Němci prohlašovali, že vyrobí měsíčně 5000 tanků. Americké tajné služby odhadovaly produkci na 1500 měsíčně. Statistickým šetřením bylo vypočteno 256 tanků měsíčně, skutečná produkce byla 255 tanků měsíčně. Statistická chyba jednoho tanku se vrací na scénu.

„Problém německého tanku“ mne zaujal hned, jak se objevil článek na Pagetable.com zkoumající počet prodaných Commodore 64.
A jako v případě německých tanků, statistika sériových čísel 12 miliónů kusů (obdivuhodné číslo na osmibitový počítač!) je dost odlišná od propagandy (17, 22 nebo 30 miliónů).

Já se problému dotkl v článku „Problém německého tanku a Sinclair QL„, který opět obdivuhodně upřesnil počty vyrobených strojů Sinclair QL (výpočtem 150 736 kusů) – překvapivě jich bylo víc, než například PAL verze Amigy 1200!
Podrobnější analýza výrobních čísel pak ukázala, že výroba se v posledních měsících rozjela, zvláště strojů vyrobených Samsungem bylo poměrně dost (12-20 000 během jednoho měsíce), dá se tedy říci, že Amstrad produkci Sinclairu QL zařízl opravdu v okamžiku, kdy se stroj dostal z počátečních nedokonalostí, operační systém byl odladěn, nabídka software se rozšířila a prodeje stoupaly.

Když jsem se v poslední době zabýval mikropočítačem Tesla Ondra SPO-186, chtěl jsem rozřešit otázku, kolik kusů bylo vlastně vyrobeno (uvádí se ověřovací série 1000 kusů, na Výstavě elektronizace a automatizace 1985 hovořil Eda Smutný o sérii „asi čtyři tisíce kusů“, jsou známa sériová čísla vyšší, než 2000).

Ondrů bude možná více, než dochovaných kusů Apple I (66 zaznamenaných), ale proč sběr sériových čísel nedoplnit rovnou registrem?
Apple I má pěkně zpracovaný registr, který monitoruje kromě technických detailů například i prodeje jednotlivých strojů a jejich (stoupající) cenu na aukcích.

Výsledkem je nejen registr počítačů Tesla Ondra, který by kromě sledování osudu jednotlivých strojů mohl pomoci i například identifikovat odcizený stroj při následném prodeji, ale i zjištění, že přímo na krabičce je pomocí dvou písmen zaklíčovaný měsíc a rok výroby počítače.
Z registru jsme získali poměrně realistické vyčíslení asi 2200 (přesně zatím 2277) vyrobených strojů, s 95% intervalem spolehlivosti od 2184 do 2533.

(Tedy počet vyrobených strojů nemůže být menší než nejvyšší zjištěné sériové číslo, odchylku do plusu nelze ale odvozovat od vypočteného celkového množství, protože to je samo o sobě jen odhadem – a odhadovat odchylku z odhadu je už úplná nepřesnost, a proto je odvozováno od počtu sériových čísel.
Sériová čísla menší než nejvyšší zjištěné sama o sobě – krom svého počtu – nejsou do výpočtu zahrnuta, protože na jejich hodnotě nezáleží – každé sériové číslo se stejně vyskytuje právě jednou a tak stačí v úvahu brát jen jejich počet, rozložení je naprosto symetrické bez ohledu na to, jaká čísla jsme zachytili a ovlivňují tak jen koeficient „k“ a nikoli koeficient „m“ – dvě stejná sériová čísla u různých výrobků by statistiku založenou na „problému německého tanku“ úplně rozbila.)

(Stejně tak je jasné, že „zvyšovat si přesnost“ přičtením počítačů s neznámým sériovým číslem k počtu známých sériových čísel nemá smysl, protože nemáte jistotu, že čísla jsou menší než nejvyšší dosud známé číslo, a že tedy ovlivňují jen koeficient „k“ a nikoli koeficient „m“ – pokud by některý ze strojů s neznámým sériovým číslem měl sériové číslo vyšší, ovlivní koeficient „m“ a naprosto změní výsledky výpočtu.)

Dále tu máme Zbrojováčky, tedy Consul 2717 ze Zbrojovky Brno.
Kolik jich je mezi lidmi?
A kolik se jich vyrobilo?
I zde by se hodil registr Zbrojováčků, a tak tu jeden máme.
Je vidět, že i z menšího počtu výrobních čísel (v době psaní článku 13 sériových čísel) lze dělat slušný odhad.
Těchto školních počítačů bylo dle zatímního odhadu vyrobeno 8118, 95% interval spolehlivosti je od 7578 do 10230.
Jako vedlejší produkt se podařilo rozklíčovat význam jednotlivých číslic výrobního čísla, takže víme, že zachycené počítače se vyráběly od roku 1988 do roku 1991.
Protože existují tři podverze C2717, porovnám ještě údaje z registru s dostupnou technickou dokumentací, zvláště s tím, jak byly načasovány změny ve výrobě.

