Otázka sériových čísel.

Ať se zajímáte o vojenství, ekonomiku nebo prostě jen oo historii jako takovou, problém německého tanku asi znáte.
Za druhé světové války Američany zajímalo, jaká síla proti nim stojí. Němci sice vydávali prohlášení o početních stavech svých armád, ale bylo možné očekávat, že počty tanků nebo letadel jsou v zájmu propagandy nadsazené, nebo naopak kvůli utajení podhodnocené. Pro přesné válečné plánování bylo potřeba znát počty skutečné.
Američané proto začali sbírat výrobní čísla německých tanků (přesněji řečeno jejich převodovek), které potkali. Každá i menší jednotka měla pověřeného člověka s formuláři, na které výrobní čísla vyplňoval, kdykoli potkali zničený tank nebo opuštěné či zahozené součástky. Přesní a pořádní Němci totiž označovali výrobním číslem i každou důležitější součástku, jako třeba kola tanků.
Zajímavé je, že touto metodou odhadnutý počet vyrobených tanků Panther byl 270, skutečný počet byl 276, takže přesnost šetření byla obdivuhodná.

Ať už jde o boje, nebo třeba marketingový průzkum trhu konkurence, chceme z posbíraných sériových čísel rekonstruovat celkový počet výrobků, případně profil výroby s výkyvy za jednotlivé měsíce.
Pokud máme nasbíraný vzorek existujících výrobních čísel, lze jejich celkový počet odhadnout pomocí vztahu N=m+(m/k)-1, kde m je nejvyšší nalezené sériové číslo a k velikost vzorku (pokud máme jen jedno číslo, vztah předpokládá, že se nachází nejspíš v polovině existujícího intervalu; čím větší vzorek, tím přesnější odhad).

Sériová čísla pochopitelně nemusí být jen čísla, mohou v sobě kódovat i jiné údaje (třeba rok nebo měsíc výroby).
Pro ztížení odhadu vyrobeného mnoožství mohou být i různě obfuskována – třeba Atari u svých herních automatů používalo číslování sérií, které se střídaly ve vzestupném a sestupném směru – po sérii AA-xxxxx následovala ZZ-xxxxx, pak AB-xxxxx, ZY-xxxxx …, samozřejmě série nebyly číslovány od jedničky, ale třeba v případě hry 720 od UR-01000.

Metodika problému německého tanku už byla poměrně úspěšně použita Michaelem Steilem k odhadu vyrobeného množství strojů Commodore 64.
Zatímco se dosud uvádělo, že vyrobeno bylo 17 (Marc Walters, 1993), 22 (Michael Tomczyk, “Home Computer Wars – An Insider’s Account of Commodore and Jack Tramiel”, 1984) nebo dokonce 30 milionů (Jack Tramiel, “Impact of the Commodore 64: A 25th Anniversary Celebration”, 2007) Commodore 64, po prozkoumání sériových čísel vychází střízlivější počet 12,5 miliónu počítačů.

Proč tedy stejným způsobem nevyřešit otázku, kolik se vyrobilo Sinclairů QL?
Nejprve je ale nutno vědět, jak byla tvořena sériová čísla.

Bohužel servisní manuál tomu moc nepomáhá, podle něj v čísle, například D13-59643, prefix, tedy zde D13, znamená „build standard“, a číslo je číslo v sérii. Desky issue 5 nesou čísla „build standardu“ D6-D13, issue 6 D14 a vyšší.

Ve skutečnosti se to má tak, že číslo v prefixu udává měsíc výroby. První distribuované stroje mají, pravděpodobně kvůli zdržení výroby, D03.
Britské stroje jsou číslovány normálně vzestupně, takže Dxx-yyyyyyy je opravdu QL číslo yyyyyyy v pořadí (vyrobené v měsíci xx).
Věc je ale komplikována tím, že se nevyráběla jen britská QL.
Prefixem Sxx- jsou značena americká (NTSC) QL vyráběná Samsungem, která mají vlastní číslování.
Samsung dále vyráběl další evropské verze QL, z nichž nejvýznamnější jsou německá QL s prefixem SGxx-, která opět mají vlastní číslování.

Neměl jsem čas na dlouhodobější průzkumy, tak jsem si jen prošel eBay, pár sériových čísel z Internetu, a kouknul na svoje QL (SG18-010341).
Tam, kde byla informace dostupná, jsem si i vypsal verzi ROM (na kterou ale nelze úplně spoléhat, protože Sinclair nabízel upgrade ROM a uživatelé toho využívali).

Nevyšší nalezená sériová čísla byla tato:
D16-122793
SG18-010800 (někde jsem viděl i 0189xx, ale nemůžu ho teď najít).
S13-005854
Poukazovala by na minimálně vyrobené počty.
Předpokládejme tedy skoro 130 000 britských QL, více než 10 000 německých (i moje QL je již nad 10 000), a zřejmě něco mezi 5 a 10 tisíci amerických.
Španělská a další QL jsem zanedbal (nemám od nich jediné výrobní číslo).

Díky tomu, že v prefixu čísla je i měsíc výroby, lze snadno rekonstruovat i časovou posloupnost rozvoje výroby.

Nejjednodušší situace je u amerických QL, sehnal jsem dvě SN (kromě S13-005854 i S13-002436).
Americká QL měla ROM vycházející z JS, označovanou jako JSU.
Odhad produkce NTSC verze QL tedy vychází 8780 počítačů.

Nyní k odhadu počtu německých QL (stroje s německou variantou MG ROM, označovanou MGG).
Máme tu (vše SG18-, tedy produkce jednoho měsíce) 010800, 008944, 003556, 001979, 006108, 008331, 010314.
Odhad produkce vychází 12342 (pokud bych započítal i 0189xx, tak 21281).

Pro britská QL tu mám těchto 18 SN: (srovnáno podle velikosti)
D04-001371
D05-001659 (JM ROM)

D05-002919 (JM)

D09-035487 (JS)

D16-122418 (JS)
D16-122464

Všimněte si, že evidentně D05-002850, která by měla mít původně nejspíš AH ROM, byla upgradována na JS.

A ještě odhad celkové britské produkce – 129 614.

Celkový odhad včetně německých a NTSC počítačů pak dělá 150 736.
(Pokud použijeme nižší variantu počtu SG13- QL.)

Pokud srovnáváme s Commodore 64, nebo s produkcí ZX Spectra, pak jde o číslo poměrně malé.
Pokud se ale podíváme na počty vyrobených Amig, zveřejněné německou pobočkou firmy Commodore, podle kterých se evropské (PAL) verze Amigy 1200 (která není považována za vzácnost) vyrobilo 95 000 strojů, pak Sinclair QL vůbec nebyl neúspěšný počítač.