Thomson MO-TO krátce a stručně

Francouzská scéna je rozšířena hodně na Amstradu CPC.
Mají pěkná dema pro Atari ST a francouzské firmy dělaly pěkné hry i pro Amigu.
Amstrady jsou ale počítače anglické a Atari s Amigou americké.

Občas přijedou Francouzi na Forever. Celkem nikdo se s nimi nebaví, jednak kvůli jazyku, takže se nakonec vedou konverzace v angličtině, druhak kvůli tomu, že není moc o čem si s nimi povídat. Při pohledu na jejich počítače si běžný commodorista řekne leda “tohle u nás nemáme” a na nějakou výměnu software nebo zkušeností už se samozřejmě nedostane.
Nejvýznamnější z francouzských počítačů jsou stroje vyráběné pod značkou Thomson, konkrétně MO a TO. A protože francouzi milují zkratky, podílela se na vývoji většiny z nich firma se správně zkratkovitým názvem SIMIV.
Model MO-6 vyráběla i italská Olivetti jako Prodest PC 128 (podobně vyráběla i BBC Master Compact jako Prodest PC 128S).
Design strojů je ujetý a pestrobarevný, něco mezi MSX a PMD.
Začíná u tmavého MO5, které mělo původně gumová tlačítka, brzy ale dostalo klávesy mechanické (modře zvýrazněné) s membránou ležící pod nimi. Další verze MO-5, jako MO-5NR, i jeho nástupce MO-6 už byly bílé stejně jako jejich sourozenci z řady TO. Nápadná je u nich žlutá klávesa Enter a zelené shifty.
TO-6, současník původního MO-5, začal s klávesnicí membránovou, ale i v TO řadě se rychle přešlo na mechanická tlačítka.
Kromě TO-9 a TO-9+ mají všechny stroje form-faktor domácího počítače, tedy vše zabudováno v klávesnici. TO-9 je desktop s oddělenou klávesnicí.
Počítače, a to i desktopy, jsou neuvěřitelně lehké. Vše je z tenkého plastu, žádné stínící plechy a podobné zbytečnosti, vše je (i v desktopu) na jedné jediné ne moc velké a ne moc hustě posázené desce (v TO počítačích je vedle ní i deska zdroje, MO-5 má zdroj oddělený). Nevýhodou ovšem je, že lehký plast je dost křehký a láme se.
Srdce počítačů tvoří procesor Motorola 6809. Tento procesor známe z britských počítačů Dragon a z amerického Tandy Color Computer (tedy CoCo).
Zajímavé je, že pro 6809 počítače Dragon 64 a pro CoCo vznikl unix-like, víceuživatelský multitaskingový systém OS-9, zatímco portace na Thomson zmrzla ve fázi demoverze pro MO-5.
Původně používá MO-5 Basic od Microsoftu, novější počítače mají novější verzi Basicu nejčastěji označovanou jako Basic 512 Microsoft (nebo Basic 128 Microsoft), kvůli kompatibilitě si ale ponechávají i původní Basic a uživatel si po zapnutí počítače může vybrat (některé stroje mají v ROM i textový a databázový software).
Samotné vybírání z menu se děje nejenom stiskem klávesy, ale je možné použít i světelné pero. které je na Thomsonech standardní periferií a spousta softu s ním počítá – hlavně toho výukového, protože Thomsony se dodávaly hlavně do škol.
Použití světelného pera ale vylučuje LCD monitory – pokud má fungovat, je třeba držet se CRT.

Zvláštností basicu je možnost mít v paměti více programů a přepínat se mezi nimi (nejde ale o multitasking – v paměti je jen více zdrojových textů, ne spuštěných procesů).

Zajímavou periferií je i Nanoréseau, což je síťový interface, umožňující kolem centrálního serveru připojit dalších 31 počítačů. Některé modely, jako MO-5NR, mají Nanoréseau interface už zabudovaný.
MO-5, MO-6 a TO-7 počítají s magnetofonem (MO-6 a TO-7 ho mají zabudovaný), k TO-8 se připojuje externí 3,5″ disketová jednotka, která ale není úplně kompatibilní s těmi z PC (média ale používá stejná). TO-8D a modely TO-9 a TO-9+ mají disketovou jednotku zabudovanou.
Podle některých pramenů nejsou řady MO a TO mezi sebou softwarově kompatibilní, ale často narazíte na software, na kterém je uvedeno, že je určen jak pro MO, tak pro TO.
Uvnitř řady jsou stroje spolu kompatibilní a liší se jen minimálně (pamětí, zabudovanými periferiemi, občas nějakým grafickým módem navíc).
Periferie jsou ovšem mezi oběma řadami volně záměnné.
Takže, řada MO obsahuje malý (zpočátku s gumovými klávesami a černý) MO-5 a jeho nástupce MO-6 se zabudovaným kazeťákem.
Řada TO obsahuje TO-7 se zabudovaným kazeťákem a membránovou klávesnicí, TO-7/70 s vylepšenou klávesnicí, TO-8 s externí disketovou jednotkou, TO-8D s interní disketovou jednotkou a desktopy TO-9 a TO-9+.
Nás, milovníky moderních periferií, bude zajímat hlavně možnost připojení SD karty.
V podstatě na to zapomeňte – byly prováděny pokusy s připojením interface na kazeťákový vstup a výstup, nebo na joystickový port, nefungují pak ale příkazy Basicu pro nahrávání – je potřebba odněkud (ROM cartridge, kazeťák, disketa) nahrát loader, který se zeptá na číslo počátečního sektoru, adresu, a pak ze SD karty nahraje data.
Přitom zvláště TO modely mají spoustu rozšiřujících konektorů a několikrát vyvedenou sběrnici, která umožňuje připojení interface i s ovladačem v ROM.
Autor zapojení se ale spíš snažil, aby byla SD karta použitelná pokud možno na všech strojích stejně, i těch minimálně vybavených.
http://dcmoto.free.fr/bricolage/sdmoto/index.html
O to víc francouzi (ale i jiné národy, kterým se Thomsony dostanou do ruky) využívají služeb HxC emulátoru, kde se image na SD kartě tváří jako jednotlivé diskety – Thomson je jednou z podporovaných platforem.
S počítači, které mají řadič v sobě, problém není. Ty, které spoléhají na kazeťák, potřebují externí modul s řadičem, a ten může býti dosti vzácný a drahý.
Naopak HxC emulátor se dá v několika různě vybavených a různě drahých verzích koupit u Lotharka.

Problém je s manuálem – pokud nemáte papírový, jsou sice na internetu ke stažení manuály ve formátu .djvu, ale při pokusu o jejich stažení mi na disku přistane vždy jen krátký soubor do 200 bajtů (který samozřejmě požadované informace obsahovat ani nemůže).
Se schématy takový problém není, ta jsou dostupná v .png.
Soubory na internetu bývají image disket ve formátu .sap, který je možno na PC použít k vytvoření diskety čitelné na Thomsonu, nebo fe formátu .fd pro emulátor (zřejmě prostý datový image disku, který ale neobsahuje informace o prokládání sektorů).
DD disk 3,5″ na Thomsonu má (podle velikosti .fd image) 320 kB.
V internetových archivech lze najít programy, hry a v poslední době i nějaká dema.
Počty her jsou do 443, celkem pro Thomsony existuje asi 780 programů.
Na ukázku některé z archivů her:
http://dcmoto.free.fr/programmes/_html/categorie_jeu.html
http://www.logicielsmoto.com/displaysoftware.php?filter=0