A vůbec, kolik kompilátorů na ZX Spectru znáte?
Kompilátory Basicu ani není třeba počítat, alespoň jeden vznikl i v Čechách.
Pomněte na IUC-88+ (popis je v ZX Magazínu 6/1992), případně SRP (Super Rychlý Překladač z nabídky firmy Hellsoft, zmíněn v ZX Magazínu 7/1990 – i když v tomto případě může jít o úpravu zahraničního kompilátoru, třeba USCHI Compileru).
Máme tu stařičký, napůl v Basicu psaný M-Coder převzatý ze ZX81 a M-Coder II, integer kompilátory HiSoft Colt, už zmíněný USCHI Compiler, Softek Integer Compiler a pozdější desetinný Softek FP, polský TOBOS FP (o kterém si nejsem jist, zda nevychází ze Softeku), skvělý HiSoft Basic a nesmíme zapomenout na Laser Basic (což sice bylo rozšíření Basicu ne nepodobné různým Mega, Beta nebo Sigma Basicům, velmi komplexní a obohacující Basic hlavně o práci s grafickými objekty, ale existoval k němu i kompilátor Laser Compiler).
Pak jsou tu kompilátory jazyků jiných, jako Mira Pascal a HiSoft Pascal (v různých verzích včetně kazetové HP4T) či jeho (snad české, Adámkovo) rozšíření o editor a 64 znaků na řádek HP-80 (český Mikrobáze Pascal bohužel nejspíš není kompilátor).
Kompilujícím jazykem je i Mira Modula-2.
Dalším zajímavým kompilátorem je ukrajinský kompilátor jazyka Coloss, který je navíc napsaný sám v sobě!
(Ovšem problémem Colossu je dokumentace – číst ruské texty sice dokážu, ale pochopit z nich principy toho jazyka ne.)
A na jazyk C nesmíme zapomenout!
Ano, i HiSoft C na ZX Spectru kompiluje (pozor, snadno se splete s Hi-Tech C pro CP/M).
Kdysi jsem je shrnul ve starším článku.
Jeden mi tam ale chyběl.
A to slovenský C’ compiler z roku 1990.
Pokud lze věřit úvodnímu obrázku, mají jej na svědomí KAMASOFT – L. Karrach a T. Martinec.
Program se na internetu vyskytoval už dřív, ale nebylo k němu ani zblo informací a uznejte, že tak složitá věc, jako kompilátor programovacího jazyka, se bez návodu ovládá relativně obtížně.
Informace jsou zatím velmi stručné, ale dá se s tím už pracovat a něco dál objevovat.
Předně, C’ compiler není úplně kompilátor C (ten apostrof je tam důležitý).
Je to ale jazyk C velmi podobný, nebo Tiny C, takové zjednodušené C.
Nejde třeba vkládat jiné zdrojákové soubory, ale je možné přilinkovávat funkce z už předkompilované knihovny.
Kompilátor obsahuje rovnou i editor, který se ovládá stejně jako editor assembleru Laser Genius.
Pokud se na obrazovce objeví menu, ovládá se pomocí kláves Q, A, M a trochu nestandardně N (jako “zpět”).
V hlavním programu najdeme tuto nabídku:
EDITOR – práce se zdrojovým textem, obsahuje podmenu:
– EDIT – vstoupí do editoru
– NEW – založí nový text
– BLOCK – práce s blokem (ale nepochopil jsem, jaká)
– PRINT – tisk textu na tiskárnu
PROJECT – k uložení nebo načtení zdrojového kódu nebo knihovny či funkce, má podmenu:
– LOAD – načte zdrojový text
– SAVE – uloží zdrojový text
– VERIFY – bez ověření to na kazetě nejde
– LIBRARY – přihrání knihovny
COMPILE – vlastní překlad zdrojového kódu, má podmenu:
– RUN – spustí přeložený program
– ANALYSE – kontrola syntaxe bez překladu
– CODE – zkompiluje kód
– INFO – vypíše název a autory programu
EXIT – vyskočí z programu.
