Snad už poslední část mého miniseriálu. Když už někdo nechce dostat ani rakovinu, ani CHOPN (o onemocněních srdce a cév nemluvě),
měl by přestat kouřit.
Jak?

.Je potřeba si uvědomit, že závislost na nikotinu patří k jedněm z nejsilnějších. Přirovnává se k závislosti na heroinu. Což znamená, že třeba od pervitinu se odvyká snáze, než od cigaret.
Nikotin nejspíš není jediná návyková látka v cigaretách. Průmysl neváhá přimíchávat do směsi další látky, které zlepšují chuť tabákového kouře, a některé z nich jsou taky podezřelé z návykovosti.
Nikotin navíc umí vytvářet závislost časovou. O co jde? Pokud například někdo zapaluje cigaretu jen jednou za 14 dní, a říká si, že pokud vydrží ty dva týdny bez cigarety, že není závislý, může se mýlit. Pokud by si totiž tu svou pravidelnou cigaretu jednou za 14 dní nedal, objeví se u něj taky abstinenční příznaky. Postupně odezní, a za dalších 14 dní, tak jak byl navyklý kouřit, se objeví zase. V tom je nikotin zrádný.
Dále, v případě cigaret nejde jen o samotnou fyzickou závislost na nikotinu, ale i o psycho-socio-behaviorální složku, tedy o různé návyky, rituály, typické kuřácké situace, se kterými je třeba se taky porvat.

Proto je vhodné nejprve stanovit míru a typ (převaha fyzické nebo naopak psychické) závislosti.
Specializovaná Centra léčby závislosti na tabáku (toho času jich je v republice devět) za tím účelem používají různé dotazníky (na kuřácké návyky, Fagerströmův test závislosti na nikotinu, test závislosti na cigaretách CDS 5 a CDS 12, hodnotící o psychickou složku závislosti) a měření oxidu uhelnatého ve vydechovaném vzduchu, které pak slouží i k hodnocení efektu nekouření.

Hlavní, co pro sebe může člověk udělat, je vysledovat situace, ve kterých si cigaretu obvykle zapaluje. A snažit se nějakým způsobem je změnit, aby mu cigaretu méně připomínaly a méně sváděly ke kouření. Například, mnoho lidí si zapaluje cigaretu k uvařené kávě, proto se hodí zvyknout si na změnu tohoto zvyku, vařit si třeba čaj, kakao, pít místo toho třeba víno nebo si přestat vařit kávu vůbec. Dlouhou chvíli při čekáních zaplnit nějakým rozptýlením, nosit si s sebou knížku na čtení, hrát hry na mobilu, nebo si nosit aspoň nějakou hračku, jako třeba gumový míček či kroužek na mačkání, aby se ruka něčím zaměstnala a člověk se nemusel soustředit tolik na to, že v ní nedrží cigaretu. Vyplatí se i nosit při sobě žvýkačku nebo bonbón, samozřejmě bez nikotinu a nejlépe i bez cukru. Výhodné jsou třeba Orbitky, které osvěžují dech a čistí chrup. Zaměstnají se tak aspoň žvýkací svaly a jazyk a člověk se pak na chuť po cigaretě tolik nesoustředí.
Důležité je snažit se nenahrazovat cigarety jídlem. Vzhledem k tomu, že cigarety tlumí chuť k jídlu, je mírné přibytí na váze, tak do tří kg, normální. Později během nekouření by se měla váha zase pomalu vracet k původní hodnotě a konečný přírůstek váhy by neměl být větší, jak nějaké jedno či dvě kila. Pokud přírůstek váhy překročí 5 kg, určitě je něco špatně a není způsoben jen samotným zanecháním kouření.

U příležitostných kuřáků, s nízkou závislostí jak na nikotinu, tak i závislost psychickou, se může podařit zanechání kouření bez další farmakologické podpory.
Kouření se zanechává nejlépe naráz. Hlavním důvodem je to, že při takzvaném omezování kouření si málokdo přesně počítá, kolik vykouřil, neuhlídá si počet cigaret a začne se vracet zase ke své původní cigaretové náloži. Naopak pokud člověk nekouří vůbec, snadno si všimne, kdy začne sahat po cigaretě nebo si ji zapalovat,a může si uvědomit, že dělá něco, co dělat nechtěl, a cigaretu odložit.
Pro náhradní nikotinovou léčbu sice existuje indikace omezování kouření, ale jde spíše o to, aby těžcí kuřáci, kteří vykouří 40 nebo 60 cigaret za den, omezili vykouřené množství třeba na 20 cigaret denně, kdy už je jednodušší přestat s menšími abstinenčními příznaky, samozřejmě nejlépe zanecháním kouření naráz.

