Potřebuje svět nový klon Sinclairu QL? Ne, svět na QL prdí. Ale my, co víme, o co jde, my ho potřebujeme. Podívejte se i vy, co znamená použití operačního systému SMSQ/E.

Opakoval jsem už několikrát – nepočítáme-li velmi zajímavý a profesionálně provedený operační systém 68K/OS od GST (s multitaskingem a okny, či spíše virtuálními obrazovkami), který byl sice pro QL vytvořen, ale nakonec se sir Clive rozhodl ho nepoužít, byl prvním oficiálním operačním systémem Sinclairu QL QDOS od Tony Tebbyho (se Super Basicem od Jan Jones).
QDOS byl jednouživatelský multitaskingový systém s podporou oken (zpočátku rudimentární). Možnosti QDOSu a Super Basicu byly snadno rozšiřitelné – jednak pomocí ovladačů nových zařízení, druhak pomocí takzvaných toolkitů, které rozšiřovaly nebo přidávaly Basicové příkazy. Mezi nimi obzvláště Toolkit přímo od Tonyho Tebbyho (původně prodávaný Sinclairem na microdrive kazetce, později šla jeho vylepčená verze SuperToolkit nebo Toolkit II pořídit i jako ROM modul, jako soubor na disketě nebo – spolu s FLP_ rozšířením – jako součást ROM různých diskových řadičů). Ten by se dal označit jako „co se do QDOS ROM nevešlo“ a krom jiného, jako je použití wildcards ve jménech souborů, nebo správa procesů, přináší i zásadní rozšíření síťových možností QLka (původní jednoduchá komunikace kompatibilní se ZX Interface 1 na ZX Spectru byla doplněna o sdílení souborů a obecně I/O zařízení po síti).

Svého druhu toolkitem jsou i Tebbyho rozšíření systému s výmluvnými názvy Pointer Environment a Window Manager.
Window Manager (WMAN) zásadním způsobem mění práci s okny (už jsem o tom taky psal, ba to i předváděl na videu), kde systém najednou jakoby zázrakem začne dbát o to, zda se okna nepřekrývají a zda by tudíž obsah okna jednoho nemohl poškodit obsah okna druhého, a Pointer Environment (PTR_GEN) přidává podprou myši a ovládacích prvků – dekorací okna, tlačítek, nabídek, prostě toho, co známe pod pojmem GUI.

To vše tedy na QDOSu. Všimněte si, že k provozu mnoha programů, které WMAN a PTR_GEN potřebují, stačí opravdu QDOS a není potřeba zavádět operační systém SMSQ/E.
Není tedy pravda, že okna a GUI = SMSQ/E.

WMAN Tony Tebbyho původně řešil překreslování oken (která bez WMANu se překreslovala přes sebe) tak, že bylo možno kreslit do okna, které se s jiným nepřekrývalo. Pokud se překrývalo, vykreslení se provedlo až tehdy, až okno nebylo překryto (a vykreslující program tedy čekal, než k vykreslení došlo).
Nešlo o žádnou tragédii, bylo to prostě jiné, než na dnešních systémech.
Ale QL už umí samozřejmě zacházet s okny stejný způsobem, jako Windows nebo Mac OS – kdysi k tomu bylo potřeba další rozšíření – PIE (pro Minerva ROM) nebo PEX (pro SMSQ/E). Dnes už to ale dělá WMAN sám (jak pod QDOSem, tak pod SMSQ/E)

SMSQ a SMSQ/E je systém vzniklý z operačního systému SMS (SMS2) pro Atari ST. I tento systém vytvořil Tony Tebby, již se zkušenostmi z tvorby QDOSu.
SMSQ bylo původně vytvořeno pro QXL kartu s procesorem 68040, která po vložení do PC a spuštění „serveru“ pod MS-DOSem se chová jako velmi výkonné QL.
SMSQ/E je pak pozdější rozšířená varianta tohoto systému podporující i jiné rozšiřující karty na původním QL nebo Aurora motherboardu.
Tedy SMSQ/E vyžaduje kartu s upgrade procesoru a na originálním QL, byť s rozšířenou pamětí, spustit nejde (naopak na originálním QL s rozšířenou pamětí půjde spustit WMAN a PTR_GEN pod QDOSem).
(Není mi zatím jasné, co přesně brání tomu, aby SMSQ/E fungovalo na QL s rozšířenou pamětí a diskem, ale s původním proesorem.)

