Modulární architektura je jistě pěkná věc, ale nic se nesmí přehánět. Myslím si, že to byla právě ona, co zabila jinak velmi slibný počítač Sord M5.

.Sord M5 je původem japonský počítač firmy Sord – zkratka slov SOft(ware) and haRD(ware). Firma vyráběla profesionální počítače s procesorem Z80 (později přešla na 68k a x86) a operačním systémem CP/M. Proslavila se svým systémem PIPS (PIPS II, PIPS III – pan information processing system), což byl jakýsi kříženec spreadsheetu s databází, který běhal pod CP/M a využíval grafických možností počítačů Sord především při tvorbě různých grafů a prezentací.
V době úspěchu malých „dětských“ počítačů, v roce 1983, přišla s domácím malým a levným strojem i firma Sord, určený byl hlavně na hraní her, jako terminál k počítačům profesionální řady, ale byla pro něj vytvořena (vedle jiných programů) i zjednodušená verze programu PIPS pod názvem Falc.
Sord M5 byl podobný Sinclair ZX Spectrum z roku 1982, ale architektura byla trochu odlišná a podobala se ze všeho nejvíc standardu MSX, který vznikl o rok později 1984. tato podobnost později umožnila pouštět za pomoci emulátoru na Sordu i programy určenépro první verze MSX.
Kromě Sordu vyráběly počítač ještě hračkářské firmy Takara a CGL, japonci dále vyráběli verzi Pro a zjednodušenou Junior.
Počítač má v základu klávesnici s gumovými tlačítky, konektor pro připojení magnetofonu s dálkovým ovládáním, nestandardní konektor pro připojení tiskárny, nestandardní konektory k připojení dvou nestandardně zapojených joysticků nebo joypadů, výstup na dva cinch konektory (video a zvuk) a anténní konektor.
Počítač má pod odklápěcím krytem slot na jednu cartridge.
Zapojen je ale tak, že se bez vložené cartridge nedá zapnout.
Uvnitř obsahuje 8 kB ROM s I/O monitorem, který jinak neumí vlastně nic, neosazený slot pro druhou ROM, 4 kB RAM a 16 kB VideoRAM, která ale není připojena do pamětového prostoru, jake jako „RAM disk“ na I/O porty.
Původní záměr zřejmě byl umístit v počítači ROM s jazykem Basic-I (jednoduchý celočíselný, integer basic) a rozšiřovat možnosti počítače vložením cartridge, ale z nějakého důvodu od toho bylo upuštěno.
Kromě Basic-I existoval ještě Basic-G s příkazy pro práci s grafikou a zvukem, určený na tvorbu her, a Basic-F (floating point, s plovoucí desetinnou čárkou) pro vědecké aplikace.
Protože paměť zabudovaná v počítači byla silně nedostačující, obsahovaly cartridge kromě ROM ještě malou RAMku. Navíc existoval rozšiřující modul EM-5, obsahující 32 kB DRAM.
Keormě cartridgí s programy a hrami pak pro M5 existovaly ještě dvě periferie: PI-5, obsahující paralelní rozhraní (8255), a SI-5, obsahující sériové rozhraní RS-232 (8251). SI-5 obsahovala vlasní ROM s terminálovým programem, kterou bylo možné aktivovat přepínačem. PI-5 se používala ke komunikaci s inteligentní disketovou jednotkou FD-5, softwaroová podpora byla zabudována do Basicu F a některých programů (Falc, Graphic Designer).
Sord byl počítač, který v tomto bodě na svou modularitu doplatil (podobný problém se objevoval i u počítače VIC-20).
Pokud jste k počítačipřipojili cartridge s Basicem (jak jsem již nastínil, bez ní nešel počítač ani zapnout), nepřipojili jste už jinou cartridge, třeba rozšířenou RAMku.

$$OBR391356$$

Na obrázku si všimněte, že volné paměti má počítač asi 2 kB, což je prostor, ve kterém toho moc nenaprogramujete.
Firma Sord proto přišla s rozdvojkou sběrnice.
Ta už umožnila mít připojenou cartridge s programovacím jazykem a rozšířenou pamětí současně.

