A vyplatí se QL pořizovat?
Dostal jsem mail s dotazy, které si jistě klade kdekdo, tož odpovědi máte tady, nechť si je může též přečíst kdekdo.
– Vyplatí se pořizovat QL holé, bez rozšiřujících karet?
Řekl bych, že ne.
Teda pro magora, co chce mít nerozšířenou paměť, zastaralou ROM, nahrávat z microdrivu těch pár starých her, co jim 128 KiO RAM stačí, a kašlat na novější software, případně je to škrt a nic dokupovat nechce nebo nemůže, nebo chce do sbírky panenský stroj tak jak ho Clive stvořil a nechce k němu nic dalšího navěšovat, tak to pak jo.
Ale i ta romantika microdrivů má něco do sebe.
Pamatuju dobu, kdy jsem neměl disketovku a proháněl microdrivy – proti rozšířené pověře ty pásky jsou neskutečně odolné, jediné, co je potřeba po letech opravovat, je přítlačný filcík v kazetce, případně gumové hnací kolečko v jednotce.
QL samotné není ani moc drahé, rozhodně ne jako třeba „toastrack“ Spectrum 128.
Podle počtu vyrobených kusů je v Evropě vzácnější třeba Commodore Amiga 1200 (asi 60 000 kusů), než Sinclair QL (asi 120 000 kusů).
– Pokud pořídit QL s rozšířeními, tak s jakými?
V počítačových časopisech se radí – nejprve je nutno ujasnit si, jaký software na tom má běhat, a podle toho vybrat konfiguraci.
Ono se to těžko říká u počítače, o kterém kupující celkem nic neví, netuší, k čemu to nakonec bude používat, a i kdyby ty platformy, mezi kterými se rozhoduje, znal dobře včetně softwarové výbavy, stejně může po koupi zjistit, že používá jiné programy, než si naplánoval, a vůbec že s počítačem dělá něco jiného, než si původně myslel.
U QL bych se v podstatě zamyslel, zda je cílem
I) Sinclairův černý plast, původní klávesnice, a na to navěšený stromeček rozšíření,
II) nebo zda raději neobjednat Q68 (moderní klon, zhruba ve stylu Speccy 2010, rychlejší než SuperGold karta, s mnohobarevným VGA, rychlým sériákem, SSS zvukem, …).
Už pro něj existuje i rozšíření, které přidá původní QL síť Q-Lan (kompatibilní i se ZX Interface 1).
Pokud
1) originální QL, tak jako tak doporučuju Minerva ROM – má mnohá vylepšení, rychlejší Basic (hlavně obsluhu oken a grafiky), multitasking i v Basicu, využití obou VRAM, rychlejší a lepší RAMtest, lepší obsluhu sériáku, ….
Snad jediné, co s ní nechodí, ale jinak stojí za to, je hra Vroom.
(Lze to zachránit přepínatelnou ROMkou.)
Minervu lze dostat v oné přepínatelné ROM, ale je součástí i jedné verze kombinovaného interface a je i součástí QL-SD.
2) QL na hry?
Pak to chce původní rychlost (bez turba).
Rozšíření paměti se hodí (Minerva umožňuje rozšířenou paměť pro všechny případy vypnout).
Jako médium buď diskety (místo mechaniky se dá připojit Gotek, QL má fyzicky formát shodný s Atari ST a tedy i s PC, jen filesystém je jiný), nebo něco velkokapacitního.
Všechno se to dá sloučit do jednoho:
RAM 512 KiO + IDE (s připojením FlashDOM nebo redukce na CF kartu) v konstrukci dle Leandra
RAM 768 KiO + floppy (DD) + IDE (na CF kartu) – dá se koupit s nahranou CF i bez ní, a existuje ještě jedna verze:
RAM 768 KiO + floppy (DD) + IDE (na CF kartu) + zabudovaná Minerva, aby se nemusela dávat dovnitř počítače.
3) Pointer Environment (vokýnka) – ono to běhá s dostatečně velkou pamětí i na QDOSu bez akcelerace, takže aplikace si člověk povětšinou spustí, pak stačí to, co v bodě 2.
4) SMSQ/E – automaticky zahrnuje Pointer Environment (vokýnka). Běhá POUZE v akceleraci!
Pozor, turbokarty pro QL nemají zabudované IDE rozhraní.