Příkazy editoru se vybírají po stisku EXTEND počátečním písmenem zobrazeným v liště (Start, End, Del, Copy, Find, Name, Put, Mrg, Quit).
V editoru se, pokud na editor Laser Genia nejste zvyklí, ovládá kurzor kurzorovými klávesami.
Caps Shift + 4 je skok na načátek, Caps Shift + 9 na konec textu.
Ke stránkování slouží Symbol Shift + Q (nahoru) a Symbol Shift + E (dolů).
Caps Shift + 0 maže znak před kurzorem, Symbol Shift + 0 maže znak za kurzorem, Symbol Shift + D maže do konce řádku, Caps Shift + 3 smaže řádek celý.
Symbol Shift + W vloží mezeru, Symbol Shift + I vloží řádek.
Některé znaky se vkládají takto:
{ – Symbol Shift + F
} – Symbol Shift + G
[ – Symbol Shift + Y
] – Symbol Shift + U
Samostatně stojí program Lib.Maker, který slouží k manipulaci s knihovnami funkcí:
DELETE – vymaže zvolenou funkci
RENUM – přejmenování funkce
LIST – vypíše seznam funkcí a délky jejich kódů
SAVE – uložení knihovny
LOAD – načtení knihovny
VERIFY – kontrola záznamu na médiu
MERGE – přihrání další knihovny
CODE – přihraje do knihovny zkompilovanou funkci
INFO – vypíše název a autory programu
EXIT – vyskočí z programu.
S programem se dodává jedna hotová knihovna, která obsahuje následující funkce:
PEEK (2 bajty)
CALL (1 bajt)
CLS (3 bajty)
POKE (17 bajtů)
POINT (27 bajtů)
PLOT (13 bajtů)
INKEY (13 bajtů)
PRINT (87 bajtů)
PAUSE (5 bajtů)
Vedle této knihovny je k dispozici i několik zkompilovaných funkcí v samostatných souborech (všimněte si, že funkce AT v knihovně LIB++ není):
PEEK (6 bajtů)
AT (26 bajtů)
PRINT (87 bajtů)
Knihovna se, kromě odstraňování a přidávání funkcí, nedá vlastně upravovat a nedá se načíst do editoru jako zdrojový kód.
Bohužel mi není jasné, jak vlastně jednotlivé kompilované funkce vznikají, jak Lib.Maker pozná, jak se jmenují a jaké mají parametry.
Podívejme se tedy nyní na samotný jazyk.
Je podobný C, trochu jednodušší, podobně jako C podporuje volání funkcí s parametry a obsahuje podobné zabudované operátory.
Podporované příkazy jsou:
if () { ... } else { ... }
for i=1; i<10; i++ { ... }
while (i<10) { ...; i++; }
do { ...; i++; } while (i<10);
continue;
break;
goto <label>
<label>:
switch () {case <podmínka 1>; { ... } <podmínka 2> { ... }}
inline <konstanta1>, <konstanta2>, ...;
Definice funkcí:
func <jméno> (<param1>, <param2>, ...); {return <hodnota> ;}
Aritmetické operátory:
+, -, *, /, % (modulo), ++, –
(prefixové i postfixové)
Logické operátory:
<, >, >=, <=, !=, ==, &&, ||
(and a or)
Bitové operátory:
<<, >>, &, |, @
Přiřazení:
=
& adresa proměnné
Struktura programu ve zdrojovém textu je následující:
(deklarace proměnných int 0-65535, char 0-255)
declare
int i, i2;
char c[10];
merge <seznam funkcí vytvořených v programu Lib.Maker, např. print(), peek(), poke()> ;
{
<tělo hlavního programu>
}
Ukázkový program (bez vkládaných funkcí) vidíte na screenshotu.