Zanechání kouření bez farmakologické podpory je ale s vyšší mírou závislosti obtížné hlavně kvůli výskytu abstinenčních příznaků, které člověka sužují a ženou ho zpátky k cigaretě.
Jedním ze způsobů, jak je utlumit, je náhradní nikotinová léčba (NRT, nicotine replacement therapy). Dá se využít u nižší míry závislosti, nejlépe v podobě přípravku, který v případě potřeby, chuti na cigaretu, dostane rychle do těla nikotin. Lze použít inhalátor, jehož výhoda sice je, že tvarem i použitím připomíná cigaretu, na druhou stranu si při jeho používání kuřák neodvyká pocitu držet něco (jako cigaretu) v ruce a potahovat. Hodil by se tedy spíš v začátku léčby, ale ve fázi, kdy je potřeba osvojit si nové návyky, vhodný není. Jinak záleží spíš na osobních preferencích každého, zda mu budou vyhovovat spíš žvýkačky, nebo mikrotablety.
U vyšší míry závislosti se používá kombinace s náplastí, podle kuřáckých návyků (hlavně podle toho, zda dotyčný kouří do pozdního večera a zapaluje si brzy po ránu) se volí náplast 24- nebo 16hodinová. Protože náplast dodává poměrně ustálenou hladinu nikotinu a nereaguje na potřeby těla, při zvýšené potřebě (náhlé chuti na cigaretu) se doplňuje opět něčím, co dodá nikotin rychle do těla. Na příbalovém letáku pochopitelně najdete informaci, že prostředky NRT se mezi sebou nemají kombinovat – kvůli riziku předávkování nikotinem, kombinovaná léčba už patří pod dohled lékaře. Ze steného důvodu by se při NRT nemělokouřit, hrozí opět předávkování.
Léčba obvykle probíhá tak, že se během 14 dnů zkouší nastavit ideální dávka nikotinových přípravků, na které se pak měsíc setrvává, pak se během 14 dnů zkouší snížit, na vyhovující snížené hladině se pak opět měsíc setrvává a pak se zase dva týdny snižuje.
Nevýhodou této léčby je jednak její náročnost pro odvykajícího, v případě odvykání v péči lékaře časté kontroly při nastavování vhodných dávek, v případě kombinované léčby i její finanční náročnost. Cena každého přípravku totiž bývá stanovována tak, aby stál přibližně stejně, jako když člověk vykouří krabičku cigaret denně. Kombinovaná léčba dvěma přípravky pak člověka s náloží jedné krabičky cigaret pak vlastně stojí dvojnásobek, než na kolik by ho za stejnou dobu vyšly cigarety.
Použití takzvané elektronické cigarety Světová zdravotnická organizace (WHO) nedoporučuje. Princip je podobný jako u inhalátoru Nicorette, který obsahuje ve vyměnitelných patronách nikotinovou náplň, mátovou příchuť a vdechuje se z něj chladný vzduch. Elektronická cigareta bývá „vylepšena“ pro větší podobnost se skutečnou cigaretou, tedy obsahuje látky, které mají navodit aroma podobnější tabáku, obsahuje žhavicí spirálu, aby z ní proudil teplý vzduch a na konci cigarety se při potáhnutí rozsvěcuje červené světélko (jako při žhnutí cigarety). Hlavně žhavicí spirálou nahřáté aromatické látky jsou podezřelé z rakovinotvorného účinku podobně, jako zplodiny při hoření skutečné cigarety.
Všechny prostředky NRT jsou volně dostupné v lékárnách.
Úspěšnost ročního nekouření dosahovaná v nejlepších centrech kombinací nikotinové léčby a psycho-socio-behaviorální podpory se pohybovala kolem 18 %.