SMSQ/E se chová jako QDOS, respektive bylo z původního SMS přiohnuto, aby podporovalo volání QDOSu, a dokonce kvůli větší kompatibilitě napodobuje i některé nedostatky QDOSu. Obsahuje zcela nové jádro, které sice zabírá více místa, než původní, ale zato je rychlejší.
Stejně tak vylepšený Basic, pod SMSQ/E nazývaný S*Basic, je rychlejší než původní SuperBasic (uvádí se, že S*Basic dosahuje rychlosti kompilovaného Super Basicu). Podpora multitaskingu je v tomto Basicu vylepšena, takže stejně jako Minerva ROM (což je varianta originálního QDOSu) umí sustit více Basicových programů současně.
(QDOS dodávaný Sinclairem sice uměl multitasking strojových programů, ale Basic mohl být spuštěn jen jeden; stejně tak QDOS, s výjimkou Minerva ROM, nepodporoval druhou VideoRAM, kterou SMSQ/E podporuje.)

Kromě toho obsahuje SMSQ/E Toolkit II, PTR_GEN a WMAN jaksi přímo v sobě, včetně rozšíření HOT_REXT, o kterém si povíme za chvíli.

Jak QDOS s WMAN+PTR_GEN, tak SMSQ/E po zapnutí nebo bootu nenabízí žádný desktop, na obrazovce nevidíte žádná okna.
(I když tam ve skutečnosti jsou tři – při dolním okraji obrazovky dialogové okno #0 a nad ním okna #1 a #2 pro výpis výstupů a Basicového listingu – ta se v „televizním“ režimu překrývají, v „monitorovém“ režimu jsou okna uspořádána stejně jako v ST Basicu na Atari ST – zde se ale spíše Atari inspirovalo u Sinclaira než obráceně.)
Vstoupili jste prostě do Basicu a je na vás, jaký povel začnete počítači zadávat.

Tady ale přichází HOT_REXT. Tato utilita umožňuje namapovat si na klávesové zkratky (ALT + klávesa) nějaké akce – vložení definovaného textu nebo spuštění zadané aplikace třeba.

A protože i Tony Tebby si uvědomoval, že lidi budou v budoucnu nějaké to okýnkové ovládání chtít, a taky proto, aby se zvýšilo využití GUI (když už si s ním dal takovou práci), vydala i jeho firma QJUMP sadu utilit – pod názvem QRAM a QPAC.
QPAC1 kromě hodin, kalendáře, alarmu, kalkulačky a psacího stroje (pro tisk krátkých textů na tiskárně) obsahuje i systémový monitor pro přehled jednotlivých procesů a jim přidělených prostředků. QPAC2 umí spravovat procesy, obsahuje správce souborů a zobrazuje jednoduchý tlačítkový „dok“. QRAM obsahuje RAMdisk, správu tiskové fronty a screenshotovač. 
Samozřejmě se nejedná o plnohodnotný desktop tak, jak ho známe dnes, ale hodně se to tomu už blíží.

