Pokračování VR brýlí pro osmibity.
A tentokrát s doprovodným videem.

Minule jsme zjistili, že brýle VR64, které jsem začal pro Commodore 64 stavět, s Commodore 64 nefungují.

Várku pro Commodore 64 ještě zkusím vyrobit.
Kvůli přísnějšímu výběru komponent ale vyjde dražší. Stejně tak po nakoupení součástek první várky mi už na druhou moc nezbývalo, nakoupil jsem tedy menší počty a nedošlo tak k dostatečnému rozředění ceny dopravy.
(Zvažuji tedy pro případnou další várku získat peníze tím, že bych tak za dvacet tisíc prodal motorku.)
Teprve ale čekám na displeje, takže ověřování, zda opravdu ty, co jsem objednal, budou fungovat s PAL verzí Commodore 64, nás teprve čeká.

Naštěstí už rozpracovaná první várka funguje s jinými velkými platformami – úspěšně jsem brýle testoval s osmibitovým Atari a na ZX Spectru.

Finální rozpočet ještě nemám (není ještě zakoupeno vše, třeba zdroje pro C64 verzi, ještě jsem nepřipočítával clo a DPH, …), ale levnější verze pro Atari a ZX by se mohla vejít do 1300 za kus (a pokud bych nakoupil na výrobu opravdu velkého množství, třeba 50 kusů, věřím, že bych se dostal se vším všudy, i krabicí, tištěným manuálem a CD se software, k hranici tisícovky).

Měl jsem štěstí, že se mi podařilo najít kvalitní (ale přitom ještě docela levné) brýle a s množstevní slevou displej, který do brýlí (po opracování plastů) slušně pasuje.
(Moje spokojenost ale ještě není 100 %, s úpravou plastů chci ještě experimentovat.)

Zhotovení prvního kusu je vždycky zdlouhavé (chce to know-how a prostě si to předem vyzkoušet), ale čím větší množství se dělá, tím lépe to pak ke konci jde.
Dokonce si myslím, že bych mohl (pokud se první várky podaří prodat) objednat opravdu pořádné množství dílů na ještě větší várku třetí.

Jak composite video signál, lezoucí z osmibitů (hlavně z mého Atari, které dává rozmazaný obraz i na normálních obrazovkách), tak dekódovací elektonika 5″ displeje nestojí za moc, výsledný obraz není úplně ostrý. Při pohledu z dálky se písmena dají dobře číst, ale zvětšení Google brýlí je takové, že je vidět jednotlivé barevné elementy displeje a zvětšená písmena se čtou špatně.
Na to samé si ale stěžují uživatelé levnějších Google cardboard brýlí i při použití telefonů s displeji s mnohem větším rozlišením, než má 5″ displej, který jsem použil. Takže nemůžu říci, že by měl být zážitek na osmibitu nějak znatelně horší, než třeba na Androidu.

Tu ale máme jiný problém: periferii bez programového vybavení.

Ani pro ZX Spectrum, ani pro Atari neexistuje ani jednoduchá hra, která by 3D obraz nějak využívala a byla pro brýle vhodná.
Celá virtuální realita se tak ze zajímavé periferie, se kterou se dá blbnout, mění v něco, co se dá tak akorát strčit do vitrínky.

S programovým vybevením pro Atari já neudělám celekm nic (i když je možnost vytvořit něco v kompilovaném Basicu), to nechám na ataristech.
Víc mne mrzí, že momentálně nejsem schopen vytvořit nic ani pro ZX Spectrum. Nejen pro nedostatek času, ale nemám funkční ani vývojový cyklus – ZX Evo mám nefunkční (nepomohly mi ani pokusy flashnout firmware) a na jiné Spectrum nejsem momentálně schopen přenášet soubory z Macu.

Přitom největší Jimova zásluha o VR64 podle mne spočívá v tom, že věc nenechal skončit ve stadiu akademických pokusů „proof of concept“ s možností zobrazovat si konvertované 3D obrázky, ale že vytvořil opravdu prakticky hratelnou 3D hru (i když se základní myšlenkou jednoduchou).

ZX Spectrum:

VR brýle jsme zkoušel se ZX Spectrum+, časování obrazu by tedy mělo být to nejpůvodnější, jak je Sinclair vytvořil.

Bohužel využívá Spectrum poměrně malou plochu obrazovky (má opravdu hodně široký border).
Využitelná je celá výška obrazovky. Je tedy jasné, že okno, ve kterém lze zobrazit 3D obraz, bude orientované na výšku.

Při nastavování displeje mi vyšlo, že pravé zorné pole začíná 25. sloupcem (resp. od 25. pole se přestává krýt s borderem a kryje se levým zorným polem).
Protože sloupce jsou číslovány 0-31, vyplývá z toho, že oblast, kterou lze využít pro 3D obraz, je široká 7 sloupců!

(Na Commodore 64 je podle původního autora využitelná oblast široká 19 sloupců, 2 sloupce v centru nejsou použity.)

Neznamená to, že pro jiné účely nejde zbytek obrazovky využít.
Nepřekrývající se oblast lze použít třeba pro panel, který bude vidět jen jedním okem (a v druhém zorném poli se krýt s borderem), takže nebude trojrozměrný.

Základní logika 3D obrazu je jednoduchá – věci nahlížené v pravém zorném poli jsou nahlíženy víc zprava a v levém více zleva (takže ty blízké jsou blíže ke středu, rozjeté proti sobě o potřebný počet pixelů).
Dobře by to mohlo být vidět na screenshotech ze hry Street Defender.
Případně na tomto videu, které by při promítání na mobil vložený do brýlí Google cardboard mělo zobrazovat 3D obraz ze hry.

Atari 800:

Osmibitové Atari se jeví pro virtuální realitu pomocí Google cardboard, tedy VR64, jako vhodnější platforma.
Má mnohem větší plochu pro zobrazovaný obraz.
Už tak úzké okraje je možné proti standardnímu zobrazení ještě ubrat a plochu obrazu tak ještě více zvětšit.

Podle dosavadních pokusů – při základním nerozšířeném zobrazení v Basicu po zapnutí (což je celková šířka obrazu v editoru Basicu 38 sloupců) – vychází překrývající se oblast na 13 nebo 14 sloupců.
Předpokládám, že při rozšířeném obrazu a správném vycentrování displeje (aby se obě krajní oblasti co nejlépe překrývaly i v rozšířeném režimu) by to mohlo být ještě více.

Tady bych měl požádat ataristy o pomoc, respektive vytvoření alespoň jednoduché demonstrační hry, která by ukazovala, jak 3D obraz v brýlích na Atari vypadá.
Já sám totiž takový software pro tuto platformu dohromady jednoduše nedám.

Závěr:

Budeme mít k dispozici brýle VR64 pro Atari a ZX Spectrum, v nenulovém množství.
Cena by mohla být kolem 1300, při dostatečně velké objednávce dílů pro další várky by se to mělo zdařit i levněji.

Potřeba by byl ovšem nějaký software, aby se dal přidat k distribuci v základu!

Trochu dražší varianta pro Commodore 64 by mohla být v omezeném počtu kusů časem taky.

A komu se nechce čekat, může si podle návodu postavit brýle sám.
A hlavně napsat nějakou tu 3D hru!

A nyní slíbený VideoCast:
Video naleznete ZDE.