozhodl pro RCA 1802.

Jeho počítač byl tedy trochu podobný Elfu.
Zavaděč se vkládal z panelu s přepínači a LED diodami (které narozdíl od původního Elfa, který používal TIL311, zobrazovaly opravdu binárně). Panel ale bylo po použití možné od počítače odpojit.

Jinak měl ovšem počítač pro komunikaci s uživatelem úplnou alfanumerickou klávesnici se shiftem a CTRL, dokonce s klávesou pro rychlý autorepeat.

Zbytek vnitřku tvořily dvě desky – jedna s RAM, která je zálohována baterií, druhá s procesorem a potřebnými vstupy a výstupy.

RAM bylo 16 KB.
Chyběla ROM – tu Robson nahradil DIL přepínači, kterými zakazoval zápis do paměti (pro bloky po 2 KB).

Sandy Robsonovi se v té době podařilo sehnat si úžasné věci – především tehdejší novinku, dvouřádkový alfanumerický LCD displej (2×20 znaků).
Tím vyřešil zobrazování a díky LCD displeji mohl udělat opravdu kapesní počítač – napájený šestivoltovou baterií.

Komunikaci se světem pak zajišťuje ještě sériový RS-232 port a vystup a výstup na kazetofon.
Nechybí zvukový výstup.
Na odpojitelném panelu s přepínači je později přidaný ještě paralelní port pro propojení s PC.

Pro tisk později sehnal termotiskárnu a čtyřbarevný plotter z kapesního počítače Tandy (což byl vlastně Sharp s nálepkou Tandy).

Pak už stačilo „jen“ napsat si vlastní implementaci Forthu pro procesor 1802, udělat hezkou dřevěnou krabičku (i s dřevěnými hmatníky tlačítek klávesnice) a vyrazit do tehdejšího světa, kdy přenosný počítač s jazykem Forth nebyl divnost, ale neuvěřitelně cenný pracovní nástroj.

Vlastně počkat, to není všechno.
Příběh i po dlouhé době stále pokračuje.

Sandy Robson není žádný mameluk, a byť práce s kazetovým magnetofonem při využití zálohované paměti asi není moc častá, neváhal se v poslední době ke svému malému dřevěnému počítači vrátit a připojit si i čtečku SD karet.