Nejen herní konzole, ale i mnohé počítače využívaly cartridge jako paměťová úložiště.

Pro Commodore VIC-20 to dávalo smysl.

Však taky, navzdory reklamnímu sloganu “opravdový počítač za cenu hračky”, šlo v podstatě o jednoduchou videoherní konzolku, převlečenou za pomoci přidané klávesnice za počítač.

RAM měl počítač poměrně zvláštní množství 3.5 KiO, část z toho zabírala videoRAM, takže místa opravdu nezbývalo mnoho a uložení hry do ROM na cartridge tak bylo jasným řešením.

Pro nahrávání z magnetofonu nebo diskety bylo obvykle potřeba paměť výrazně rozšířit.

Samozřejmě se objevila i snaha udělat cartridge obsahující softwarovou sbírku, pěkným příkladem byla Behr-Bonz cartridge někdy z roku 2008, obsahující 127 her z let 1981-1984.

Zcela ji ale zastínila cartridge z počátku roku 2009, Mega Cart.

Ta nejen že obsahuje skoro všechen software, který do té doby vyšel, tedy jak distribuovaný na cartridgích, tak i ten z kazet a disket, a to včetně dem do té doby vzniklých, ale i možnost navolit si rozšíření RAM.

Ovládání je jednoduché, pro hráče ideální.

Poněkud složitější, více pro programátory byla Final Expansion III.

Ta v některých verzích obsahovala i zabudované zařízení SD2IEC, nahrazující disketovou jednotku SD kartou.

Vzniklo několik utilit využívajících její obří RAM, například pro možnost přepínat se mezi několika spuštěnými programy, či jako běžný RAMdisk.

Diskový loader neumožňoval procházení souborů na SD kartě, ale vyžadoval ke každému spustitelnému programu nebo hře informační soubor, který určoval, pod jakým názvem se má vypisovat položka v menu, který je spouštěcí soubor a v jaké paměťové konfiguraci se má spouštět.

Podobně ROM nebyla přednaplněna hrami, ale uživatel si ji sám naplnil programy a hrami, které chtěl spouštět, znovu s podobnými informačními daty určujícími název položky a potřebnou paměťovou konfiguraci.

Cartridge rozšiřovala i Basic o DOS Wedge a zrychlený loader.

O těchto cartridgích jsem samozřejmě už dříve psal.

Podobným počinem byla i Ultimem, podobná Final Expansion III, ale s větší pamětí – Mega Cart měla 2 MiO ROM, Final Expansion III měla 0.5 MiO RAM a 0.5 MiO ROM, Ultimem pak 1 MiO RAM a 8 MiO ROM.

Kvůli obtížné sehnatelnosti těchto cartridgí (zvlášť obtížně se lze dostat k Mega Cart) vznikla nedávno ještě jedna podobná cartridge.

Penultimate Plus si neklade přehnané cíle, ale spíš se snaží o uživatelskou jednoduchost a přívětivost.

Softwarových titulů obsahuje asi jen 70, ale protože se dá nahrávat ze SD karty, ničemu to nevadí a tituly chybějící v ROM se prostě nahrají výběrem z obsahu SD karty.

A je jasné, že doplňování nových titulů na SD kartu je jednodušší než jejich nahrávání do ROM.

Dokonce vznikla zjednodušená verze této karty pod názvem MaxRAM, která na zabudovanou sbírku software zcela rezignuje, jen nabídne vybrat si paměťovou konfiguraci a pak rovnou zvolit soubor ze SD karty ke spuštění.

Na Commodore 64 už nebyla situace tak jednoznačná.

Velká RAM umožnila distribuci software na kazetách a disketách, zvlášť v ekonomicky slabší Evropě, pro kterou byly cartridge jen zbytečně drahý hardware.

Byla sice vydána řada cartridgí, ale většina vznikla v době uvedení herní konzole Commodore 64 Games System, což byl vlastně Commodore 64 bez klávesnice v podobě herní konzole, tedy filozofický opak toho, co představoval VIC-20.

Software na cartridgi se ale dodával tehdy, když bylo potřeba doplnit software i o nějaký hardware, jako přídavnou RAM a ROM (DTP editor PageFox) nebo rychlejší procesor (Final Chess).

Už před nějakou dobou vznikla velkokapacitní cartridge EasyFlash, do které je opět možné nahrát celou sbírku her.

Nebo její kapacitu využít pro jedinou rozsáhlou hru.

Tento koncept využil třeba Prince of Persia a v dnešní době si jen opravdu můžete koupit na cartridge – jak jsem zjistil, je to opravdu “jen” převlečená EasyFlash s nálepkou Prince.

Zajímavým počinem je ale “dvojcartridge” s adventurami od LucasArtu, Maniac Mansion a Zak Mc Kraken.

Nejen, že se na ni vešly obě původně diskové hry, ale mají i předělaný systém ukládání.

Hardwarovým základem je ale samozřejmě opět EasyFlash.

Na cartridge se podívejte ve videu TADY.