Sord M23P

Trocha počítačové archeologie.
Že by?

.
Kontrolní otázka:
Který běžně prodávaný počítač jako první měl disketové jednotky 3.5″?
a) Apple Macintosh 128
b) Memotech MTX 512
c) Sord M23 Mark I

Pokud jste četli nadpis, asi jste už zjistili, že cé je správně. Pokud jste i přesto odpověděli jinak, je vidět, že vám to asi vrtá hlavou.
je pravda, že ty diskety vypadají nepatrně jinak, než ty dnešní, ale jsou s nimi kompatibilní.
I mechaniky jsou zajímavé – zdá se, že je potřeba “vyhazovací” čudlík držet i při vkládání diskety, aby se otevřela dvířka šachty.
Stejné mechaniky jsem viděl i na některých počítačích od Sony.
To, co je na obrázku, je maldší bratříček Sordu M23 Mark I – Sord M23P.
P jako Portable.
Zdroj jde odšroubovat a místo něj se připojí bateriový modul (který já nemám a nikdy jsem ho neviděl). Na zobrazování při přenášení slouží LCD displej, který já ale nemám a viděl jsem ho jen na obrázku.
Sord M23P s displejem
Kromě displeje má ještě osmikolík DIN pro připojení barevného monitoru a pětikolík DIN pro připojení monochromatického monitoru.
Protože monitory nemám, a na netu nikde není ani zmínka o tom, jak by asi mělo zapojení konektorů vypadat, postupoval jsem metodou pokus-omyl-odpálený počítač.
Pro začátek aspoň ten monochrom.
Podle mých pokusů je na krajním kolíku vpravo composite signál, na krajním kolíku vlevo je zem. Funguje i připojení země na prostřední kolík. Jak to má být správně, nebo co je na zbývajících kolících, to netuším.
Myslel jsem, že počítač po zapnutí nabootuje CP/M, ale spletl jsem se.
Na disketách jsem našel FDOS a GDOS (GDOS je zdá se s podporou grafiky v BIOSu).
Příkazy známé z CP/M nefungují.
DIR ani CAT systém nezná.
K výpisu obsahu diskety, jak jsem zjistil, slouží příkaz LIST.
Jak se dá přepínat z mechaniky 0 na mechaniku 1, to jsem nezjistil.
S tím obsahem diskety to je navíc nějaké divné, protože po zadání povalu BASIC se opravdu spustil interpret basicu – a moc pěkně udělaný, odsazuje vnořené cykly a vůbec se snaží o přehlednost zápisu.
Zajímavé je, že při některých povelech, třeba RUN, sahá na disketu a pak teprve program spustí – že by to byl nějaký druh kompilátoru?
Spustit se mi dále podařilo Word Processor III, což je, zdá se, upravená verze Word Perfectu.
Na obrázku je vidět grafické možnosti monochromatického módu – na obrazovce běží program pro tvorbu grafů.

Server old-computers.com slibuje Pascal jako samostatný operační systém, ale ne – běhá normálně pod GDOSem.
Našel jsem ještě Fortran a další, s kterými jsem si nevěděl rady.
PIPS III se mi, přestože jsem našel diskety označené názvem tohoto programu, nepodařilo spustit.
Škoda, že na to, aby se o počítači člověk něco dozvěděl, ho musí buď rozebrat, nebo mít japonského kamaráda, který bude obíhat technické knihovny v Ósace.
Na netu o něm není v podstatě nic.

O tom, že co není na netu, to neexistuje, mne dnes přesvědčila ještě jedna věc – snažím se připojit MMC2IEC k Micro-KIMu. To ví každý, už jsem o tom psal.
Podstatné je, že jsem našel zmínky o připojení disketovky Commodore 1541 k počítači SYM-1, ze kterých jsem vycházel.
A když jsem prezentoval záměry svojí snahy?
“Jó jo, tímhle způsobem jsem si taky ke KIMu připojil 1541. Chodí to.”
Boží.
Opět ztrácím čas snahou udělat něco, co už je někým jiným dávno uděláno.
No a dál, dál nebude už nic, protože jinak o Sordu M23P opravdu víc nevím.