Zbrojovka ještě před výrobou klonu PMD-85 vyráběla už od 70. let klony IBM 5280. Jejich posledním vtělením byl počítač Consul 2715 (Consul 2716 je v podstatě C2715 se svěma monitory a dvěma klávesnicemi pro dva operítory a nevím o žádném dochovaném).
Ano, C2715 se nepochybně zachovalo jen naprosté minimum (z toho pak vyplývá i jeho vysoká cena), ale i tady můžeme nasbírat nějaké údaje.
Výsledkem je registr C2715.
Zatím je tedy zpracován jen zlomek toho, co by se dalo do registru vložit.
V době psaní článku jsou známy 4 kusy a 2 sériová čísla, celkový počet vyrobených C2715 lze spočítat na 3960.
Při pouhých dvou známých sériových číslech je ale rozptyl 95% intervalu spolehlivosti od 2641 do 11884. Nepochybuji ale, že vkládáním dalších údajů se výsledky značně zpřesní (což se vlastně už částečně stalo, rozdíl při jednom známém čísle oproti dvěma známým číslům je dost velký).
Zajímavéje, že z rozboru sériového čísla vyplývá, že oba stroje se známým sériovým číslem byly vyrobeny až v „revolučním“ roce 1989.

Podobně nízké počty zatím provází jiný počítač ze slovenských luhů a hájů, SMEP ZVT PP-01 Color, což se ale doufám brzy podaří prolomit (narozdíl od velkého, těžkého a špatně skladovatelného C2715).
Založený registr odhaduje zatím (v době psaní článku 2 známá sériová čísla) 6830 vyrobených PP-01, 95% interval spolehlivosti je od 4554 do 20493.
Zajímavé je, že u C2715 a PP-01 je znám stejně nízký počet sériových čísel (2), ale předpokládaný objem série je už teď pro oba počítače uvěřitelně různý.
Pravděpodobně existují různé subverze PP-01 a doufám, že se je pomocí registru podaří zachytit, budeme-li vědět, jaké znaky sledovat.

Co by stálo za to?
Dvě veci:
Registr IQ-151 se zmapováním jejich subverzí.
Registr PMD-85 s rozdělením na jednotlivé verze PMD 85 (-0), PMD 85-1, PMD 85-2, PMD 85-2A (-2B), PMD 85-3.
PMD bude asi početně hodně, je otazné, jak velký smysl má objemný registr, možná bude stačit sbírat jen sériová čísla.

Milovníky tabulek možná potěší tato:
Tesla Ondra: 2277 (od 2184 do 2533), 23 čísel
Consul 2715: 3960 (2641 do 11884), 2 čísla
Consul 2717: 8118 (od 7578 do 10230), 14 čísel
ZVT PP-01: 6830 (od 4554 do 20493), 2 čísla

.

A na závěr si můžeme ukázat krátký prográmek, který lze použít k odhadu počtů při zpracovávání problému Německého tanku.
Jak jinak, než stylově v Basicu (uvedený program byl odladěn v Applesoft Basicu na Apple II, ale bude fungovat v prakticky libovolném Microsoft Basicu a při případných malých úpravách pak v kterémkoli jiném Basicu).

5 print "German tank problem"
10 input "pocet seriovych cisel ";k
20 input "nejvyssi seriove cislo ";m
30 l=1/k
40 print:print"pocet ";(int(10*(m*(1+l)-1)))/10
50 l=1.16
51 if k<20 then l=1.35
52 if k<10 then l=1.82
53 if k<5 then l=4.5
54 if k<2 then l=20
55 print "95% interval spolehlivosti:"
60 print "od ";int(m);" do ";int(l*m)


Přidáno 2.4.2016:
Porovnejte původní tabulku s novou (Ondra a Consul 2715 beze změny):
Tesla Ondra: 2277 (2184 do 2533), 23 čísel
Consul 2715: 3960 (2641 do 11884), 2 čísla
Consul 2717: 8395 (od 7903 do 10669), 16 čísel
ZVT PP-01: 8796 (od 7698 do 14010), 7 čísel
IQ 151: 14373 (od 11978 do 21799), 5 čísel
TNS HC-8: 609 (od 460 do 2070), 2 čísla
TNS HC-16: 515 (od 344 do 1548), 2 čísla