Jeden pravý, originální, nezaměnitelný…

…a jeho napodobeniny.

Je to tak, populární dalekohled za 2199 korun má bratříčka.

Nevím, jak to Bresser dělá, že se mu daří dodávat německému obchodnímu řetězci tak levně.

Respektive to vím, protože jistý v Indii vyráběný dalekohled, který se u nás dá koupit za 6500 korun, stojí v Indii 5500 rupií, což je asi 2000 korun, a nedělám si iluze, že čínský soudruh to dělá jinak.

Vyrobí dalekohled, řekne si za něj pětistovku, ale do Evropy dodá za dva tisíce a obchodník si přirazí 10%, hle, máme 2200 korun.

(Mimochodem můžeme dalekohledy podezřele podobné těm od Bresseru najít i na AliExpressu pod značkou MaxvisiOn, snad jen okulárové výtahy se liší.)

A tak i firma Opticon, zřejmě polská, nechávající si posílat zboží z Číny, dostala zásilku od stejného Číňana, který dělal Skyluxy pro Bressera.

V nabídce má Opticon dva dalekohledy odvozené od Skyluxu – Star Navigator odvozený od lidlskopu Skylux SF 70/700 a Pro Watcher, sourozence Skylux LE 70/900.

Montáž AZ/EQ je stejná, jako u aktuálního Skyluxu SF (jen chybí samolepka s logem Bresseru a liší se barva noh).

Dalekohledy, objektivy, rosnice, kruhy a lišta, okulárový výtah – vypadají stejně, jsou to prostě bratříčci, ba i držák hledáčku je stejný.

Mechanicky se dalekohled mírně liší (trochu jiná délka tubusu), ale to může být i nepřesnost Číňanovy výroby (nebo si u Opticonu všimli, že je potřeba u Bresseru příliš vysouvat vachrlatý okulárový výtah, a raději tubus trochu prodloužili – ale z inteligence je nepodezírám).

Už na hledáčku vidíme rozdíly.

Krabice jsou velmi podobné, ale ta od Opticonu vypadá šetřivěji, nemá popisky vnitřních fochů a kartón je méně pevný, zato je krabice nepatrně větší.

Jiné je i příslušenství.

Lidlskop má držák na mobil a sluneční fólii, zatímco Opticon je místo toho doplněn 3D brýlemi (u dalekohledu využití nenajdou, možná souvisí s nějakou vzdělávací aktivitou dostupnou ke stažení z Internetu), hadříkem na optiku, měsíčním filtrem zelené barvy (nevím proč zrovna zelená, nic moc to nevylepšuje a na tak malém dalekohledu ztmavovat obraz nebývá potřeba) a plakátem se sluneční soustavou a jednoduchými mapami severní a jižní hvězdné oblohy.

Letáček s odkazem na stažení čehosi je u obou dalekohledů.

Zatímco lidlskop má v příslušenství dva Huygensovy okuláry (dvoučočkové) 20 mm a 4 mm (4 mm už jsou pro zvětšení větší jak 2D, citelně chybí „něco mezi“, například 12 a 6 mm), Opticon nabízí okuláry tři, a to Kellnerovy s třemi čočkami (redukujícími barevné halo) 20 mm, 9 mm a 4 mm (opět šel dodavatel nad 2D zvětšení).

Zajímavé je, že ke starším verzím Skyluxu (ještě na rovníkové montáži) se dávaly taky Kellnerovy okuláry.

Trochu mate dlouhá roura v sadě Opticonu – vypadá jako převracecí čočka od lidlskopu, ale ve skutečnosti je to Barlow 3x, který je ovšem u Skyluxu v mnohem menším provedení.

Převracecí čočku Opticon nemá, ale zato má místo zenitového zrcátka rovnou Amici hranol, který dává terrestricky orientovaný obraz.

Ve výsledku se Opticon prodává o něco dráže, než za kolik se dá sehnat dalekohled od Bressera v Lidlu.

Skoro by se chtělo příslušenství obou dalekohledů zkombinovat a vzít si vždy to lepší – zrcátko z lidlskopu, okuláry z Opticonu.

Jako pozemní dalekohled je Skylux od Bressera i Star Navigator od Opticonu snad až moc silný (příští týden se budete moci pokochat záběry na 1,2 kilometru vzdálenou BTS).

Ale jistě tušíte, že za tu cenu, za kterou se prodává, nelze čekat, že vám ukáže vesmír jako Hubbleúv dalekohled se skoro dvaapůlmetrovým průměrem, navíc běhající skoro ve vakuu na oběžné dráze Země.

(Ale příští týden se budete moci pokochat i záběry planet.)

Víme z minula, že AZ/EQ montáž, dodávaná k těmto dalekohledům, je i pro takhle krátký refraktor příliš slabá.

Ale to neznamená, že jde o špatnou montáž – jen zas Číňan zkombinoval dvě levné věci, které se k sobě ale moc nehodí.

Po doplnění fyzicky kratším dalekohledem, s ne tak dlouhou pákou, je montáž uspokojivě stabilní.

Otestováno na Celestronu C90 (včetně pozorování Měsíce a planet, přeci jen je to 90/1000 mm), montáž je zcela vyhovující a mnohem lepší, než jen nějaký fotostativ.

Boduje hlavně možností jemného pohybu.

Protože při cestování letadlem se počítá každý kilogram zavazadla, nastává problém, pokud si chcete vzít do zahraničí i astronomickou výbavičku.

Problémem je nejenom protizávaží německých montáží, které je nežádoucí zátěží v zavazadle – to jde nahradit například lahvemi s vodou, které pořídíte na místě a pověsíte jako zátěž.

Musíte řešit i napájení případného hodinového stroje nebo navádění GoTo, a to v situaci, kdy se baterie v zavazadlech vozit nesmí (jen s sebou v kabině).

Problém je i vyšší hmotnost samotné hlavy tužších rovníkových montáží.

Zatímco montáž od lidlskopu je skladná, celkem lehká – a ve finále (nouzově) udrží i Bresser MC 127/1900 tak pevně, že jím jdou celkem bezproblémově pozorovat planety!

Pokud jste tedy neodolali skvělé letákové nabídce a lidlskop si koupili, nebo pokud jste si nějakým řízením osudu objednali Opticon, nemusíte montáž zahazovat.

Jen svému refraktoru pořiďte montáž tužší a tu původní využijete s jiným dalekohledem příslušně kratší stavebné délky.

A to celé najdete ve videu.

Mrkejte TADY!
___________________________________________

Helejte, zajímavé je, že tahleta dalekohledová videa lidi od počítačů nezajímají a astronomy nebaví.

To mne docela zaujalo a budu nad tím přemýšlet, ale než na něco přijdu, tak vás jimi budu dál zásobovat.