Dobrý večer pane Dexi, už je po půlnoci a já si stále marně lámu hlavu, jak je to v C’ překladači pánů Karracha a Martince s použitím funkcí určených klíčovým slovem merge… 🙁 Na internetu nemůžu nikde najít nic víc, než co tu máte popsáno Vy případně co má KAMASOFT přímo na svých www stránkách. Onen ukázkový program na zápis do Video-RAM ZX Spectra mi v emulátoru funguje, ale jakmile se snažím použít nějakou ‘externí’ funkci jako např. peek(), tak mi překladač stále hlásí ‘Symbol not found’ nebo ‘Name not found’ (teď nevím z hlavy přesně – po tolika pokusech už jsem trochu unavený…). Všiml jsem si, že v souboru .TAP je knihovna pojmenována jako LIB.++ , kdežto přímo na www stránkách KAMASOFTu (v .PDF soboru) je nazvána bez tečky jen jako LIB++ – jaké má být správné jméno? A dále – když jsem se jméno této knihovny pokoušel v programu Tapir přejmenovat, tak jsem zjistil, že její typ bloku je uveden jako Character Array, což Tapir pak odmítal (samozřejmě) uložit pod více-písmenným názvem (povolí jen jedno jediné písmeno v názvu). – Že by to byla nějaká (z dalších) ochran, co tam KAMASOFT má? Ach jo – království za pořádnou dokumentaci! Nějak to trasovat v debuggeru se mi to teda už vážně nechce… :-/ Zjistil jste mezitím něco víc Vy nebo také ne? Díky předem za případné info a odpovědi, Pavel G.
P.S. na YouTube mám přezdívku Gloslyk a zajímám se (jak už asi tušíte) o různé retro a/nebo historické počítače, OS, programovací jazyky atd.. Což mne zavedlo i na Váš YouTube kanál “Dexovo Hexadecimální doupě”, kde máte úžasné informace! Díky za to. Všiml jsem si ale, že v (?asi v poslední době?) označujete či vydáváte videa v režimu určeném jako obsah pro děti, tím pádem se pak nedají přidávat do vlastních seznamů (a možná ani komentovat). To děláte záměrně? – Pokud ano, a je to třeba právě kvůli lidem jako já, kteří si ‘sosají cizí’ obsah do svých veřejných či soukromých seznamů viedí (Play-listů), tak to mne mrzí – to jsem nevěděl či netušil, že by to mohlo někomu vadit. Koneckonců jsme lidi a můžeme se případně dohodnout na tom, že některá z Vašich videí ze svých seznamů ‘stáhnu pryč’ t.j. buď je smažu úplně nebo je aspoň přesunu do soukromých seznamů, OK? Díky za pochopení, Pavel.
To záměrně nedělám, to je nějaká americká joutubovina. Při uploadu videa se nastavuje, zda má být obsah přístupný i dětem, pochopil jsem to tak, že opakem je porno jen pro dospělé, což nechci.
Zkusím to zrevidovat, ale není mi tedy jasné, co tam mám vlastně nastavit a co to pak způsobí. Je pro děti, není pro děti?
Tak jsem to kontroloval a chyba musí být na straně YouTube.
U mne (v YouTube studiu) žádné omezení věkem není (při vyhledávání pomocí filtru mi to jako omezené věkem nebo jenom pro děti, ale ani jen pro dospělé neukáže žádné video).
Podle mne jde o nedostatek programu Tapir.
Někdy prostě se používal i jiný typ než ty čtyři základní, ba i třetí parametr nějak nestandardně (viz počet nenulových bajtů při ukládání z PackMakeru/Mr.Packu).
Typ char array nebo num array používaly pro svoje data i některé programy, například hudební editory (nejsem si jist, ale viděl jsem to buď u ZX-7, nebo slovenského SoundTrackeru), samozřejěm bez omezení délky jména.
