Jak bohatý musí člověk být, aby mohl kupovat levné věci?

Máme tu tedy nabídky různých dalekohledů pro astronomii, z příčin zcela rozumných nám nejsou vnucovány špičkové přístroje světově proslulých optických firem za milióny korun, ale levné čínské plastové nebo plechové věci, které mají začátečníkovi posloužit bez velkého zatížení jeho kapsy.

Podíváme se do nejlevnějšího segmentu.

Odhlédneme od toho, že nejlepší poměr cena/výkon, tedy vidět co nejvíce za nejméně peněz, je zaplatit si přístup ke kvalitnímu dalekohledu, jehož pořízení si jinak nemůžeme dovolit – ať už na hvězdárně, nebo v astrofotografickém parku.

Nejvíce vidět za nejméně peněz, tak, aby to případného zájemce od astronomie neodradilo, umožní dobson, přesněji Newtonův dalekohled na Dobsonově montáži.

Je to logické – výroba newtonu o slušném průměru vyjde poměrně levně – platíte výrobu jednoho zakřiveného zrcadla, což je levnější, než výroba dvou zakřivených zrcadel či skleněného bloku pro vybrušování dvojice (achromát, ED) či dokonce trojice (apochromát) čoček.

Montáž, má-li sloužit svému účelu, tvoří významnou část nákladů na sestavu dalekohledu, ale lze ji nahradit Dobsonovou bedýnkou – je to levná a přitom velmi stabilní forma azimutální montáže.

Tím jsme významně stáhli pořizovací náklady, aniž jsme se museli okrást na kvalitě optiky, na stabilitě sestavy či na průměru.

150 mm dobsonem toho bude vidět dost, ale nebojte se ani dalekohledu s průměrem 200 mm nebo více, i když s průměrem cena pochopitelně poroste.

To je ovšem dalekohled, který nám doporučí někdo, kdo se astronomii, alespoň amatérsky, opravdu věnuje.

V regálu supermarketu nebo hračkářství tento dalekohled obvykle nenajdete.

Vybral jsem nějaké zástupce toho, s čím se můžete setkat:

Malé „dětské“ refraktory, poměrně uniformně 40/390 mm – ten ve videu pochází z prodejny TV Products, je již asi 20 let starý, ale je těm dnes prodávaným velmi podobný (ohniskovou vzdáleností 400 mm, objektivem o průměru asi 4 cm, který je ale zacloněn na asi 2 cm, Huygensovými okuláry s malým průměrem).

(Jiné malé refraktory jsem zatím vynechal – můj lidlskop se nachází v jiném okrese než já, dojde na něj někdy příště.)

Vedle refraktorů se nabízí i (právě kvůli nízkým výrobním nákladům) i „astronomické“ levné zrcadlové dalekohledy, většinou na trojnožce.

Vybral jsem trochu netradičně zástupce sice levného, ale papírově s mnohem lepšími parametry – 200 mm quattro (tedy f/4) newton od polského Opticonu, kde ale, jak zjistíme, levná optika a levná výroba prostě kazí obraz.

A protože spousta lidí pozoruje různými malokuky, binokuláry a mysliveckými spektivy, zařadil jsem Maksutov-Cassegrain spektiv od SVBony, u kterého sice hranol pro vzpřimování obrazu zanáší určitou vadu a zvětšení je už výrobcem omezeno, ale na Měsíc náš nebo měsíce Jupiterovy se s ním koukat dá.

Ti tři mezi sebou budou prostě a normálně bojovat.

Jak souboj dopadne?

To uvidíte ve videu.

ZDE.

I. díl – počítače na montáži
video – počítače na montáži
II. díl – druhy dalekohledů
III. díl – parametry dalekohledů
video – soutěž levných dalekohledů
IV. díl – objekty
V. díl – nákup dalekohledu