O těchto dalekohledech jste nejspíš ještě neslyšeli.

Pochopitelně, neboť pocházejí z doby, kdy se u nás takové věci obvykle neprodávaly.

Jde o konstrukci z 60. a 70. let, která se objevovala pod různými značkami jako levné zboží v japonských a amerických obchoďácích.

Tanzutsu je doslova “krátká pistole”.

Však taky jeden z obchodních názvů pro tyto dalekohledy byl Short Tube, jde tedy o dalekohledy s krátkým tubusem, katadioptrické newtony.

Našel jsem je v provedeních nejčastěji 76/600, existují ale i s kratším ohniskem 76/480 (označované Astroscope nebo Comet Chaser).

Dále se dá najít větší bratříček 114/1000, ten je navíc vybaven zajímavým (ale prý ne moc zdařilým) “periskopickým” hledáčkem s hranolem uvnitř tubusu.

(zdroj)

Hned na první pohled zaujme skleněná deska v apertuře, sloužící jako držák sekundárního zrcátka.

Tato deska ovšem nemá lámat paprsky, jde opravdu jen o rovinné optické sklo, které nic nekoriguje.

Nejde o úplně ojedinělý úkaz, podobně použil sklo jako držák sekundáru i poměrně zvláštní, ale kvalitní a oblíbený malý newton Astroscan od Edmund Scientific, stejně jako jeho napodobenina Bushnell Voyager.

(Sky-Watcher Infinity, jeho novodobá napodobenina, ovšem na sklo rezignoval.)

To, co činí dalekohled katadioptrickým, je ve skutečnosti korektor ve výtahu, který prodlužuje ohnisko a koriguje sférické zrcadlo, které je použité jako primární.

(zdroj)

Původně byl Bird-Jonesův korektor optický návrh, který předpokládal vysoce kvalitní zrcadlo a kvalitní (tedy drahý) vícečlenný optický prvek před sekundárním zrcátkem.

Ovšem způsob, jakým je korektor použit v levných dalekohledech, je velmi nevyhovující opticky i mechanicky, přináší barevnou vadu, zhoršuje ostření, kvalitě obrazu neprospívá.

Demonstrováno to bylo v jednom mém starším článku na příkladu dalekohledů řady AstroMaster od Celestronu.

Narozdíl od Astroscanu, který seděl v kolébce, se Tanzutsu dodávaly nejčastěji na stolní polovidlicové montáži, případně na vidlicové montáži a někdy i na německé ekvatoriální montáži, v tomto případě většinou s dřevěnými nohami.

Zvláštností je, i u větší 114 mm verze, použití malých okulárů průměru 0.965″, používaných dříve u pozorovacích dalekohledů, místo 1.25″ obvyklých v astronomii.

Tyto malé okuláry dodnes najdete na plastových hračkových dalekohledech pro děti, mohli jste je vidět v jednom mém starším videu.

Použití menšího průměru okuláru a okulárového výtahu může vést k větší vinětaci obrazu.

Dalekohledy, které jsem získal, přejel někdo v garáži autem, takže byly bez hledáčků, bez většiny příslušenství, u dvou byla zničena montáž, na AstroScope 76/480 se naštěstí původní stolní vidlice zachovala a jeden měl i původní lomený optický hledáček.

Zajímavé je, že u tří se zachoval i prodlužovací tubusek, dalekohled ovšem funguje nejen s ním, ale i bez něj.

Posadil jsem proto dalekohledy bez montáže na rovníkové Celestron CG-2, vybavené hodinovým strojem (montáže mi zbyly z pokusů s AstroMastery, pro které byly poddimenzované, zatímco pro mnohem kratší a lehčí Tanzutsu jsou ideální) a zapracoval jsem na doplnění hledáčků.

Nepoužil jsem ovšem stylově dobové, ale moderní red dot.

U těchto malých strojů byly klasické optické hledáčky, ale, jak jsem už zmínil, některé stroje 114/1000 mm byly vybaveny zvláštním zabudovaným hledáčkem s hranolem uvnitř tubusu, odkud odebíral obraz.

Okuláry, které k dalekohledům byly, jsou sice různých konstrukcí (Kellner, Huygens), ale všechny, které jsem dostal, jsou 20 mm.

Použil jsem svůj program pro výpočet teoreticky použitelných zvětšení a okulárů, abych věděl přesněji, jaké bude u jednotlivých verzí dalekohledu možné použít (pro srovnání i ve verzi 114/1000, kterou ale nemám).

*** Vypocet parametru dalekohledu ***

114 /1000 f/8.7
Zvetseni:
minimalni (D/6) 18 x s okularem 54.8 mm
mirne (D/3) 37 x s okularem 26.5 mm
stredni (D/2) 57 x s okularem 17.5 mm
optimalni (0.7D) 79 x s okularem 12.5 mm
velke (1D) 114 x s okularem 8.7 mm
rozlisovaci (1.4D) 159 x s okularem 6.2 mm
maximalni (2D) 228 x s okularem 4.3 mm

Dalekohledy jsem vybavil okuláry 25 a 15 mm, a protože dosažitelná zvětšení byla i tak poměrně malá, přidal jsem i 6 mm (i s ním se ale dosáhne zvětšení nejvíce 100x).