V mé .tap se knihovna jmenuje LIB.++, nahraje se z menu povelem PROJECT, LIBRARY. Na jméno souboru se mne to ani neptá.
Jen mne mrzí, že se člověk v tom IDE nemůže podívat, jaké funkce knihovna obsahuje…
Dobrý večer (opět) pane Dex-i, to je milé překvapení! 🙂 Už jsem myslel, že se má ‘sáhodlouhá’ odpověď včera nikam na ?Váš? server neuložila.. Aha, tak s tím YouTube a tzv. dětským obsahem je to tedy jen nedorozumění resp. jako píšete – asi chyba na YouTube. Já YouTube používám už dlouho, ale stále ho pořádně neznám a hlavně ho využívám více-méně jen pasivně (zatím jsem se neodvážil/netroufl přidat žádné vlastní video). Co mě ale u něj mrzí, je to, že když už mám v nějakém seznamu zařazené nějaké fakt zajímavé video, tak ho buď oni anebo autor videa po nějakém čase může jaksi bez varování smazat, čímž pak zmizí i z mého seznamu, jenže ono to zmizí úplně všechno včetně nějakých meta-informací jako je název, délka videa, datum publikování atd., takže pak to zajímavé téma nemůžu najít ani dodatečně pomocí Googlu… Už jsem to na YouTube tuhle psal jako nápad či připomínku, aby tam nechávali aspoň nějaké ty meta-data, ale zatím se mi k tomu od nich nikdo neozval.. I když ono – po pravdě – tohle je asi obecně ‘problém’ celého Internetu, že i když si člověk léta letoucí buduje svůj seznam záložek (BookMarků) s URL adresami, tak pak daná www stránka občas bez milosti zmizí (i když – někdy se dá využít aspoň tzv. Internet Archive či Internet TimeMachine atd. atp.).
Ale zpět k našemu tématu – aha, to mě nenapadlo, že to může být buď jen nedostatek či přímo i nějaká chyba v programu Tapir. Vida. P.S. Znáte a můžete mi doporučit třeba i nějaký jiný podobný program pro editaci .TAP souborů pod Windows (ideálně tedy opět zdrama jako FreeWare či OpenSource)? Díky opět předem. Chování PackMakeru/Mr.Packu ohledně počtu nenulových bajtů jsem neznal. Díky za info. Tak do hloubky zas (bohužel) nástroje okolo ZX Spectra (a/nebo jeho emulátorů) neznám. Co si ale ještě z popisu Didaktiku Gama (či z manuláu k Didaktiku M, který jsem onhedá mimochodem přepisoval od pana Holčapka z formátu HTML do OpenOffice .ODT resp. pak vyexportoval i do .PDF souboru 🙂 ), pamatuju, tak v ROM ZX Spectra je možnost (rutina), kterou lze ukládat samostaný ‘blok’ či jak to říct, který má červeno-modrou a okamžitě modro-žlutou fázi proužků v okraji TV obrazovky (borderu) jaksi časově pohromadě, bez žádné tiché pasáže. Takže pak předpokládám, že i speciálně napsaný program v assembleru Z80 pro ZX Spectrum si to může zase nahrát (a ‘hlavičku’ vnitřně interpretovat) přesně tak jak chce&potřebuje, to je (mi) jasné.