Kromě náhradní nikotinové léčby je k dispozici i nenikotinová podpora farmakologická.
V současné době jsou k dispozici dva přípravky:
bupropion, původně antidepresivum, jako další svůj účinek působí snižování chutě na cigaretu. Dá se s úspěchem použít u osob, které kouří pro deprese nebo jiné psychické obtíže, nasazení této léčby je vhodné předem konzultovat s psychiatrem. Pro běžné použití ho znevýhodňuje to, že způsobuje změny psychiky, vedle euforie a dobré nálady to jsou kromě jiného změny sexuálního chování.
Pro použití jako antidepresivum se vyrábí pod názvem Wellbutrin, pro použití v léčbě závislosti na tabáku se jmenuje Zyban, jde však o tentýž lék v té samé dávce. Liší se cenou.

Lékem, který byl cíleně vyvinut pro léčbu závislosti na tabáku, je vareniclin. U nás je dostupný po názvem Champix, v USA pod názvem Chantix.
Samozřejmě je pouze na lékařský předpis, ten ale může vystavit i praktický lékař. Lék není hrazen pojišťovnou, každý si ho platí sám, ale klienti Center léčby závislosti na tabáku mají tu výhodu, že po určité době léčby (obvykle po 3 měsících) jim pojišťovna část nákladů proplácí. Podmínky i vyplácená částka se trochu liší pojišťovnu od pojišťovny, takže aktuální informace o přesné podobě tohoto programu získáte nejlépe právě na webu své zdravotní pojišťovny nebo na jejích úřadovnách.
Cena je opět odvozena od ceny jedné krabičky cigaret denně, takže měsíc léčby vyjde na zhruba 1800 korun. Předpokládá se aspoň tříměsíční užívání.
Účinek vareniclinu je trojí: snižuje chuť na cigaretu, při jeho užívání se (i když neobsahuje nikotin) obvykle nevyskytují abstinenční příznaky, a pokud člověk z nějakého důvodu nevydrží a zapálí si, nepřináší mu cigareta nic pozitivního, co od ní čekal, prostě nemá tu správnou chuť (seno hoří u pusy a kuřák z toho nic nemá).
Lék není návykový, snáší se se širokou škálou jiných léků a neovlivňuje výrazně jejich hladiny, podává se i v těhotenství.
Čím delší je období užívání, tím lepší je efekt a úspěšnost v nekouření. Po třech měsících standardní léčby je, při obavách z vysazení, v léčbě pokračovat bez obtíží,
třeba na půl roku. V budoucnu, v případě, že dotyčný začne zase kouřit a nebude se mu dařit znovu přestat bez pomoci, je možné léčbu opakovat, i vícekrát.
Lék má i nevýhodu, kromě finanční náročnosti. Může způsobovat nevolnosti, spíše u žen než u mužů. Doporučuje se nebrat ho nalačno, ale po jídle, nebo zapít větším množstvím tekutin, aby se žaludek naplnil. Nevolnosti jsou taky důvod, proč se s dávkou začíná postupně, nejprve se začíná jednou půlmiligramovou tabletou jednou denně, postupně se zvyšuje na dvakrát denně a teprve od 8. dne léčby se užívá plná léčebná dávka 1 miligram 2x denně.
Startovací balení je označeno tak, aby bylo zřejmé, který den užít které tablety, sluníčko a měsíček pak označují ranní a večerní tabletu.
Mezi osmým až desátým dnem pak nastupuje plný léčebný účinek, který je vhodné využít k úplnému zanechání kouření.
Nejlepší účinek je u lidí kouřících do jedné krabičky denně. Kuřáci většího množství cigaret mohou i na této léčbě pociťovat mírné abstinenční příznaky, proto se doporučuje před léčbou nebo během prvního týdne užívání, kdy ještě není vyjádřen plný léčebný účinek, počet cigaret omezit. Při obtěžujících abstinenčních příznacích lze zvýšit dávku podávaného léku třeba o půl tablety.
Naopak při výraznějších nežádoucích účincích, tedy při nevolnostech, lze zkusit snížit dávku na polovinu. Léčebný účinek se sice sníží, ale u méně vyjádřené závislosti postačí a nevolnosti se zmírní. Z nějakého důvodu existující balení léku v poloviční dávce stojí stejně, jako balení léku v plné dávce, takže levněji vyjde si půlit tablety z balení s plnou dávkou (vydrží pak dvojnásobnou dobu), než kupovat lék v dávce poloviční.
Dalším nežádoucím účinkem pak mohou být živé sny.
Úspěšnost ročního nekouření při této léčbě se při současné psycho-socio-behaviorální podpoře pohybuje (i když údaje jsou považovány za nadnesené) kolem 40%.