Ještě jednou mrkneme na počítač, co se mimo Japonsko neprodával.

Sharp pro počítače X1 vyráběl kartu s čipem YM 2151, což byla zvuková karta s FM syntézou OPM (osmikanálová, čtyřoperátorová), doplňující původně zabudované AY.

Oba zvukové čipy tak dávají dohromady 11 kanálů (a některé programy to využívají).

Když pak vyšly počítače Sharp X68000 (novinka s procesorem Motorola 68000) a Sharp X1 Turbo Z (pokračování řady X1 s procesorem Z80), oba ve stejnou dobu, oba měly už OPM čip zabudovaný.

Hry pro Sharp X1 začaly OPM využívat podobně, jako hry na MSX začaly využívat rozšíření MSX-MUSIC.

I byla jednou jedna jRPG série – Dragon Slayer.

Začalo to hrou Dragon Slayer, vyšla i na Sharp X1, to ještě bylo RPG viděné shora.

Druhý díl, Xanadu (ve videu si ho pletu se čtvrtým), rovněž vyšel pro Sharp X1, ale tam už se objevuje svět viděný z boku, jako v akčních plošinovkách a arkádách, při soubojích shora.

Třetí díl, Dragon Slayer Jr.: Romancia, už je kompletně z boku.

Čtyřka se ve skutečnosti jmenuje Drasle Family.

No a pak je tu ta pětka, Sorcerian, kde hráč neovládá jednu postavu, ale celou partu.

Další díly už pro Sharp X1 nevznikly, ale šestka Legend of Heroes vznikla pro MSX2 a pro NEC PC-8801, oba ještě s procesorem Z80.

Sedmička, Lord Monarch, už byla jen na mnohobitech, a osmička, Legend of Xanadu, taky.

Vraťme se ale k Sorcerianovi.

Falcom tehdy angažoval ne tři, jak říkám ve videu, ale hned pět hudebníků.

Byli to Yuzo Koshiro, Mieko Ishikawa, Reiko Takebayashi, Hideya Nagata a Takahito Abe.

Dali dohromady takový soundtrack, že se prodával normálně na CD a gramodeskách!

Koupit se dají i dost hrozně znějící mp3 z Amazonu (a snad i na Spotify – to ale nemůžu ověřit.)

Na X1 kromě OPM využívá i AY, takže i na počítači bez OPM karty hraje hudba, alespoň některé kanály.

Mohli bychom porovnat zvuk MSX-MUSIC na MSX s OPM verzí na Sharpu X1, protože Sorcerian vznikl na obdivuhodném množství platforem.

Osmibitové Fujitsu FM-77 s procesorem Motorola 6809, pro které série Dragon Slayer rovněž už od počátku vycházela, mělo ovšem smůlu, poslední Dragon Slayer, který pro ně vyšel, byla čtyřka.
A šestka, Legend of Heroes, pak vyšla už pro zcela nové mnohobitové Fujitsu – FM Towns.

Od začátku byl Sorcerian navržen tak, aby se do něj daly přidávat nové epizody, a vznikla tak spousta datadisků od různých firem, z nichž hudebně stojí za zmínku nejen rozšíření vydaná samotným Falcomem, kde řádil Mieko Ishikawa a Daisuke Takahashi (z původní hudebnické sestavy Sorcerianu), ale i Selected Sorcerian od Amorphous, kde hudebničí Hiroshi Nishizawa (v tom jsem se ve videu taky spletl, zaměně Selected Sorceriana od Amorphous za datadisky od samotného Falcomu).

Tím si Sorcerian založil svou vlastní ságu.

Na YouTube najdete celé sorcerianovské playlisty, nahrávané ovšem z emulátoru (jak v případě Sharpu X1, tak NEC PC-88).

(Zkuste třeba Selected Sorcerian 3 – The Shrine of Time – Negatil I nebo Selected Sorcerian 1 – Disk Magazine – Sorcerian Fan Club)

Tak a moje slíbené video najdete kde?

Přeci TADY.