VideoCast: Kernkompetenz a No Hard Feelings

Dvě dema pro Apple II GS – jedno má problém běžet s vytuněnou turbokartou, druhému stačí zcela holý počítač.

Už jsem tu o tom psal a mohli jste se podívat ve videu.

Někdy rozběhat demo na počítači, pro který je určené, může být dost obtížné.

A týká se to i jakéhokoli jiného software.

Stačí, že autor používá emulátor a myslí si, že když to poběží v emulátoru, poběží to i na skutečném počítači – a ono houby, přátelé, neboť emulátory jsou, jak známo, nedokonalé a jejich předlohy, jak známo, taky.

To se podařilo i německé demogrupě Ninjaforce na akci Revision 2017.

Demo Kernkompetenz běhalo krásně, ale jenom v emulátoru.

Případně s kartou ZipGSX, která běží na hezkých 8 MHz, ale tu každý nemá.

Já si sice mohl posloužit skvělým výrobkem Transwarp GS, který je ale normálně taktovaný na 7 MHz a demo nevezme.

Jde ovšem přetaktovat výměnou cache RAM za rychlejší, výměnou GAL čipů a nainstalováním ventilátoru, aby přehřívající se přetaktované GAL čipy netrpěly nestabilitou, a pak, za předpokladu že vypnete přerušení od sítě Apple Talk, které taky žere nějaký čas, by na něm zmíněné demo mohlo jít spustit.

Věřte mi, že ani se zapnutým IRQ, ani bez ventilátoru mi to prostě nešlo.

Přetaktovaný Transwarp GS je ovšem nestabilní, demo se s ním stejně na tři pokusy ze čtyř v půlce zhroutí, a s Transwarp rychlostí ani nenabootuje systém ProDOS, rychlé cvrlikání na sběrnici mu asi vadí.

Nicméně, pokud si dáte tu práci, urychlíte si Transwarp GS, nabootujete s vypnutou Transwarp rychlostí, pak Transwarp zapnete a spustíte demo, pak máte šanci, že se vám podaří shlédnout je celé.

A ano, trvalo mi to tři roky.

Včetně toho, že jsem mezitím Transwarp GS posílal do Reactive Micro na upgrade, výměnu GAL čipů za rychlejší variantu, a taky mi tam mou novou rychlou 32 KiO cache vyměnili zas za jinou rychlou 32 KiO cache.

(Mimochodem i replika turbokarty se u nich dá objednat, otázka je, jak dlouho na ni budete čekat.)

A to se, pokud s tímhle vším uspějete, musíte ještě potýkat s drobností, že demo má problém naběhnout z moderního úložiště s CF kartou, které SmartPort jenom emuluje.

To musíte nejprve nabootovat ProDOS s nějakým spouštěčem (Bitsy Bye) a v něm teprve demo spustit, aby naběhlo a nezaseklo se na začátku načítání.

Ještě že na tenhle trik někdo přišel.


(zdroj)

A pak tu máme pravý opak.

Žádné turbokarty.

Žádné ladění hardware, cache pamětí nebo chlazení.

Prostě jen holé Apple II GS, spustím demo a ono to běží, přátelé!

Už jsem o něm psal, jde o demo kombinující grafiku od Fatdog Productions s animací z dema ST-NICCC 2000 od Oxygene pro Atari ST (která byla mimochodem už portována leckam, včetně BBC Micro nebo Gameboye).

Tím demem je No Hard Feelings od Ninjaforce.

V tomto případě je ale potřeba varovat – demo se načte a pak to bliká.

A nic se neděje.

Jen to bliká.

Už si říkáte, že je asi něco špatně, jinak by demo začalo a takhle by to neblikalo.

Ale není nic špatně, jen je potřeba dlouho, ale opravdu dlouho, dlouho počkat.

Rozbalit tři megabajty dat na 2.8 MHz, to není úplně hned.

Ale demo pak jede.

Tak abyste nemuseli ladit svůj vlastní Apple II GS, shánět krystal, vyměňovat cache, pojďte se podívat aspoň na video.

Máte tu v jednom videu obě celá dema!

A žádný emulátor, všechno poctivě vydřené.

Tak tedy, video je ZDE!

No jo, je to nuda, nuda, šeď, šeď, ale tak zase se na to dívat přeci nemusíte, ne?


(zdroj)