U Astroscope jsem ponechal původní 20 mm okulár a doplnil 12,5 a 4 mm (120x zvětšení), ovšem ten 6 mm (zde 80x) by se jistě taky hodil.

Kvůli kamerám jsem k šestistovkám přidal i 2x zvětšující Barlow čočku.

Ano, kvůli kamerám.

Jde o dalekohledy s poměrně malou aperturou a ne zcela zanedbatelnými optickými vadami, takže nepředpokládám, navzdory optimistickým komerčním názvům, že by s nimi někdo hledal nějaké slabší komety, objekty hlubšího vesmíru nebo že by bylo možné uvažovat o nějaké astrofotografii.

Primárními cíli zůstávají cíle pozemské, z astronomických pak Měsíc, některé jasné planety a se sluneční fólií pak samozřejmě Slunce.

Prováděl jsem tedy pokusy s dvoumegapixelovou kamerou určenou původně k mikroskopu, jejíž maximální expoziční doba 68 milisekund na tyto jasné cíle postačuje.

(Vyrábí se ale i kamery pro mikroskopy 1.3 megapixelové s expoziční dobou až 2000 ms.)

Je pravda, že se kamerka prodává i s redukcí 1.25″ pro dalekohledy, v tomto případě jsem ale využil zajímavé skutečnosti, že do 0.965″ výtahu pasuje mikroskopická kamera i bez této redukce.

Byl jsem zvědav, zda a jak spojení s kamerou zvýší užitečnost dalekohledu.

Pro srovnání jsem použil rovněž dvoumegapixelovou SVBony SV105 schopnou delší expoziční doby (až 500 ms).

(Bohužel jsem výsledky SV105 trochu degradoval, když jsem zpočátku zapomněl na vyvážení bílé a pořizoval namodralé záběry.)

V podstatě se projevil o něco menší čip SV105, která tak dává detailnější záběr.

Kamery mají trochu širokoúhlejší poměr stran, než klasické VGA, obraz je tudíž ve videu trochu splácnutý ze stran, protože se mi nechtělo z něj nic ořezávat.

Snad to moc nebude vadit.

Obrázek z porovnání je zde, můžete si všimnout Moře krizí (zvětšíte kliknutím):

Srovnání probíhalo za nepříznivých podmínek, byl vítr, který hnal mraky a i v trhlinách mezi nimi se začal po pořízení prvních záběrů s mikroskopickou kamerou dělat opar, který už SV105 zachytila.

Protože další dny byla souvislá oblačnost bez trhlin, přetočit záběry se mi už nepodařilo.

Podívejte se tedy na video tak, jak je, bez příkras.

Jaký je tedy závěr?

Katadioptrické newtony jsou zajímavé hlavně skleněným držákem sekundáru, který je ale nedělá katadioptrickými.

Korektor ve výtahu je na jednu stranu výhoda – poskytuje i při krátké stavbě tubusu dlouhé ohnisko, na stranu druhou je to nevýhoda – zanáší do obrazu své vlastní vady a znesnadnuje ostření.

Na druhou stranu je obraz při menších zvětšeních přeci jen vizuálně pěkný a ostrý.

Největší výhodou dalekohledů je to, že jsou opravdu malé, lehké, snadno přenosné a skladné, vystačí i s lehčí montáží.

Zvláštností a do určité míry nevýhodou je použití méně běžných 0.965” okulárů, ale na druhou stranu je pak příslušenství i včetně případné kamery menší a lehčí, než by bylo v 1.25” provedení.

A i v podstatě nesmyslná kombinace malého dalekohledu a kamery, která není pro astronomii určena, podává přijatelný výkon nejen na Slunci a Měsíci, ale i jasných planetách.

A slíbené video?

TADY je.
______________________________________________________________________

Video je nahrané v novém “kanále” na Youtube – na četné žádosti jsem oddělil videa astronomická a počítačová.

Prostě lidí, které “to druhé” nezajímá, je nějak víc, než těch, co je zajímá všechno.

Nebo se aspoň více ozývají.

(Ti, co je nezajímá nic, tentokrát připomínky neměli.)

Blog samotný zatím na počítačový a astronomický nerozděluji, už teď kvůli práci sotva stíhám vydat alespoň něco jednou za dva týdny, při publikaci na jednom z blogů by pak ten druhý byl pochopitelně bez aktivity.

Navíc tu už z dřívějška mám dost věcí ze života kolem, nepočítačových, a nemá asi smysl zakládat nové blogy kvůli každému takovému tématu (robotické vysavače, cestování, motocykly, elektrovozidla, …).

Na astronomickém YouTube kanále zatím není vše (chybí delší videa, která byla na původním kanále) a odkazy nejsou klikací, protože mi neprošlo ověření uživatele (a proto jsou zmíněné věcičky zablokovány).
______________________________________________________________________

A ještě jedno oznámení – KansasFest expedice se konat bude!

Děkuji proto všem přispěvatelům, vynasnažím se nezklamat, vše zdokumentovat a předat ve Státech pozdravy i naší scény.

A těm, co přispěli, nějakou pěknou kansaskou Apple II kravinu přivézt!

(Naportovat Busyho demo na Apple II ale bohužel není čas, o tento dárek Američani přijdou.)