Jde vůbec lidlskop, etalon a synonymum levných dalekohledů z obchodních řetězců, nějak vylepšit?
Opět je tu nesmrtelný dalekohled Bresser Skylux 70/700.
Ano, za tu cenu, co stojí, to je jen hračka, hračka sice poměrně zdařilá, ale do skutečné použitelnosti tomu za ty peníze prostě cosi chybí.
Máme následující možnosti, jak tuto levnou věc pozvednout:
1) montáž
Původní montáž, jedno, zda ta azimutální, která se dodává teď, nebo trochu lepší ještě starší rovníková varianta, není ideální.
Stabilnější, tužší montáží si velmi pomůžeme, poměrně dlouhý dalekohled se nebude tolik klepat.
Volit pak můžeme montáže azimutální i rovníkové, s hodinovým strojem nebo bez, s GOTO nebo bez něho, podle chuti a cíle.
Nebudou ovšem zdaleka tak levné.
2) okulárový výtah
Ano, ten původní je plastový a nesnese větší zátěž, ale náhrada není triviální ani levná.
3) zenitové zrcátko
To původní je plastové.
Kvalitnější zrcátko s dobrou odrazivostí bude dávat samozřejmě lepší obraz, nicméně i vyšší mechanická tuhost pomůže k tomu, že dalekohled bude možné zatížit i dalšími vylepšeními.
4) okuláry
Kdysi se dodávaly celkem použitelné okuláry Kellnerovy, ale poslední dobou se přibalují okuláry Huygensovy, navíc s příliš krátkou ohniskovou vzdáleností 4 mm.
Skoro jakýkoli levný okulár bude lepší, klidně Plössl nebo Super Plössl.
Ukazuje se ale, že postačí i levné čínské širokoúhlé.
Začátečníkovi může sadu okulárů nahradit jeden okulár zoomovací, ten má ale své neduhy (začátečníkovi nebudou vadit, později se pak vyplatí přejít na sadu pevných okulárů – dvě sady pevných okulárů budou pak použitelné i do binohlavy).
5) binohlava
Levná čínská varianta sice stojí tolik, jako lidlskop sám, ale pozvedá jej na jinou úroveň.
Pohodlné pozorování oběma očima a možnost lépe vidět detaily, protože nedokonalosti jednoho oka kompenzuje oko druhé, jsou k nezaplacení.
Pokud se někde dočtete, jak je pohled na vesmír binohlavou super, nevěřte tomu, pohled oběma očima je mnohem víc super, než se píše!
Do binohlavy ovšem nedáte velké okuláry, jen 1,25″, a to ještě takové, mezi které se vám vejde nos, zapomeňte na Morpheusy a podobné.
A nevýhodou je, že celou okulárovou sadu musíte mít k binohlavě vlastně dvakrát.
6) astrokamera
Ano, i nejlevnější astrokamera za 8 euro, což je tak nějak přiměřeně k ceně lidlskopu, zvládne ukazovat, nahrávat videa, stohovat jednotlivé záběry a poskládat je do snímku s vyšší kvalitou, než lze dosáhnout jednou expozicí.
To je krok k elektronicky asistované astronomii.
Pak je možné to, co dalekohled vidí, ukazovat na displeji i dalším lidem.
Existují i kamerky s WiFi, ty se hodí ke spolupráci s mobilem nebo tabletem.
Většina ale používá USB určené pro propojení s počítačem.
Čínská barevná nechlazená „astrokamera“ za 8 EUR má CMOS čip s rozlišením 640×480 (0.3 Mpix), velikost pixelů 3,6 um a plocha čipu je umístěna v centru zorného pole, zorné pole tím výrazně ořezává (porovnání uvidíte ve videu).
Vzorkování je 8bitové.
Hodí se detailnější záběr na Měsíc a planety.
Rozlišení 640×480 možná nevypadá nějak moc, ale stejné rozlišení mají i mnohé profesionální CCD kamery (například firewire kamery od Teledyne nebo G1-03xx kamery od Moravských přístrojů), které nemá k lidlskopu smysl pořizovat už jen kvůli ceně.
Znovu upozorňuji na skvělou přednášku Pavla Cagaše Polovodičové detektory světla v astronomii – poslouží k pochopení mnoha principů týkajících se právě kamer.
Protože výrobců kamer existuje větší množství, zaměřím se na SVBony, což není dlouhodobě zavedený výrobce, ale má nízké ceny při přijatelné kvalitě.
SV 105 je barevná pasivně chlazená planetární CMOS kamera 1920×1080 (2 Mpix) s pořád ještě slušnou velikostí pixelů 3 um.
Vzorkování je 10bitové.
Plocha čipu zabírá větší část zorného pole než u osmieurové „webkamery“.
Umožnuje expozice i v režimu nad 1 sekundu.
(Je to jedna z kamer, které můžete vidět ve videu.)
SV 205 je barevná pasivně chlazená planetární CMOS kamera s velkým rozlišením 3264×2448 (8 Mpix) s velikostí pixelů 1,4 um, takže zachytí drobnější detaily, ale potřebuje více světla.
Nepodporuje expoziční časy nad 1 sekundu.
Uvidí tedy detaily jasných těles, jako jsou planety a Měsíc, ale bude špatně detekovat hvězdy.
Vzorkování je 10bitové.
SV305 je barevná pasivně chlazená planetární CMOS kamera 1920×1080 (2 Mpix) s velikostí pixelu 2.9 um a tedy slušnou citlivostí.
Umožňuje expozice i nad 1 sekundu.
Vzorkování je 12bitové.
Od kamery SV305 existuje i varianta SV305 Pro, která je doplněna IR cut filtrem a ST4 portem pro navádění dalekohledu na hvězdu během expozice (pointaci).
Firma chystá i novou kameru SV 405c – chlazenou barevnou kameru pro astrofotografii DSO (mlhoviny, galaxie).
Pokud nebazírujete na nízké ceně a chcete sáhnout mezi špičku, tak vedle renomovaných výrobců ZWO nebo QHY se nabízí i Moravské Přístroje se stále se rozšiřující nabídkou opravdu profesionálních CMOS kamer (a ne všechny vypadají ztřeštěně drahé).
Profesionální kamery mají vzorkování až 16bitové.
Kamery obvykle používají CMOS čipy určené pro fotoaparáty (i kvůli ceně), full-frame je v astronomii skoro zbytečný, 4/3″ čip má pole akorát tak na dalekohled s 2″ upnutím okuláru.
Pro 1.25″ upnutí stačí čip ještě menší.
Ještě jednou rekapitulace:
Nejzajímavější na lidlskopu je cena.
Za tu cenu to není špatná věc, optika je ceně přiměřená (70/700 mm, achromát, s drobnými vadami typu astigmatismu).
Bohužel je na něm spousta věcí plastových, poddimenzovaných nebo nedobře zvolených – plastový okulárový výtah, málo tuhá montáž, plastové zenitové zrcátko, okuláry zastaralé konstrukce a ve 4 mm provedení jdoucí nad možnosti osazené optiky.
Pokud tyto díly nahradíte kvalitnějšími, bude to stát několikanásobek původní ceny dalekohledu, navíc se pak omezujícím prvkem stane sám tubus s optikou.
Zvlášť ve srovnání s cenou binohlavy, která výrazně vylepšuje zážitek z vizuálního pozorování, pak vyvstává, zda za peníze, které lidlskop stojí, nekoupit raději tu binohlavu a šetřit k ní na pořádný delakohled.
Video najdete TADY.