Ano, zkoušel jsem knihovnu LIB.++ zavést do paměti RAM toho editoru či IDE stejnou posloupností příkazů jako Vy – napřed PROJECT a pak LIBRARY, ale stejně mi pak nejde C’ program přeložit a ano asi tuším, kam tím míříte – v tom IDE pak po provedení toho příkazu LIBRARY člověk bohužel nemá žádnou zpětnou informaci o tom, zda se to (něco) vůbec v pořádku načetlo nebo ne (natož aby se jeden mohl podívat na seznam zavedených/načtených funkcí). Co mi ale fungovalo dobře bylo načtení knihovny LIB.++ v předem samostatně zavedném ‘knihovníkovi’ tj. v programu LIB.MAKER . Vím to proto, že pak v tom LIB.MAKER-u bylo možné příkazem LIST vypsat (vylistovat) seznam právě načetných funkcí. Ještě zpět k samotnému C’ IDE – pracuju s emulátorem lnxSpectrum a při prvních pokusech jsem měl vždy zapnuté maximálně rychlé nahrávání z virtuální .TAP kazety, kde v horním řádku při pokusu o příkaz LIBRARY vždy něco hodně rychle probliklo (nějaký asi nápis), tak jsem to zrychlování pak na další pokusy vypnul úplně a zkoušel to nahrávat vždy ‘jen’ s původní rychlostí 1:1 k reálnému času, tím jsem přišel na to, že taky dost záleží na tom, na jaké pozici (na začátku kterého bloku dat) je právě před příkazem LIBRARY ta virt. kazeta nastavená (‘přetočená’), protože když jsem jí nastavil na 11. (počítáno od 1) blok jménem “peek”, tak barevné proužky šly jen po dobu načítání bloku s hlavičkou, ale né už přes 12. blok s vlastními 5 bajty strojového kódu té funkce peek – ten to prostě ignorovalo (nechtělo načítat). A – ano – samozřejmě jsem napřed zkoušel pozoci bloku na kazetě nastavit na 9. blok jménem LIB.++ , ale to (pak) vedlo na chybu při překladu. Tak si říkám – odkud máte Vy své informace? Přímo od pánů Karracha a Martince (myslím jako jestli jste se jich ptal nějak přímo Vy sám), anebo je to ‘jen’ ze slovenštiny do češtiny přeložený obsah těch jejich www stránek potažmo .PDF souboru? Mířím tím tam, jestli je to opravdu už všechno, co je KAMASOFT schopen k tomu dodat, najít či si ještě (po tolika letech) vzpomeout… – Jinými slovy zda by (ne)stálo za to, ‘spáchat’ znovu dotaz na jejich www stránkách https://lacak.users.sourceforge.net/kamasoft.html resp. přímo zde: https://lacak.users.sourceforge.net/contact.php ? Zatím zase nashledanou a ‘8-bit 4-ever’! 😉 Pavel.
V kontaktu s autory nejsema na webu toho mají málo, je to jen syntéza dostupné dokumentace ( https://cs.speccy.cz/programs/C_Compiler.pdf ) a zkoušení.
Ono je vidět, že soubory pro knihovníka jsou dvou druhů, jednak ten Character array (LIB.++), jednak binární jednotlivé funkce.
V návodu sice píšou “LIB++”, ale na pásce je uloženo opravdu “LIB.++”.
Funkce AT v knihovně LIB.++ není, dá se přidat tak, že nahrajeme v knihovníkovi pomocí LOAD knihovnu LIB.++ a pak pomocí CODE přihrajeme funkci AT, která se ke knihovně přidá (možno ověřit pomocí LIST).
Pokud se výsledná knihovna uloží, uloží se zase jako character array.
Proto to taky do IDE nechtělo načítat tu funkci peek, ta je v binární formě pro přihrání pomocí CODE do knihovníka, zatímco IDE očekává knihovnu jako Character array.
Jak se vkládají funkce do kompilovanho programu je sice popsáno, ale není mi jasné, jak by bylo možné vytvářet nové, zvlášť, pokud to má být něco, co má přebírat nějaké parametry.
Tříbajtová funkce CLS (jp na CLS rutinu v ROM) zabírá i se svým třípísmeným názvem a dalšími parametry celkem 12 bajtů.
dokumentace by se zdálo, že se funkce dají vytvářet přímo pomocí základního IDE místo hlavního těla programu.