Takže pokud mají mít nějaké mass storage zařízení, je potřeba k nim sehnat:
a) staré průchozí QubIDE.
b) rozdvojku a moderní neprůchozí Leandrovo QubIDE s RAM (a jumperem tu RAM zakázat).
Taková konstrukce chodí, ale ten stromeček zabírá dost místo.
c) je ještě jedna možnost mass storage, a to SD karta.
Zařízení se jmenuje QL-SD.
Obsahuje Minerva ROM, ovladač SD a slot na SD kartu, který se dá instalovat místo microdrivu.
(Není pak místo na Toolkit II v ROM, musí se nahrát do RAM, u SMSQ/E to není třeba řešit, neb Toolkit II má zabudovaný.)
QL-SD ale nejsou normálně na Sellmyretro.
Šlo je objednat u Marcela Kilguse.
Původní série od Petera Grafa měla problémy se SuperGold kartou, které Kilgus vyřešil.
– Ta QL-SD funguje jako plnohodnotné úložiště?
Ano, má formát kompatibilní s QubIDE.
– Nepracuje se tam s image microdrivu?
Ne, to je zase VDrive.
Pár image s hrami v .mdv formátu pro vDrive je ke stažení ZDE.
Turbokarty, které jsou momentálně k dispozici, jsou:
(klon) Gold Card – procesor 68000, 16 MHz, 2 MiO RAM, floppy (DD, HD, ED!)
(klon) SuperGoldCard – procesor 68020 (běhá v 68000 emulaci), 4 MiO RAM, floppy (DD, HD, ED!)
Je to tak trochu jedno, kterou.
Normální Gold karta je levnější, elektricky kompatibilnější s periferiemi (viz problém se SGC a QL-SD, který byl naštěstí vyřešen a který Gold karta neměla) a stabilnější.
Má ale poloviční RAM a procesor na 16 MHz místo 24.
Hry jsou na nich nepoužitelně rychlé.
Hrát na Gold kartě Stone Raider fakt nejde, jedno klepnutí do klávesy a postavička místo o políčko přeletí obrazovku.
Je tak nutno buď používat různé „zpomalovací“ příkazy (nezpomalují rovnoměrně běh procesoru, ten je furt stejně bleskurychlý, ale prodlužují obsluhu přerušení – u některých her to moc nepomůže), nebo mít (jako já) dvě QL – jedno bez turba na hry a druhé s turbem na SMSQ/E (nebo mít QL bez turba a k němu moderní klon Q68).
I QL s turbokartami má ale pořád stejnou grafiku, jako nerozšířené QL (tedy 512×256 4 barvy, 256×256 8 barev).
To by mohla napravit (nesehnatelná) Aurora (připojí se k turbokartě místo původního motherboardu, sama je bez procesoru), má VGA grafiku 256 barev, 768 x 576.
Nebo právě novodobý klon Q68 – 68000 na 40 MHz, 28 MiO RAM, 65536 barev, na VGA rozlišení až 1024×768.
(Dnes už historické „superQL“ počítače Q40 a Q60 s procesory 68040 a 68060 považuju za nesehnatelné.)
– Takže na to, abych rozběhal SMSQ/E, potřebuji jaké karty?
Především turbo kartu.
Problém není v procesoru (bez turba to bude sice pomalejší, ale turbokarty používají klasickou 68000, i SGC ji emuluje a rozšíření 68020 nepoužívá).
Ba ani v paměti (Pointer Environment běhá i na standardním QL s QDOSem a slušným paměťovým rozšířením – 512 nebo lépe 768 KiO navíc).
Problém je v tom, že SMSQ/E chce odstránkovat ROM, hodit si RAM od nuly a do ní si dát svoje vektory. A to turbokarty umí.
Stránkování ROM/RAM kompatibilní s goldkartami pro nerozšířené stroje ještě nikdo neudělal.
Takže SMSQ/E běhá jen na Gold kartě, SuperGold kartě, QXL (to je 68040 karta do písíčka), Q40 a Q60 (už se nevyrábí) a na Q68 (a v emulátorech).
Bohužel nejpoužívanější „QL“ v současné komunitě jsou právě emulátory (QPC2, Qemulator a SMSQmulator).
– Takže pokud bych chtěl ukázat, co vše se dá z QL vytáhnout, hlavně okenní systém, bude mi stačit holé QL s Miracle GoldCard klonem?