$$OBR391357$$

Všimněte si, že volné místo vzrostlo na 34 kB.
Protože ale rozdvojky sběrnice není možné za sebou řetězit, nelze k takové sestavě připojit třeba PI-5 pro komunikaci s disketovou jednotkou. Tu by šlo připojit pouze tehdy, pokud by chyběla cartridge s jazykem, pak ale s počítačem nelze stejně nic dělat (jedině osadit si do prázdné patice v počítači Basic-I tak, aby byl zabudovaný, tenale podporu FD-5 stejně neobsahuje), nebo pokud by chyběla rozšířená paměť – práce s disketovou jednotkou u počítače, který udrží jen pár kilo dat, ale poněkud postrádá smysl a efektivitu.
Protože zdroj Sordu by větší stromeček neutáhl, obsahuje expanzní box EB-5 vedle „roztrojky“ sběrnice i posílený zdroj.
Tam už je možné použít současně modul s ROMkou, RAMku a třeba PI-5.

$$OBR391358$$

Pokud byste ale chtěli připojit k takovéto sestavě počítače modul SI-5 pro sériovou komunikaci, máte opět smůlu.
A rozčtverka sběrnice se nevyráběla.

$$OBR391359$$

V Evropě se počítač vyráběl v Irsku a do Československa se ho přes Tuzex dovezlo asi 1000 kusů. FD-5 byl dovezen ale asi jen jeden nebo dva kusy, takže disketová jednotka pro tento stroj, dá se říci, u nás k dispozici nebyla.
Zajímavý je údaj, který se ale nepodařilo ověřit, že bylo navrženo přesunout výrobu počítače z Irska do Československa. Posudek měl tehdy údajně vypracovat Daniel Dočekal, který prý tehdy Sord odsoudil jako nevhodný proto, že nebyl kompatibilní se ZX Spectrem, pro který tehdy bylo v naší republice dost softwaru díky tomu, že se hodně rozšířil díky individuálním dovozům. Takže místo toho, aby se u nás vyráběl aspoň Sord, nevyrábělo se u nás v podstatě nic (jak to ukazuje příběh mikropočítače Ondra – ale o tom zase jindy).
Díky nedostupnosti disketovky začaly vznikat amatérské konstrukce, které – vzhledem k nepodařené modularitě Sordu – musely problém řešit stylem „vše v jedom“. Vedle rozšíření RAM a různých ROMdisků vznikla celá řada disketovýchřadičů, které ale byly přidrátovány přímo na sběrnici procesoru a díky tomu nekompatibilní s původní FD-5. Software proto musel být přepracován tak, aby s nimi chodil (například Basic-W, což je Basic F určený pro práci s řadiči WD).
Zavedení CP/M na počítači bránilo jediné – Monitor ROM, která nešla odstránkovat. Pro různé řadiče proto vznikly dvě různé úpravy, které toto řešily zásahem přímo do počítače. Bohužel i ony jsou spolu nekompatibilní.
Asi nejzdařilejší konstrukcí je modul od ing. Stuchlíka z Poldi Kladno (nedávno ještě proběhla zpráva, že podklady k výrobě jsou stále k dispozici a ing. Stuchlík je ochoten ještě nějaké vyrobit, otázka je, zda je to ještě aktuální). Zahrnuje v sobě velmi šikovně zabudovaný řadič a 64 kB RAM.
Další rozšíření počítače při připojeném modulu ale není možné.
Na obrázku je navíc vidět monitor, který byl osazen do volné patice v počítači, umožňující krom prohlížení paměti i boot z disku nebo přepnutí do emulátoru MSX. Kromě emulace MSX umí Sord emulovat i ZX Spectrum, nebo aspoň část jeho možností.

$$OBR391360$$

Kromě příruček k programům a výpisu ROM Monitoru vydala firma Sord i dvě pěkné knížky o programování se zaměřením na zvuk a grafiku. Krom českého překladu příruček k programům, dodávaných k počítači nebo cartridgím a kazetám s programy, vyšel i česky komentovaný výpis Monitor ROM od Daniela Dočekala.