Rozumím. Uvisím(e). Ještě se rozmyslím co a jak ohledně toho dotazu přímo na ‘adresu’ firmy KamaSoft. Děkuju za další informace a myslím, že to můžu ‘jen’ potvrdit. Taky se mi zdá, že ten knihovník LIB.MAKER používá dva různé typy ‘souborů’. A dál jsem také zkoušel v IDE vytvořit a přeložit nějakou funkci přes klíč. slovo func, ale marně – překladač hlásí chybu..
Jinak – nevěděl jsem, že byl ‘teď’ další ByteFest. To mě mrzí, prošvihl jsem to… Tak třeba možná zase za rok? Cca před rokem jsem si přivezl (z domu po rodičích, který jsme nedávno prodali) svého starého Didaktika Gamu (a ještě magneťák Tesla SP-210), ale bydlím(e) teď ve starším vesnickém domě, kde je dost vlhko a prach a tak přemýšlím co s tím ‘Didoušem’ udělat. Děti na to bohužel moc nejsou a já bych ho ještě aspoň 1x v životě viděl rád v provozu (funkční). Nevím v jakém stavu je teď a co z různých YouTube videí vím, tak bude určitě potřeba zkontrolovat a příp. vyměnit některé elektrolytické kondenzátory + vyzkoušet napájecí zdroj (u magnetofonů je zase třeba vyzkoušet a vyměnit gumové řemínky, ačkoliv SP-210 má snad jen jeden, ostatní je řešeno přítlačnými kolečky?). Měl jsem vystudovanou střední elektro-průmyslovku v Pardubicích, ale to bylo ještě v letech 1990 až 1998 (dělal jsem ještě Vyšší technickou školu jako nadstavbu). Doma tu mám někde ještě i pájku, ale je to ‘jen’ trafopájka, pak ruční odsávačku cínu (ale ta už nevím ve které je krabici). Jo -a- taky jsem pořídil v LIDLu nějakou tu mikro-pájku, ale moc zkušeností s ní (bohužel) nemám.. Prostě – nějaké vybavení sice mám, ale moc dobré ne a vlastně ani pořádný stůl natož nějakou dílnu. Nevíte náhodou o někom kdo by měl potřebné vybavení, zkušenosti a možnosti dát se do takové údržby či opravy? Ideálně, kdybych to u něj mohl provést sám či alespoň ‘přihlížet’ na jeho práci (vidět rozebraný Didaktik atd.). Pak mám (zatím) v plánu ho buď věnovat (či prodat) do nějakého muzea či někomu do osobní sbírky, ale hlavně do dobrého (‘skladovacího’) prostředí bez prachu a vlhka. Podle toho, zda si ho nechám nebo ne bych se rozhodl pro jeho příp. další úpravy a modifikace (vylepšení). Když si ho nechám sám, tak bych asi rád udělal nějaké úpravy co se týče rozpojení řídících signálu Z80 od vnitřní sběrnice hlavně směrem k ROM a RAM pamětem (MREQ, IORQ, RD a WR) tyto bych vyvedl někam ven na nový konektor, do kterého by se normálně dávala ‘jen’ záslepka s průchodkami zpět, ale v případě potřeby by se sem dalo zapojit nějaké nové zařízení/rozšíření typu více paměťových bank připojených externě atd. Pokud bych ho ale dával někomu dál, tak bych rád zachoval pokud možno původní vzhled a funkce, jenom ho dát (zas) do funkčního stavu. Osobně mám spostu nápadů a plánů, co by se s ním dalo ještě (u)dělat, ale jak už jsem psal výše – ‘zbytek’ rodiny by to asi neocenil a pak taky toho času není moc nazbyt. Namátkou jen pro ilustraci/zajímavost: zkusit udělat hardwarovou ochranu pamětí RAM pro využití multitaskingu (např. 8 bank RAM-ky, každá zvlášť pro ‘až’ max. 8 úloh či ‘procesů’), také mi z původního desktop PC zbyla externí mechanika Iomega ZIP 100 s