První pohyblivé obrázky doplňující článek „Thomson MO-TO krátce a stručně“.

Jak známo, francouzské školství bylo prolezlé světelnými pery místo myší.
Můžeme se hádat, co je pro člověka přirozenější, jestli ukazovat přímo na obrazovce, nebo šmejdit rukou po stole a doufat, že se na obrazovce strefíte, každopádně profesionálové používající světelné pero mívali CRT obrazovky sklopené mírně do vodorovna, aby na ní mohli mít ruku s perem položenu a nemuseli ji držet po dobu práce ve vzduchu.
Běžné světelné pero jsem si představoval tak, jak jsem ho znal z návodů v Amatérském rádiu – předělaná fixka s fototranzistorem a přidělaným tlačítkem na boku. Kupodivu jsem shledal, že zde je tlačítko na špičce – klepnutím ma obrazovku ho sepnete. Velmi chytré.
Myslel jsem si (asi pod dojmy ze ZX Spectra), že bude počítač čekat na stisk tlačítka a pak si polohu pera odečte. Ovšem už v hlavním menu počítače, kde si člověk vybírá, kterou verzi Basicu chce spustit (též zvolit si nastavení, spustit texťák, databázi nebo průzkumníka souborů), stačí přiblížit pero k obrazovce a už vám pod ním začne blikat kurzor. Stiskem tlačítka (tedy klepnutím pera) už jenom potvrzujete.
Thomson má samozřejmě podporu pera i v Basicu, konkrétně přkazy ON PEN (dělej něco) a INPEN (jedna proměnná, druhá proměnná), kde se do daných proměnných načtou souřadnice.
Ovšem úplně stejně má i podporu pro myš (která se na TO-9 zapojuje jako u Applu – tedy do klávesnice).

Protože jeden obrázek je za tisíc slov, a protože při 30 obrázcích za sekundu je to u 177 sekund trvajícího videa až 5310 obrázků, tedy 5 310 000 slov, pusťme si raději to video.

Ještě nějaká ta fotogalerie (stejně bych to potřeboval nafotit, pokud se rozhodnu dát ho na Aukro):
ODKAZ NA ALBUM ZDE.