Ačkoli se vyrobilo jen něco přes 8 000 těchto počítačů (pravděpodobně do 10 000 kusů), existují 4 varianty počítače:
1) ověřovací série 30 kusů, zřejmě samostatné stanice bez podpory sítě.
Nemá větrací štěrbiny na dně a v krátké svislé stěně horní části.
Po zapnutí se hlásí BASIC-G (lze upravit na pozdější verzi).
2) počítače vyrobené do 31.8.1989, samostatné stanice bez podpory sítě.
Obsahuje úpravu B (adresace sběrnice).
Některé stroje vyrobené v červnu a červenci 1989 mají zaměněné odpory R12 a R11 ve zdroji.
Po zapnutí se hlásí BASIC-G (lze upravit na pozdější verzi).
3) počítače od 1.9.1989 do 31.8.1990, určené pro zapojení do počítačové sítě nebo práci s disketovou jednotkou 8″.
Obsahuje úpravy A (oprava zobrazování a signálů pro počítačovou síť, úprava ROM), B a úpravu zdroje – delší chladiče diod a jiný obvod buzení.
Po zapnutí se hlásí Basic-G (lze upravit na pozdější verzi).
4) počítače od 1.9.1990, určené pro zapojení do počítačové sítě a k práci s 5.25″ nebo 8″ disketovou jednotkou.
Mají posílený zdroj s větším chladičem a přidanou malou destičkou plošného spoje. Úpravy A, B, C (úprava zdroje, další úprava ROM).
Po zapnutí se hlásí Basic-G.
Počítač má bílý luminofor (v katalogu označen jako C2717) nebo zelený luminofor (v katalogu značen jako C2717.2).
Počítače se zeleným luminoforem se prodávaly dráž (C2717 stál 12 200 Kčs, C2717.2 stál 12 600 Kčs).
(Nepotvrdil se tedy předpoklad, že podle barvy luminoforu by bylo možné rozeznat starší a novější verze počítače.)
(Mimochodem, cena jedné učebny 271/1+10 byla čtvrt miliónu, 271/1+15 přes 300 000 Kčs.
K 1.11.1990 je známa instalace asi – nechtělo se mi je přesně počítat – 200 učeben, z toho celé 2 na Slovensku – Dům mládeže Zápotockého 12, Šaľa a ZŠ Spojová 14, Banská Bystrica.)
A teď k jednotlivým úpravám:
jako první byla zavedena úprava B (adresace sběrnice):
spočívá v přerušení spojů od čipu B6 (noha 14) a čipu B7 (noha 14).
Úprava A, zavedená s podporou sítě a disketovek 8″, v sobě zahrnuje vlastně několik úprav:
1) Výměna ROM – výměna všech 8 EPROM (původní 603.511 až 603.518 za novější 603.511/01 až 603.518/01).
2) přivedení napětí +5V přes odpor (470 R) na stínění sedmikolíkového DIN konektoru pro připojení magnetofonu a počítačové sítě.
3) odstranění chyby v zobrazování (při rozšířeném zobrazení 64 znaků na řádek při plném jasu jsou na levém okraji obrazovky svítící body, lze ověřit z Basicu povelem OUT’F7,1) odpojením kondenzátoru C6 (82 pF) mezi čipy A17 (7430) a A18 (7496).
4) nastavení přepínačů 10101000 (jednoúrovňové přerušení na pinu 2/III uzemní, nepovolí přerušení od vysílání, na pin 1/II přivede A5 a uvolní vysílač linky).
Úprava C přišla s možností připojit 5,25″ disketové jednotky (k počítači je stále možno připojit 8″ disketovky nebo, se speciální verzí CP/M, i oboje současně). Taky se skládá z několika úprav:
1) výměna ROM (mění se jen dvě EPROM, 603.513/01 a 603.514/01 za nové 603.513/02 a 603.514/02, ostatní zůstávají v modifikaci 603.51x/01).
2) úprava zdroje – disketové jednotky 5,25″ nemají vlastní zdroj a jsou napájeny z počítače, kde musí být zdroj posílen.
Modifikace je poměrně složitá a obsahuje opět několik úprav pro různé modifikace zdrojů (jen obvod buzení tranzistoru SU 169 se měnil během výroby 3x), dala by se zestručnit na ty vizuálně nejnápadnější změny takto:
Větší chladič stabilizátoru 12 V (tvar J místo U).
Doplnění nějakých součástek, změny drátových propojů a doplnění přídavné destičky plošného spoje – montuje se pod stabilizátor a uchycuje se šrouby držícími jeho chladič.
K zavedení úpravy zdroje pro připojení 5,25″ disketovek došlo někde mezi počítači 6669 (nemá úpravu) a 7578 (má úpravu).