Majitelé QL vědí, že musí vystačit s rozlišeními 256×246 v 8 barvách a 512×256 ve 4 barvách.
Kromě toho existuje grafický mód desky Aurora (256 barev do VGA rozlišení 1024×768).
Pak existují grafické módy, který podporuje karta QXL (640×480, 800×600, 1024×768 v 65536 barvách) a Q40/Q60 (512×256 v 65536 barvách a 1024×512 v 65536 barvách) (samozřejmě je podporují i některé emulátory, jako QPC2).
Tato rozlišení a barevnosti ale pod SMSQ/E využitelné jsou.
A vlastně by byl využitelný i jakýkoli jiný displej o téměř libovolném rozlišení a barevnosti. Jednoduše díky ovladači G2D.
G2D ovladač tedy způsobuje ten krutý nářez, kdy je na QLku možno otevírat barevné obrázky, mít fotky na ploše, používat barevnější dekorace oken, a otevírá cestu do budoucnosti a k novému hardware (pokud se někdo bude ještě namáhat vytvořit nějaké „nové QL“).

Neexistence desktopu tlačila některé lidi k tomu, že si začali svůj desktop vytvářet. Někteří s méně, někteří více impresivním výsledkem.
Poměrně známým pokusem je dosti často používaná utilita Launchpad, podporující 4 desktopy, spoustu barev a několik utilit od kalkulačko-kalendářovitých až po správu procesů.
Bohužel třeba desktop QDT se cení na skoro 60 euro. je to ale opravdový desktop s ikonkami na ploše a s tím vším, co do moderního desktopu prostě patří.

Tolik krátký stručný úvod a teď přichází to, co má tento článek přinést především – sbírku screenshotů posbíranou na webu.

Pointer environment se spuštěnou sadou utilit QPAC. Na pozadí jsou červenobílá okna Basicu.
Může jít jak o SMSQ/E, tak o QDOS s PTR_GEN a WMAN.

Využití grafického prostředí v plné palbě. Obyčejná packovací utilita, a hned to vypadá jako na Amize, že?

Použití více barev v praxi. Zde je 256barevný výstup na kartě Aurora.

Vysoké rozlišení emulátoru přináší výhodu pro multitasking. Všechny čtyři programy kanceláčského balíku XChange od Psionu na jedné obrazovce.

I EMACS na QL může těžit z vysokého rozlišení. A uživatelé QL zase z toho, že EMACS na QL existuje.

Barvy a rozlišení zúročené textovým editorem Text 87.

65536 barev, aneb Q40/Q60 v praxi. Až mne děsí, že mohl být výrobce Q60 obviněn ze softwarového pirátství a musel počítače prodávat s Linuxem místo SMSQ/E.

Spouusta barev. Aneb prohlížení obrázků v Launchpadu.

Launchpad se představuje. A hned ukazuje, jak umí hrát barvami.

S více barvami je možné upravit dekorace oken, vybarvit ikonky, a hned nudný textový editor vypadá barevněji. Ne že by to mělo vliv na editaci textu.

Vybarvit si můžeme i ještě nudnější editor tabulkový. Hned se jinak pracuje, když běží v obarveném okně.

Okenní prostředí nám nezabrání zjistit si velikost adresáře na disku.

Tisknout se dá pomocí utilit v Launchpadu skoro pohodlněji než z příkazové řádky.

Textovým editorům není konec. QD_Edit předvádí, že program v Super Basicu (a S*Basicu) je čistě textový soubor. A okolo textu zase hrají Launchpadové barvičky.

Utility pod Launchpadem nám umožní nahlížet i na obsah schránky.

Nic není nemožné, a proto si v emulátoru spustíme emulátor.

Říkal někdo, že QLko neumí kopírovat USB disky? Umí, dokonce pod Launchpadem. (Nezapomeňte, že existuje zařízení SER_USB.)

Utilita QTRANS v Launchpadu nám opět předvádí kopírování na USB.

 Desktop QDT. S ikonkami. Jako na PC. Vlastně to je na PC, když to běží pod emulátorem QPC2…

 Vývojové prostředí běžící v desktopu QDT. A zase v emulátoru.

 Vývoj se nedá zastavit. A vývojáři taky ne, trendem je vyvíjet pod QDT. Aspoň v emulátorech ano.

Tabulkový editor opět v akci, tentokrát v desktopu QDT.

Prostě, svět nový Sinclair QL nepotřebuje.
Ale my, co už víme, o co jde – my ho potřebujeme kurevsky moc.