Nová produkce čínského astroprůmyslu.
Kamer pro dalekohledy, levných i drahých, se vyrábí dost, s některými jsme se už seznámili, přesvědčili jsme se o nevhodnosti krátkoexpozičních kamer pro astrofotografii nebo vhodnosti jiných pro EAA (elektronicky asistovanou astronomii).
Vždy je ale potřeba řešit nějak zobrazování, obvykle připojením přes USB k počítači či laptopu, některé kamery mají wifi a umožňují připojení mobilu nebo tabletu přes aplikaci.
(Připojení přes wifi má ale obvykle menší datovou propustnost než přímé připojení kabelem.)
Teď nějakého Číňana napadlo integrovat kameru s displejem rovnou.
Ne že by tyto pokusy nebyly už dříve, ale výsledkem je obvykle něco mimo možnosti běžného člověka.
Takovými výrobky jsou dalekohledy eVscope za bratru 80 tisíc a Stellina za podobnou cenu, o něco menší Vespera a ultimátní Hyperia za necelý milion.
Číňan vynechal dalekohled, ten si dodáte sami, a zapracoval na samotné kameře s displejem.
Chybí tak pocit pohledu do okuláru na miniaturní displej s vysokým rozlišením.
Vzniklo poměrně komplexní zařízení, které krom kamery a displeje má i USB připojení, má wifi, slot na mikroSD kartu a poměrně komplexní ovládání včetně dálkového ovladače.
Samozřejmě nejde o zařízení specializované na astronomii – jistojistě je to určeno původně pro použití s mikroskopem.
Pasuje proto i do výtahu pro 0.956″ okulár, do standardního astronomického 1.25″ výtahu pak potřebuje redukci, která je kovová, tak se nebude deformovat.
Expoziční dobu si zařízení přizpůsobuje automaticky v neznámém rozsahu, pro světlé a tmavé objekty je možno použít „filtry“, ten základní je označen RF0, zesvětlující jako BF (bright filter) a ztmavující jako NF (night filter), ale způsob jejich realizace zůstává temný, může jít o ovlivnění expoziční doby stejně dobře jako gainu.
Kamera má proti okuláru poměrně malé zorné pole, ale vysoké rozlišení a tím lépe chytí detail.
„Elektronický okulár s displejem“ jsem testoval s nejnesmyslnějším dalekohledem, který mne napadl, takže vše ostatní by mělo vycházet ještě lepší.
Testovacím dalekohledem byl Tanzutsu 76/600, o kterém jsem už informace přinesl.
Na pozemních cílech zklamalo barevné podání, s jiným dalekohledem to ale bylo lepší.
Ve videu nicméně mylně tvrdím, že je to větší aperturou, AstroMaster 76 má ale aperturu o průměru stejných 76 mm jako Tanzutsu!
Takže to není aperturou, ale celkově lepšími optickými vlastnostmi (AstroMaster 76 je sice malý, ale celkem kvalitní dlouhoohniskový newton oproti více kompromisnímu katadioptrickému newtonu s korektorem Tanzutsu).
Displej ale i s tím Tanzutsu překvapivě zvládl Venuši a dokonce se podařilo zobrazit i násobný hvězdný systém Mizar a Alcor.
Asi nejlépe vyšlo Slunce, kde jsou tmavé detaily na světlém pozadí, ale s planetami, hvězdami a Měsícem byl problém ten, že se jas a kontrast nastavovaly automaticky a světlé objekty na tmavém pozadí byly přesvětlené, a to navzdory nastavení příslušného ztmavovacího nebo zesvětlovacího „filtru“.
Zařízení jako takové je hrozná blbina, zorné pole je úzké, takže vyhledávání nebude pohodlné, nějaké širší přehledy hvězdných polí nebudou dobře realizovatelné.
Bohužel dosti přesvětluje, ale po určitých zlepšeních (na straně výroby) by to mohla být pro předvádění detailů na objektech alternativa zajímavá, zvlášť má-li se do dalekohledu dívat více lidí.
Na video se podívejte TADY.