připojením přes paralelní port, což by bylo super na to ‘rozlousknout’ nějaký ten SCSI protokol co běží po rozhraní CENTRONICS-u a pak to zkusit připojit jako záznamové médium (100 MB) právě k Didaktiku; anebo bych rád (u)dělal nějaké experimenty s možností urychlení záznamu na klasickou audio Compact Tape Cassete, ale buď s vyšší baudovou rychlostí záznamu, anebo (a to se docela divím, že to za celou tu dobu skoro nikoho nenapadlo) – proč nahrávat jen monofonně, když je tu možnost využít 2 kanálů naráz u nějakých stereo mangentofonů, to už by ale vyžadovalo přidat nějaký malý externí hardware, jako např. podle mě dost geniální nápad firmy CodeMasters, kteří (pokud se nepletu) někdy okolo roku 1986 vydali celou kolekci svých her pro ZX Spectrum v balíčku, kde bylo jedno audio CD, jedna klasická mgf. audio kazeta a pak rozhraní, které se připojovalo do Joystick portů s tím, že pak (teoreticky) mohli jednu stopu využít jako rychlý hodinový signál a druhou stopu na CD pak pro vlastní data, ale se sakramentsky vysokou rychlostí. Nakonec se prý rozhodli stejně použít jen ‘monofonní’ verzi, protože prý zjistili, že někteří výrobci levných CD přehrávačů (tenkrát) nedokázali mít oba dva audio kanály (levý a pravý) správně sesynchronizované (tomu tedy osobně moc nerozumím, ale jen píšu, co jsem slyšel). Bližší info k tomu je např. zde: https://www.cpcwiki.eu/index.php/Codemasters_CD anebo video zde: https://www.youtube.com/watch?v=zAhXaIgC1no&t=683s ; dále – podle toho, co jsem viděl, že jsou někteří ginální programátoři schopní udělat během nahrávání dat z mgf. pásky (ztv. ZX Spectrum custom tape loaders) jako např. animce na obrazovce, přehrávání hudby či dokonce malá mini-hra behěm čekání na nahrání té ‘hlavní’ hry, tak mě napadlo, že ta SP-210 vlastně měla skvělé dálkové ovládání chodu motoru a nahrávání, tak co třeba udělat nějaký textový editor (či programátoské IDE), které by se dalo nastavit tak, že by třeba každé 2 minuty na kazetu (bez přerušní hlavní práce) nahrávalo změny od posledního stavu v RAM; klidně by se to dalo udělat tak, že když by se třeba zaplnil nějaký interní buffer změn (řekněme tak 1 až 2 KB velký), tak by se zase poslal do magneťáku signál na “zapni nahrávaní a spusť motor” a opět tam těch pár dat jaksi ‘multitaksně’ během stálé práce v editoru (t.j. možnosti listovat, a dělat změny v textu) nahrávat. V názvu takového CODE bloku dat by pak mohlo být automaticky zvyšované (inkrementované) číslo… Jojo – jak říkám, plánů tuna, ale… 😉 Hezký den a zatím zase nashledanou, Pavel.
Gamy moc nestárnou a většinou po zapnutí fungují.
Opravy dělá na Slovensku SinDiKAT. Pokud ale stále platí bydliště v Pardubicích, tak se vyplatí kontaktovat Miloslava, umí opravit, sám si i vlastní počítač postavil. Hledat Milaspce, je k zastižení třeba na oldcomp.cz.
Bydliště v Pardubicích už (bohužel) nemám, ale máme tam ještě nějaké příbuzné (babička, prababička), tak se tam někdy s rodinou občas ještě zastavíme. Teď bydlím(e) kousek od města Slaný. Děkuji moc za tipy a kontakty na ty správné lidi. Pokusím se je někdy brzo kontaktovat s prosíkem. Hezký den, Pavel.