Porovnejme si výkon dalších malých dalekohledů.

Několikrát jsem uvedl, že levné amatérské dalekohledy mají spoustu úskalí.

Ano, nikdo nechce začínat na technice, která bude jistě spolehlivá a ukazovat dobře, ale cenovka bude půl bambiliónu.

Na druhou stanu výrobci, a to i renomovaní, neváhají u levných dalekohledů, hlavně pod vlivem svých marketingových specialistů, nabízet klidně nesmysly z hlediska technického či optického, hlavně když je to levné a lidi si to koupí.

Zrekapituluji, kolikrát jsem se tomu věnoval:

Astro video: Soutěž levných dalekohledů.

Krásná ukázka, že malý, ale vážně míněný spektiv může ukázat víc, než krásný velký, ale špatným optickým návrhem zničený dalekohled.

Astro video – lidlskop ukazuje některé nectnosti pro svou nízkou cenu oblíbeného malého refraktoru firmy Bresser.

Nectnosti jeho přibalených setových okulárů pak ukazuje Astro video: jak vylepšit lidlskop.

Astro video: klony lidlskopu útočí se sice primárně věnuje refraktoru firmy Opticon, který je tomu od Bresseru nápadně podobný, ale porovnává i montáže vhodné nebo nevhodné pro jednotlivé typy dalekohledů.

Astro video: srovnání planetárních kamer u lidlskopu se pak opravdu věnuje především srovnání kamer, ovšem na planetárních cílech a je použit opět lidlskop (na pevnější montáži, ale jinak s většinou svých nectností).

Astro video: Celestron Astromaster, srovnání dalekohledů se pak věnuje srovnání dvou dalekohledů z řady AstroMaster (napsal bych zrcadlových, ale jeden z nich je ve skutečnosti spíš katadioptrický) a zalitoval jsem, že jsem je nesrovnal i s poctivějším katadioptrem a třeba i s tím už dříve tolik opakovaným refraktorem Bresser Skylux.

A na to nastal čas teď.

Planety se začaly objevovat na obloze, tak tu máme příležitost zamířit na Jupiter a připojit kameru.

Ve srovnání se objevily čtyři dalekohledy.

* AstroMaster 76 – zrcadlový newton 76/700 mm, sice malý a s plastovým okulárovým výtahem, ale slušně ukazující.

* Bresser Skylux – achromatický refraktor 70/700 mm, známý jako lidlskop, trpící především slabým plastovým okulárovým výtahem s nepřesným ostřením.

Co se výkonu optiky týče, jsou si parametricky oba dalekohledy podobné, dalo by se říci, že tento malý AstroMaster je „něco jako lidlskop, ale bez barevné vady“.

* Celestron C90 – katadioptrický Maksutov-Cassegrainův dalekohled, 90/1000 mm, konstruovaný původně jako spektiv a teleobjektiv, sice rozměry menší, ale opticky výkonnější než předchozí dva dalekohledy.

* Bresser Messier MC 127 – opět katadioptrický Maksutov-Cassegrainův dalekohled, 127/1900 mm, ne moc velký, stále ještě cestovní, na planety velmi vhodný, sice s užším zorným polem, ale nápadně dlouhým ohniskem (kvůli kterému by to chtělo na video pevnější montáž, byť tato byla na vizuální pozorování dostačující).

Použil jsem méně detailní (tedy s většími pixely) kameru SV105, protože moje kamera SV205 (s menšími pixely pro lepší detaily) má výrobní vadu zkreslující barvy.

Abych v obrazu nějaké detaily získal, použil jsem Barlow čočku renomovaného výrobce (TeleVue) s trojnásobným zvětšením.

Tím, čeho se v jednotlivých dalekohledech podařilo dosáhnout, se můžete pokochat ve videu.

Šlo jen o rychlé porovnání výkonu dalekohledů, takže jsem neprováděl ani důkladné ostření, ani sofistikovanější úpravy snímků, jen jsem provedl poskládání jednotlivých políček videa (víc ani nemělo cenu, když záběry z maksutova byly roztřesené a planeta často alespoň částečně mimo obraz).

Výsledek je přesto spíš očekávatelný než překvapivý.

Nu, prošli jste na tomto blogu sérií varování, jaké dalekohledy by si začínající zájemci o astronomii raději kupovat neměli a jaké nectnosti od takových přístrojů mohou čekat.

Nastal čas na video o tom, jaký dalekohled by si začátečníci koupit měli.

Ale to bude až někdy příště.

Možná.

Ještě se totiž musíme podívat na nějaké okuláry.

Teď se podívejte na Jupiter pohledem čtyř uvedených dostupných dalekohledů.

Video najdete ZDE! TADY! a TU!