Už nějakou dobu jsem si chtěl vyzkoušet dvě věci:

1) dalekohled firmy Levenhuk, o které jsem už slyšel a ne vždy to byla chvála.

2) dalekohled s vidlicovou azimutální montáží, která je údajně strašná, ale vypadá impozantně a tajemně.

Ano, sliboval jsem, že si předvedeme dalekohledy, které se kupovat vyplatí, a přitom opět přicházím s něčím, co se kupovat bohužel nevyplatí.

Takový je ale život, naskytla se příležitost vyzkoušet oboje najednou – tedy dalekohled firmy Levenhuk a ještě k tomu na již zmíněné montáži.

Levenhuk LabZZ TK76 je dlouhoohniskový newton (f/9) 76/700 mm na azimutální montáži.

Čekal jsem, že montáž bude tradičně poddimenzovaná, čekal jsem plastové díly i nevhodně volené příslušenství.

Po zkušenostech s dalekohledem stejných parametrů, Celestron AstroMaster 76, jsem ovšem čekal dobrý obraz.

A na rozdíl od AstroMasteru, který má pavouka sekundáru jako plastový vstřikovaný odlitek, jsem čekal i něco mechanicky trochu solidnějšího.

Zde jsou ale tři tyčky, napínané šroubky, takže si sice můžete seřídit umístění sekundáru v apertuře, ale mechanicky je to málo tuhé a naopak dostává zvláště začátečník do rukou další nástroj, jak si na dalekohledu něco rozeštelovat a rozhodit.

Pokud by totiž dalekohled splňoval očekávané parametry, pak by mu k používání stačilo doplnit kruhy a lištu pro uchycení na nějaké stabilnější montáži, doplnit lepší okuláry, a byl by to další tip na sice mechanicky nedokonalý, ale levný a dobře ukazující dalekohled.

Skutečnost ale bývá pestřejší než očekávání a věci bývají jinak, než se zdají.

Tak už jen to, že se dalekohled dodává v poměrně malém kufříku.

Bylo by to dobré, pokud by byl snadno přenosný, rychle složený a po použití zas rychle a jednoduše rozložený zpět do kufru k dalšímu transportu.

Do kufříku se ale ukládá zvlášť dalekohled bez hledáčku, zvlášť držák hledáčku a zvlášť tubusek hledáčku, to znamená při každém skládání hledáček znovu seřizovat.

Montáž se rozkládá na jednotlivé nohy a hlavu zvlášť, což znamená povolovat a utahovat celkem šest šroubů s matičkami – tři matky křídlové na kloubu spojujícím nohy s hlavou, tři šroubky s matičkami šestihrannými držícími rozpěry, které se, po sejmutí okulárového talíře, ukládají do kufříku taky zvlášť.

Dalekohled sám pak drží na dvou šroubech, při nasazování se ale musí strefit tyčka po straně i osa tak, aby svému nasazení navzájem nepřekážely.

Droboť se ukládá do papírové krabičky, odkud se zřejmě ráda ztrácí.

Pár matiček jsem musel nahrazovat z vlastních zásob.

Pořešil jsem to tím, že šroubky s matičkami ponechávám na rozpěrách, ale dlouhé šrouby s křídlovými matkami se s hlavou montáže zpět do kufříku nevejdou a na nohách překážejí.

Brzda po straně je celkem k ničemu, sice hezky brzdí pohyb dalekohledu ve výškové ose, ale pokud není napevno utažena, má určitou vůli, která umožňuje rozkmit, drobný pohyb jde v rámci rozkmitu zcela volně a dalekohled v nastavené pozici nedrží.

Po utažení je sice možné směrování ve svislém směru jemně šroubováním tyčky, ale jen v poměrně malém rozsahu, pro pohyb do stran podobný jemný mechanismus stejně neexistuje a celkově je to takové nešikovné.

Volba příslušenství tradičně nezklamala.

K dalekohledu jsou přiloženy tři okuláry, doufal jsem tedy, že z té řady plastových okulárů nabízených Sebenem, tedy 20, 12.5, 6.5 a 4 mm vyberou ty první tři, které by s dalekohledem mohly dávat nějaký smysl.

Místo toho někdo zvolil 4 mm okulár, který už smysl používat nemá.

76 / 700 f/ 9.2
Zvetseni:
minimalni (D/6) 12 x s okularem 57.5 mm
mirne (D/3) 25 x s okularem 27.9 mm
stredni (D/2) 38 x s okularem 18.4 mm
optimalni (0.7D) 53 x s okularem 13.1 mm
velke (1D) 76 x s okularem 9.2 mm
rozlisovaci (1.4D) 106 x s okularem 6.5 mm
maximalni (2D) 152 x s okularem 4.6 mm

Kvalitní tyto okuláry moc nejsou a krokem ke zlepšení je i jejich náhrada ultra levnými asférickými okuláry 23 a 10 mm, které celkově nejsou (i kvůli plastové oční čočce) nic moc, ale za ty peníze tady u levného dalekohledu skvěle poslouží a nahradí ty mnohem horší setové.

A do toho ještě „nezbytná“ 2x zvětšující Barlowova čočka a 1.5x zvětšující převracecí čočka.

Při maximálním nasazení tohoto plastového cirkusu by vycházelo zvětšení 525x, které se dá předpokládat u 300 mm dalekohledu, ale za použití kvalitních členů a rozhodně ne v plastovém provedení, a vůbec ne u této zrcadlové obdoby lidlskopu.

Výrobcem udávané zvětšení 152x je opravdu jen velmi teoretické, byť to skutečně dosažitelné by se mu za optimálních podmínek mohlo blížit.

Optimální podmínky tu ale nemáme, nejen kvůli poddimenzování montáže a dalších komponent v zájmu snížení ceny.

Při pohledu na večerní Venuši seznáme, když se dalekohled na montáži konečně přestane klepat, že pozorovaný obraz je dvojitý!

Dvě Venuše za cenu jedné by byl dobrý reklamní slogan, ale nám nejde o marketing.

Něco podobného jsem už jednou viděl, tam si výrobce do Newtonova dalekohledu f/4 troufnul dát sférické zrcadlo, takže se dá říci, že optický návrh byl špatně už v základu a špatné vybroušení s obřím astigmatismem to už jen dorazilo.

Tady by ale měl být teoreticky optický návrh v pořádku, při f/9 je už rozdíl zakřivení kulové plochy od parabolické plochy téměř zanedbatelný.

Jenže něco je špatně, kolimace nepomůže, i zde je zrcadlo špatně vybroušené.

Navíc v optické cestě nám stojí různé úchyty a držáčky, které zasahují do zorného pole, zvlášť držáček sekundáru je výrazně vidět.

Při rozostření je pak zorné pole výrazně zneokrouhlené až ledvinovité.

Tak nic, slušný dalekohled za nízké peníze se tentokrát nekoná.

A video?

Na to se můžete podívat ZDE.