Z poslední doby existuje ještě jedna úprava, a to modifikace ROM pro použití čtečky SD karet PMD-32-SD, kdy se 603.513/01 nahrazuje obsahem označeným 603.513/32 (ostatní zůstávají v modifikaci 603.51x/01).
Protože PMD-32-SD má vlastní napájení, nevyžaduje ani u starších počítačů úpravu zdroje a stačí jen úprava EPROM (plus úpravy, které nejstarším modelům umožní práci s disketovou jednotkou obecně).
(Pro připojení PMD-32-SD k C2717 je nutný interface s 8255, označovaný jako I2717. Původně takový vyrábělo v.d. Kret se sídlem v Olomouci.)
Literatura:
Ing. Anna Slámová, Ing. Pavel Berlínský, Zbrojovka Brno:
Úpravy CONSUL 2717 provedené během výroby. Aktuality Consul 2717 č. 07, 8/1990
Príma článok,
teším sa na ďalšie takéto informácie, ktoré sa musia “vydolovať” a vďaka za to že ich máme takto pekne prichystané ako na tanieri.
Iba upresním, že aktuálna modifikácia EPROM pre PMD 32 je ušitá pre pôvodné EPROM, ktoré mali iba ovládač pre 8″ mechaniky. Teda 513_01 sa nahradzuje za 513_32.
Pravdu povediac, už si nepamätám, prečo som zvolil tú prvú verziu (voľné miesto?, 1 vs. 2 zmenené EPROM?, niečo iné?), ale snáď by nemal byť problém, napasovať to do druhej verzie. Ak to vôbec má význam.
V každom prípade, už by som to zrejme mal po tých 3,5 rokoch (resp. 6,5 od prvej verzie) spísať a vystaviť… 8O|
[2] Ne, je mi to jasné.
K 8″ verzi ROMky je komentovaný zdroják, ta druhá je jen v binárce a navíc používá hrátky s bufferem, to bude asi důvod, proč byla použita ta původní.
V článku opravím.
Zrejme budeš mať pravdu, že tým hlavným dôvodom bol asi ten komentovaný zdroják.
Ahoj Dexi — predne diky za super clanky a videa. Do diskusi sice normalne nepisu, ale vse z povzdali pozorne pozoruju.
Nedavno jsem delal uklid a nasel jsem nejake tistaky z vyzkumneho ustavu matematickych stroju, ktere mi kdysi nekdo daroval s tim, ze nevi co to je. Nektere jsou mirne poskozne (chybi jeden integrac), ale jinak vypadaji velmi dobre a neznecistene.
Podle me jsou to nejake I/O karty (mozna k SAPI ale nejsem si jisty). Je na nich spousta diskretni logiky 74xx (mupltiplexory, klopne obvody D a NANDy), ale i dost optronu a transistoru. Jedna deska ma koaxialni konektory a te je nekolik citacu a 10 MHz krystal, takze odhaduju, ze meri napr. zpozdeni mezi hranami digitalnich signalu privedenych na ty koaxialni vstupy. Mozna neco jako tehdejsi logicky analyzator.
Jinak o tom nevim nic. Jen se mi to libi technologii zpracovani. Odhaduju, ze to bylo vyrobene nekdy v 80tych letech a na tu dobu to pouziva dost pokrocily tisteny spoj (ma nejmin 6 vtstev vodicu, prestoze nema nepajivou masku).
Kdybys o ty desky mel zajem, tak napis, jsou tvoje (kdyby z toho byla propustka na navstevu utajovane zakladny, ocenil bych to). Pokud je nechces, tak je zas ulozim na suchem a temnem miste, coby odkaz budoucim generacim.
PS:
Takhle to vypada:
http://195.113.26.193/~klusacek/VUMS.jpg
A zde je mozne stahnout ostatni obrazky:
http://195.113.26.193/~klusacek/014_tistaky_VUMS.tar
5] vidím jen tu jednu fotku (v práci si .tar nerozbalím, to až o víkendu doma), ale podle vzhledu desky a konektorů je to nejspíš ADT 4700.
Vzhledem k tomu, že počítač byl ve skříňi větší než lednice s mrazákem, lze předpokládat, že ty desky jsou jediné, co se zachovalo.
Samozřejmě je uložit u sebe můžu, pokud by je to zachránilo před zničením, ale sám je bez ostatních částí počítače k ničemu nepoužiju.
Pokud by o ně měl zájem kdokoli jiný (tímto jej vyzývám, pokud chce, nechť se ozve), dám mu přednost.
[6] obdivuji tvuj rozhled. Vygooglil jsem ADT 4700 a skutecne ty desky vypadaji jako z nej.
Pridavam se tedy k vyzve — pokud by nekomu ty desky udelaly radost nebo mu dokonce chybely ke zbytku pocitace, rad mu je prenecham.
Nicit je pochopitelne nehodlam, prijdou mi zajimave z hlediska technologie plosneho spoje.