Na tohle:
Ano.
Ani náhodou.
– Co QL a programování?
SuperBasic (a S*Basic v SMSQ/E) je asi nejlepší, co jsem viděl – ba bych řekl lepší, než BBC Basic V ve verzi pro Acorn Archimedes a RiscPC!
Navíc je k němu tolik toolkitů s dalšími příkazy, až zrak přechází.
Sinclair tehdy načrtnul cestu, kterou se to mohlo ubírat – pojí v sobě mocné prvky Unixu (multitasking, předávání dat přes roury, přidávání příkazů, okna) a jednoduchost Basicu.
Přeci jen je rozdíl v těchto dvou příkazech:
awk '{b=$1$2; print b}' file
c$ = a$ & b$
I když dělají totéž.
Apple kdysi vymýšlelo „UNiX for the rest of us“, a já myslím, že se to povedlo u Sinclaira.
Jojo, na programování v Basicu je QL asi nejlepší stroj.
Platí, že Basic v Minerva ROM je rychlejší, než Basic ve starších ROMkách.
S*Basic pod SMSQ/E je pak celkově rychlejší než SuperBasic pod QDOSem.
Z Logoutova benchmarku vytahuji:
Sinclair QL, Minerva ROM 1.98 – 46 sekund
Sinclair QL + SuperGoldCard, Minerva ROM 1.98 – 6 sekund
Sinclair QL + SuperGoldCard, SMSQ/E 2.58 – 2 sekundy
Všimněte si, že poslední dva jsou vlastně stejný hardrware, ale přesto došlo ještě k trojnásobnému urychlení!
Ještě by to chtělo otestovat s nějakou starší ROM, aby bylo vidět, jaké urychlení udělala už jen samotná Minerva.
Kromě Basicu existuje pro QL několik kompilátorů dalších jazyků.
BCPL: Metacomco BCPL
Pascal: Metacomco Pascal, Computer One Pascal, TDI UCSD Pascal, Prospero Pro Pascal
Lisp: Metacomco Lisp
C: Metacomco (Lattice) C, Computer One C, GST QC, Digital Precision Digital C a hlavně C68 (ANSI C)
Fortran: TDI UCSD Fortran77, Prospero Pro Fortran77
Forth: Computer One Forth, Digital Precision SuperForth,
Assembler: Computer One Assembler, GST QL Assembler, GST QL Macro Assembler, Metacomco Assembler, TDI Assembler, Adder QL Macro Assembler, HiSoft Devpac QL, Assembler Workbench a Macro Assembler
Prolog: TDI Prolog
Sinclair QL je mimo mojho zaujmu, ale velmi sa mi pacil koncept QL wafer, co malo byt rozsirenie RAM zo surovych cipov na kremikovej doske, ak sa nemylim s kapacitou 1MB. Ma tento koncept nejakeho moderneho nasledovnika?
Myslíš tento článek?
Wafer pro QL měl 512 KiO (podle původního konceptu 128+512-640 stačí všem).
Sice Anamartic vyráběl kolem roku 1989 SCSI SSD založená na waferu a Fujitsu takhle udělala mnohojádrový Sparc, ale Hitachi tehdy zlepšilo technologii výroby klasických čipů (od té doby došlo k několika dalším posunům) a zájem o použití celých nerozřezaných waferů opadl.
Myslel som skor, ci na QL vzniklo wafru podobne pamatove rozsirenie (aj ked uz nie z kremikoveho rezu, ale z normalnej RAM – skratka co by ten wafer imitovalo), lebo ten dizajn od Dickinsona bol nadherny.
V takovém designu ne.
Navíc, protože autoři QL nedodrželi původní koncepci – možnost připojit na sběrnici až 16 rozšiřujcích zařízení, která se automaticky adresují do volných pozic (podobně jako microdrivy si přiřadí samy číslo 1-8) – je nutné,aby paměťové rozšíření bylo průchozí a neblokovalo rozšiřující slot třeba diskovému řadiči a podobně.
Pěkně to ilustruje třeba poměrně málo známá CST Ram Plus nebo mnohem známější 512k ExpandeRAM.
Většinou se ale ze stejného důvodu používala kombinovaná zařízení (floppy řadič s RAM na jedné desce).
Trump Card, Sandy SuperQBoard, PCML Q+ Disk a svým designem asi nejzajímavější Medic Interface.